Státní občanství

Státní občanství

Pojem státního občanství

Státní občanství je veřejnoprávní vztah mezi konkrétním státem a osobami, jehož zájmem je homogenita určitého celku často založeného na určité národní entitě, a současně též ochrana individua uvnitř i vně tohoto celku.

Státoobčanský svazek je ústavněprávním vztahem, jenž má své důsledky vnitřní a vnější.

• Vnitrostátním důsledkem je, že občan na území státu vykonává celý ústavou i právním řádem daný katalog práv a svobod bezvýjimečně.
• Vnějšími důsledky příslušnosti k určitému státu je ochrana, jíž mu stát za jeho pobytu v cizině diplomatickou a konzulární cestou poskytuje.

Ústavní základy státního občanství

Problematika státního občanství je ústavním vztahem.

Vyplývá to především z Preambule Ústavy. Text Ústavy sám neupravuje koncepci státního občanství a úpravu státního občanství ČR svěřuje zákonu podle svého čl.12 odst.1.

Ústava jako součást ústavního pořádku stanoví i Listinu. Listina jako součást ústavních základů občanovi poskytuje celý katalog práv a svobod.

Právní podmínky nabytí státního občanství

Celková koncepce nabývání státního občanství ČR je založena na tradičních zásadách, uplatňuje se princip ius gentium (právo národů), v omezené podobě, podpůrně se však aplikuje zásada ius soli (dítě nabývá státní občanství toho státu, na jehož území se narodilo).

Státní občanství ČR se nabývá:

1. narozením, jestliže je alespoň jeden rodič státním občanem ČR, nebo v případě,
2. že jsou oba rodiče bez státního občanství, alespoň jeden z nich musí mít trvalý
3. pobyt na území ČR a dítě se narodí na jejím území
4. osvojením, státní občanství nabývá dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem ČR, přičemž občanství se nabyde dnem právní moci rozsudku o osvojení;
5. určením otcovství, jestliže jde o dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem ČR. V této situaci se dítě stává státním občanem ČR dnem souhlasného prohlášení rodičů o určení otcovství nebo dnem právní moci rozsudku o určení otcovství;
6. nalezením na území ČR, kdy fyzická osoba nalezená na území ČR je jejím státním občanem, pokud se neprokáže, že nabyla narozením státní občanství jiného státu;
7. prohlášením si může zvolit osoba, což platí pro státního občana ČSFR, který neměl státní občanství žádného ze států čs.federace.
8. udělením na žádost za současného splnění podmínek, kdy fyzická osoba:

• má na území ČR ke dni podání žádosti povolený trvalý pobyt alespoň 5 let a po tuto dobu se zde převážně zdržuje;
• prokáže, že byla propuštěna ze státního svazku cizího státu, nebo která nabytím státního občanství ČR pozbude dosavadní cizí státní občanství, nejde-li o bezdomovce nebo osobu s přiznaným postavením uprchlíka na území ČR
• nebyla v posledních 5 letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin;
• prokáže znalost českého jazyka
• plní povinnosti vyplývající z ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pobyt a vstup cizinců na území ČR.

Státní občanství uděluje Ministerstvo vnitra ČR, o čemž rozhoduje ve správním řízení do 90 dnů.

Právní podmínky pozbytí státního občanství ČR

Státní občanství ČR se pozbývá:

1. Prohlášením o vzdání se státního občanství, což může učinit zletilý občan, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu, a to před zastupitelským úřadem ČR v cizině. Tento pak vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství ČR; rodiče mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let;
2. Nabytím cizího státního občanství na vlastní žádost. Výjimkou je, kdy cizí státní občanství bylo nabyto v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením.