Spoluvlastnictví

1. Přídatné spoluvlastnictví (edituje se)

Podstatou přídatného spoluvlastnictví je existence několika jednotlivých vlastníků samostatných věcí, které společně vytvářejí účelově a místně vymezený celek. Současně jsou jednotliví vlastníci spoluvlastníky další samotné věci, která tak slouží společnému účelu.

ObčZ v § 1223 odst. 1 vysvětluje přídatné spoluvlastnictví takto:

Věc náležící společně několika vlastníkům samostatných věcí určených k takovému užívání, že tyto věci vytvářejí místně i účelem vymezený celek, a která slouží společnému účelu tak, že bez ní není užívání samostatných věcí dobře možné, je v přídatném spoluvlastnictví těchto vlastníků.

Typickým příkladem přídatného spoluvlastnictví je příjezdová cesta v zahrádkářské kolonii. Existují vlastníci několika samostatných věcí, v tomto případě pozemků kolem příjezdové cesty. Tato příjezdová cesta je jediná cesta vedoucí na veřejnou komunikaci. Vede přes další samostatný pozemek a je vlastní všem jednotlivým vlastníkům. Bez ní by nebylo dobře možné se k pozemkům dostat. Pozemek sloužící jako příjezdová cesta je pozemek v přídatném spoluvlastnictví.

1.2. Užívání společné věci

Do tzv. práva užívat společnou věc, která je předmětem přídatného spoluvlastnicí, řadíme užívání, jehož způsob odpovídá účelu, ke kterému toto spoluvlastnictví bylo zřízeno a také nebrání v užívání společné věci jejími dalšími spoluvlastníky (ObčZ § 1225 odst. 1).

Rozumí se tím, že pokud by bylo věcí v přídatném spoluvlastnictví např. kontejner, bude se užívat k vyhazování odpadků, tj. ke svému účelu. Nikoli jako např. prostředek pro přepravu.

Společná věc následuje osud jednotlivých věcí, např. podíl na přídatném spoluvlastnictví tak nelze prodat bez toho, aniž by došlo k prodeji věci hlavní (ObčZ § 1227 odst. 1).

Dojde-li k prodeji pozemku v zahrádkářské kolonii, kde je v přídatném spoluvlastnictví příjezdová cesta, automaticky s pozemkem přechází i podíl na příjezdové cestě, tj. přídatném spoluvlastnictví.

Účel věci v přídatném spoluvlastnictví nemůže být odňat proti vůli spoluvlastníků, ten musí být zachován po celou dobu, po kterou trvá důvod existence tohoto spoluvlastnictví (ObčZ § 1224 odst. 1).

Jako příklad lze uvést situaci, kdy věcí v přídatném spoluvlastnictví je pozemek sloužící jako parkoviště pro vlastníky jednotlivých pozemků s rodinnými domy (vlastníci 1, 2, 3, 4, 5). Vlastníci 1, 2, 3 a 4 nemohou bez souhlasu vlastníka 5 rozhodnout o tom, že pozemek v přídatném spoluvlastnictví již nebude plnit funkci parkoviště, ale nadále bude sloužit jako dětské hřiště pro děti vlastníků 1, 2, 3 a 4.

Spoluvlastníci společné věci mohou účel, pro který bylo toto spoluvlastnictví zřízeno, měnit pouze v případě, že všichni spoluvlastníci souhlasí. V opačném případě nebude změna účelu možná (ObčZ § 1238).

Změna funkce pozemku u výše uvedeného příkladu tedy bude možná, jestliže se na ni všichni spoluvlastníci dohodnou.

Spoluvlastník se práva na využití věci v přídatném spoluvlastnictví může vzdát, tento úkon zavazuje pouze osobu spoluvlastníka, tj. nemá účinky pro jeho právního nástupce (ObčZ § 1225 odst. 2).

V neposlední řadě v rámci užívání společné věci, lze společnou věc zatížit. K zatížení dojde pouze takovým způsobem, který nebrání jejímu užívání ke společnému účelu věci (ObčZ § 1224 odst. 2).

Pokud je pozemek v přídatném spoluvlastnictví užíván jako přístupová cesta k samostatným jednotlivým pozemkům, nelze ho zatížit služebností výlučného užívání pro třetí osobu, která není vlastníkem žádného ze samostatných pozemků.

