Spolupachatelství

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Spolupachatel je ten, kdo TČ spáchal s jinou osobou společným jednáním. Jsou zde 2 základní prvky: společný úmysl (úmysl spáchat čin společně) – subjektivní prvek, stačí zcela neformální, třeba i konkludentní srozumění; objektivní prvek – společné jednání pachatelů- 3 základní podoby: 1) všichni spolupachatelé naplňují celou skutkovou podstatu; 2) každý ze spolupachatelů učiní část jednání - POUZE U TĚCH SKUTKOVÝCH PODSTAT PŘEDPOKLÁDAJÍCÍ MINIMÁLNĚ DVOJÍ JEDNÁNÍ, (např. znásilnění – vyžaduje jednak donucení, jednak vykonání pohlavního styku) = až spojením jejich jednání dojde k dokonání skutkové podstaty; 3) při izolovaném posouzení by jednání nenaplňovalo znaky skutkové podstaty, ta je naplněna až spojením všech jednání (např. bytoví zloději – jeden vytipuje byt, druhý je doveze, třetí vypáčí zámek, čtvrtý určuje, co se ukradne, pátý odnáší vybrané předměty) = všichni posouzení jako spolupachatelé

Spolupachatel odpovídá, jako by TČ spáchal sám, tedy žádným způsobem se nedělí následek (např. majetkové TČ, zranění), to ale předpokládá, že celé jednání bylo dohodnuto, tedy nedojde k excesu, za exces odpovídá jen ten, kdo se ho dopustil. Spolupachatelství není možné u nedbalostních deliktů.

Trestání spolupachatelů – každý se trestá podle stejné trestní sazby, která je stanovena pro příslušný TČ, ale soud má přihlédnout k tomu, jakou měrou přispělo jednání daného spolupachatel k dokonání TČ

Souběžné pachatelství – 2 osoby páchají trestnou činnost ve stejnou dobu na stejném místě, ale není mezi nimi souhlas (2 zloději v supermarketu)