Statusové dělení základních práv

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
1 hodnocení   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-1star2-1star3-1star4-1star5-1
Přejít na: navigace, hledání

Statusové dělení je zavedené prof. Jellinkem. Tento způsob členění spočívá v dělení jednotlivých práv a svobod podle jejich statusu. Tyto statusy (stavy) vyjadřuji pozici, ve které se člověk vůči státu nachází.

Se statusovým členěním základních práv souvisí negativní a pozitivní závazky.

Negativní závazky znamenají povinnost státu zdržet se zásahu do osobní sféry člověka (jednotlivce). Tyto práva jsou starší a souvisí s první generaci lidských práv. Negativní závazky spočívají v tom, že stát neprovádí na tomto úseku žádnou regulační činnost, jeho konání spočívá v zdržení se zásahu do základních práv, respektování ZP a nečinnosti v oblasti ZP.

Pozitivní závazky představují nároky jedince na nějaké aktivní konání ze strany státu.

Status negativus

Představuje určitou izolovanou autonomii, do které stát nezasahuje. Tento status spočívá v poskytnutí absolutní svobody od státu a jeho případných zásahu.

Status positivus

Jedná se o jakési pozitivní plnění, které je uskutečňováno ze strany státu. Nejedná se tedy o negativní volnost od státu jako v předchozím statusu, nýbrž o aktivní výkony ze strany státu.

Status activus

Vyjadřuje status aktivního občana. Práva, jež se vážou na tento status jsou politického charakteru a tykají se participace na správě veřejných záležitosti.

[1]
  1. BARTOŇ, Michal a kol. Základní práva. Praha: Leges, 2016, 608 s.