Pokud bude spoluvlastnický podíl v přídatném spoluvlastnictví zatížen předkupním právem, právem zpětné koupě nebo jiným obdobným způsobem, právem zástavním nebo jinými jistotami, musí být současně zatížena i věc hlavní, tento princip funguje i naopak (ObčZ § 1227 odst. 2).

1.3. Vznik přídatného spoluvlastnictví

Aby mohlo dojít k vzniku přídatného spoluvlastnictví musí dojít k splnění několika podmínek. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně.

a. Existence dvou a více samostatných věcí, které místně a účelem vytvářejí společný celek,

b. existence věci, která slouží společnému účelu všech vlastníků samotných věcí,

c. bez existence věci, která slouží společnému účelu všech vlastníků samostatných věcí, není dobře možné užívat samostatné věci.

Pokud dojde k naplnění všech podmínek zároveň, stává se věc předmětem přídatného spoluvlastnictví ex lege.

Nejčastěji vzniká přídatné spoluvlastnictví u nemovitých věcí. Vznik u movitých věcí však není vyloučen (např. věc, kterou spoluvlastníci pořídí společně, tj. kontejner, čerpadlo ve studni). Je-li předmětem přídatného spoluvlastnictví nemovitá věc zapsaná ve veřejném seznamu, musí být i toto spoluvlastnictví do takového veřejného seznamu zapsáno (ObčZ § 1223 odst. 1).

1.4. Spoluvlastnické podíly na společné věci

Pokud není dána velikost těchto podílu dohodou spoluvlastníku nebo nejsou dány jinou právní skutečností (např. pořízením pro případ smrti) a věc slouží ke společnému využití samostatných věcí, stanoví se pak podíly na společné věci poměrem výměry jejich výlučných samostatných věcí (ObčZ § 1226). Jinak je dána výše uvedenými způsoby.

1.5. Správa věci v přídatném spoluvlastnictví

Správa společné věci vychází primárně z dohody spoluvlastníků a jejich volby. Běžná správa věci je založena na principu, kdy každý ze spoluvlastníků má jeden hlas, pokud však není ujednáno jinak (ObčZ § 1231 odst. 1). Pokud nedojde ke zvolení takové osoby, může jmenovat osobu správce soud, to na návrh některého ze spoluvlastníků (ObčZ § 1230). Jestliže existuje spoluvlastník, který správu vykonává a po dobu tří měsíců nemá žádný ze spoluvlastníků výhrady ani nepodá návrh na jmenování správce soudu, pak tato osoba se považuje za zvoleného správce (ObčZ § 1232).

Pokud jeden ze spoluvlastníků věci v přídatném spoluvlastnictví, jímž je parkoviště, začne např. opravovat poničené oplocení, odvážet odpadky, apod., s čímž ostatní fakticky souhlasí, stává se správcem.

Z právního jednání správce jsou všichni spoluvlastníci, včetně správce, oprávněni i zavázáni nerozdílně (ObčZ § 1234).

1.6. Likvidace přídatného spoluvlastnictví

Zánik přídatného spoluvlastnictví se řídí dle tří základní pravidel, tím se vymezuje oproti zániku obecného spoluvlastnictví.

a. Spoluvlastník se může z přídatného spoluvlastnictví oddělit, pokud věc, k jejímuž využití věc v přídatném spoluvlastnictví dosud sloužila, zanikla nebo změnila svůj účel tak, že věc v přídatném spoluvlastnictví již není potřebná; (ObčZ § 1228 odst. 1);

b. pokud zde existují výše uvedené důvody, může soud na návrh kteréhokoli spoluvlastníka navrhnout soudu, aby účast spoluvlastníka v akcesorickém spoluvlastnictví zrušil a přikázal jeho podíl za náhradu zbývajícím spoluvlastníkům dle poměru jejich podílu; (ObčZ § 1228 odst. 2);

c. pozbude-li věc v akcesorickém spoluvlastnictví svůj účel, takové spoluvlastnictví zaniká a spoluvlastníci se vypořádají podle obecný ustanovení o zrušení spoluvlastnictví. Dokud tento účel trvá, nelze akcesorické spoluvlastnictví zrušit (ObčZ § 1229).