Subjekty římského práva: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Otroci)
(Osoby svobodné - Ingeunové)
Řádek 10: Řádek 10:
 
Plnou právní subjektivitu a práva měli pouze svobodní muži. Ženy byly považovány za lehkomyslného člověka a měly omezenu právní subjektivitu, stejně jako majetková a rodinná práva. S dělením na osoby sui iuris a osoby alien iuris úzce souvisí [[římská rodina]].
 
Plnou právní subjektivitu a práva měli pouze svobodní muži. Ženy byly považovány za lehkomyslného člověka a měly omezenu právní subjektivitu, stejně jako majetková a rodinná práva. S dělením na osoby sui iuris a osoby alien iuris úzce souvisí [[římská rodina]].
 
Základní soukromá práva římského občana:
 
Základní soukromá práva římského občana:
# Ius commercii (právo obchodu)
+
'''# Ius commercii (právo obchodu)
 
# Ius connubii (právo uzavřít řádný sňatek)
 
# Ius connubii (právo uzavřít řádný sňatek)
 +
'''
  
 
=== Otroci ===
 
=== Otroci ===

Verze z 2. 2. 2017, 20:32

Osoby fyzické

Za osoby fyzické ("persony") považuje římské právo lidské bytosti, které jsou způsobilé být nositelem práv a povinností. Tuto způsobilost má podle římského práva pouze osoba svobodná. (Pozn. Dnes má právní subjektivitu každý člověk bez ohledu na rasu, barvu pleti, národnost atd..) Otroci nemají právní subjektivitu, jsou pouze objektem práv.

Osoby svobodné - Ingeunové

Mezi osoby svobodné řadíme i libertiny. (viz níže). Ingenuové jsou osoby svobodné již od narození. Dělí se na osoby sui iuris (osoby svéprávné) a osoby alien iuris (osoby právu podřízené). Toto rozdělení vychází z přesvědčení omezení práv žen. Plnou právní subjektivitu a práva měli pouze svobodní muži. Ženy byly považovány za lehkomyslného člověka a měly omezenu právní subjektivitu, stejně jako majetková a rodinná práva. S dělením na osoby sui iuris a osoby alien iuris úzce souvisí římská rodina. Základní soukromá práva římského občana: # Ius commercii (právo obchodu)

  1. Ius connubii (právo uzavřít řádný sňatek)

Otroci

"Existence otroctví a jeho právní úprava je nepochybně nejcharakteristějším rysem římského práva, rysem podmiňujícím typologické určení celého právního řádu. Římské právo bylo nejvyspělejším otrokářským právem celého starověku."[1] Otrok je věcí, objektem práva. Nemají žádnou právní subjektivitu.

  • "servi pro nullis habentur" (otroci se nepovažují za nic).''
  • "servus nullum caput habet" (otrok nemá právní subjektivitu)."

Otrok je narozdíl od jiných věcí považován za jedinou věc nadanou vůlí.

Propuštěnci - libertini

Osoby v mancipiu

Kolonové

Právní postavení osob svobodných

Narození a smrt šlověka

Capitis deminutio

Status controversiae

Příbuzenství

Švagrovství - affinitas

Omezení způsobilosti k právnímu jednání

Osoby právnické

  1. Kincl, J., Urfus, V., Skřejpek, M., Římské právo. 1.vydání. Praha: C. H. Beck, 1995. str.59
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová), Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow)