Soudní precedent

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Soudním precedentem se rozumí jistý druh judikátu (soudního rozhodnutí), který je prvním řešením daného případu, který doposud nebyl právem upravený a je závazný pro všechny podobné případy v budoucnu.

Precedent je individuální právní akt, řešení konkrétního případu, obecný charakter získává teprve při použití jako vzorového pravidla pro obdobné případy.

Tvorba soudcovského práva

Rozhodující při tvorbě práva v právním systému, kde převažující precedenty jakožto prameny práva, je úloha soudní praxe. Vázanost precedenty má podobnou funkci jako je to u zákona. Pomocí precedentů dosahujeme stejně jako pomocí zákonů právní jistoty a rovného posuzování případů stejného druhu. Soudcovská tvorba práva se vyznačuje kazuistikou (výklad práva se zřetelem ke konkrétnímu individuálnímu případu) související s povahou precedentů jakožto individuálních právních aktů.

Zásada stare decisis

"precedent zavazuje soud, který ho vydal, aby setrval při svém právním názoru i v budoucnosti, a zavazuje všechny soudy nižší."[1]

Znaky precedentu

Základními znaky precedentů jsou:

Originálnost- precedent je prvním řešením dané věci

Formální obecná závaznost- precedent se stává závazným pro ostatní obdobné případy v budoucnu

Části precedentu

Ratio decidendi - část odůvodnění rozhodnutí, která má charakter precedentu.

Obiter dictum - část odůvodnění rozhodnutí, která nemá obecnou závaznost a nemá charakter precedentu.

Závaznost precedentu

U precedentů v anglické právní kultuře platí zásada závaznosti precedentu, ovšem i přes tuto zásadu má anglický soudce tři možnosti jak s precedentem naložit:

  • Soudce precedent přijme a aplikuje.
  • Soudce může odlišit případ od kauzy, na které se daný precedent zakládá a odůvodní proč se rozhodl jinak.
  • Soudce zruší precedent - zrušit jej může jen nejvyšší soud, a vytvoří precedent nový.

Zdroje

  1. BOGUSZAK, Jiří, Jiří ČAPEK a Aleš GERLOCH. Teorie práva. 1. Praha 3: ASPI Publishing, 2003. ISBN 80-86395-74-X.
  2. OSINA, Petr. Teorie práva. 1. Praha 2: Nakladatelství Leges, 2013. ISBN 978-80-87576-65-6.
  1. KUBŮ, Lubomír, Pavel HUNGR a Petr OSINA. Teorie práva. 1. Praha 1: Linde Praha, 2007, s. 190. ISBN 978-80-7201-637-2.