Státní území a státní hranice

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Státní území a státní hranice

Státní území

Pojmovým znakem státu je území, na němž je státní moc vykonávána.1

Území státu lze pojímat jako prostor, plochu ve smyslu ,,horizontálním", vymezený státní hranicí, tedy čarou určenou vytyčením (demarkací). Území má však i aspekt ,,vertikální" čili je svrchovaností státu nad podzemními prostorami (nerostné bohatství, zdroj energie), ale i nadzemní (tzv.vzdušný prostor), jež může být omezena mezinárodními dohodami např. o možnosti užívat vzdušných koridorů pro lety civilních letadel apod.2

Ústava chápe území republiky jako jednotu území a státní hranice (čl.11). Pro změnu území, tedy pro jakoukoliv změnu státní hranice se vyžaduje forma ústavního zákona jako normy nejvyšší právní síly. V tom kontinuuje česká ústavnost s ústavností československou tím, že převzala ústavní zákon jako formu souhlasu parlamentu se změnou hraniční čáry.3

Jde obsahově o ústavní zákony sui generis, neboť nemají charakter materiálně právní, jsou spíše usnesením, jehož výrok obsahuje autoritativní souhlas ústavního orgánu se smlouvou s jiným státem.4

I přesto, že suverenitním rozhodnutím o změně státní hranice je ústavní zákon parlamentu, a to co do formy kontinuálně, co do parlamentů různě (Národní shromáždění ČSR - prvorepublikové i poválečné), Federální shromáždění ČSSR a Česká národní rada, Parlament ČR po jejím vzniku, lze tyto ústavní zákony rozdělit do několika skupin.5

Skupiny6
1. Hranice Československa vzniklého po 1.světové válce byla delimitována několika mezinárodními smlouvami. Jedná se o známé smlouvy Versaillesskou, Saint - Germainskou a Trianonskou. Státní hranici v období 1. republiky tak upravily ústavní zákony č. 102/1930 Sb., o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem, resp. ústavní zákon č.205/1963 Sb. o úpravě státních hranic s Německem.
2. Po 2.světové válce byly schváleny tyto státní hranice:

- úst.zákon č. 62/1958 Sb., o konečném vytyčení státních hranic s Polskou lidovou republikou - úst. zákon č. 66/1974 Sb., o změnách státních hranic s Rakouskou lidovou republikou - úst. zákon č. 143/1975 Sb., o změnách státních hranic s Polskou lidovou republikou - úst. zákon č. 37/1982 Sb., o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou - úst. zákon č. 169/1988 Sb., o změnách státních hranic na hraničních vodních tocích s Polskou lidovou republikou

Po federalizaci Československa v roce 1968 se ke změně státní hranice vyžadoval i separátní souběžný souhlas s touto změnou daný ústavním zákonem příslušné Národní rady (ČNR nebo SNR).

3. Po rozdělení Československa vzniká Česká republika na jejím původním území v rámci bývalé ČSFR. V úplné kontinuitě územní pak Česká republika sukcedovala veškeré ústavní zákony o státních hranicích, jež tvořily původně česko-slovenskou hranici a nyní ,,obepínají" pouze její zemský prostor.

Problematika česko-slovenské hranice byla z pohledu konečné ústavněprávní delimitace dlouho neuzavřenou otázkou, neboť tzv. ,,Smlouva o generálním vytyčení státních hranic", která byla mezi zástupci národních republik koncipována na podzim roku 1992, byla určitým mezistátním provizoriem uzavřeným tehdy ještě nikoli mezi suverénními státy, a znamenala tedy závazek budoucí mezistátní smlouvě. V této smlouvě se nicméně zastupující strany dohodly, že státní hranice jsou totožné s dosavadními administrativními hranicemi republik a že po ukončení demarkačních prací státy uzavřou smlouvu o společných státních hranicích. Ke smlouvě o společných státních hranicích ze 4.11.1996 vyslovil posléze souhlas Parlament ČR ústavním zákonem č.74/1997 Sb., o změnách státních hranic se Slovenskou republikou.

Právní úprava státní hranice

Státní hranici lze podle zákona č.312/2001 Sb. o státních hranicích chápat jako čáru, jíž tvoří souvislá množina bodů, které určují průběh státních hranic na zemském povrchu. Státní hranice oddělují výsostné území ČR od území sousedních států, jak na zemském povrchu, tak svislým směrem ve vzdušném prostoru i pod zemským povrchem, v nadzemních, podzemních stavbách a zařízeních (§ 2 odst.1 zákona, 1.věta). Státní hranice jsou stanoveny mezinárodní smlouvou nebo ústavním zákonem (§ 2 odst.1 zákona, 2. věta).7

Polohu státních hranic lze určit z hraničního dokumentárního díla nebo z vyznačení průběhu státních hranic v terénu.8

Hraniční dokumentární dílo je soubor geodetických a popisných údajů o státních hranicích. Jeho obsah a forma jsou stanoveny mezinárodní smlouvou. Zákon o státních hranicích dále stanoví požadavky na průběh a vyznačení státních hranic, dále pak tzv. přímé a nepřímé vyznačení státních hranic (např. hraničním vodním tokem), jakož i zařízení upozorňující na průběh státních hranic. K zajištění zřetelnosti průběhu státních hranic a k ochraně hraničních znaků je podél státních hranic na úsecích přímého vyznačení hraniční pruh.9

Správu státních hranic vykonává ministerstvo vnitra, a to s výlučnými kompetencemi organizačního, technického i bezpečnostního charakteru (srov. k tomuto § 8 zákona).10

Odkazy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 5. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-606-4.