Smluvní pokuta

Z Iurium Wiki

Verze z 29. 10. 2016, 14:49, kterou vytvořil Lucie Drozdová (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Pojem == Smluvní pokuta je upravena v §2048 an. OZ. Zákon ji uvádí jako jeden ze dvou způsobů utvrzení dluhu (druhým je uznání dluhu). Po…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Pojem

Smluvní pokuta je upravena v §2048 an. OZ. Zákon ji uvádí jako jeden ze dvou způsobů utvrzení dluhu (druhým je uznání dluhu). Povinnost k plnění smluvní pokuty nastává v případě porušení smluvené povinnosti, pokud si strany ve smlouvě smluvní pokutu ujednaly. Nestačí však pouhé ujednání, že v případě porušení smlouvy (popř. v případě konkrétních porušeních), bude muset strana, která smlouvu porušila, uhradit smluvní pokutu, ale musí být také sjednána její výše nebo alespoň způsob jejího určení. Je třeba myslet na to, že smluvní pokuta musí být ujednána v hlavní smlouvě, tzn., pokud je sjednána v obchodních podmínkách, bere se jako překvapivé ujednání a nepřihlíží se k ní.

Příslušenství vs akcesorita

Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, (srov. §513 OZ: "Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.") Smluvní pokuta tedy nesdílí osud pohledávky (X příslušenství věci sdílí osud věci hlavní).

např.: V žalobě o zaplacení částky je třeba zvlášť v petitu nárokovat zaplacení smluvní pokuty.
Při postoupení pohledávky nebo postoupení smlouvy nepostupujeme automaticky i již vzniklý nárok na smluvní pokutu. Jiná situace je v případě, kdy nárok na smluvní pokutu vznikne až po postoupení pohledávky (resp. postoupení smlouvy).

Příslušenství pohledávky je ale nutné odlišovat od akcesority. Smluvní pokuta je akcesorická, tzn., že její vznik a trvání je závislé na vzniku a trvání hlavního závazku. Při vznášení nároku na smluvní pokutu tedy budeme muset prokázat existenci hlavního závazku. Pokud bude hlavní závazek např. neplatný, nebude platná ani smluvní pokuta.

Vztah k náhradě škody

Smluvní pokutu lze požadovat i v případě, kdy straně, vůči níž došlo k porušení smlouvy, nevznikla škoda (právo na náhradu škody), neboť smluvní pokutu chápeme jako tzv. paušalizovanou náhradu škody. Toto pojetí má účinky i ve vtahu k opačné situaci Pokud je tedy sjednaná smluvní pokuta, nemá strana právo na náhradu škody vzniklé porušením smluvní povinnosti druhou stranou, i kdyby tato škoda byla vyšší, než sjednaná smluvní pokuta (§2050 OZ).

Plnění ze smluvní pokuty

Plnění ze smluvní pokuty může být sjednáno jak peněžité, tak nepeněžité. Může jí být jednorázové plnění za porušení povinnosti, narůstající plnění za každý den prodlení určené v přímo stanovení částce nebo procentuální sankce za každý den prodlení, apod.

např.: Dlužník X je v prodlení s plněním částky 10.000,- vůči panu Y. Ve smlouvě mohou mít jako smluvní pokutu sjednáno:
1) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 1.000,- jako smluvní pokutu.
2) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 50,- jako smluvní pokutu za každý den prodlení.
3) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 10% z dlužné částky jako smluvní pokutu.
4) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 0,3% z dlužné částky jako smluvní pokutu za každý den prodlení.
5) v případě prodlení pan X dodá panu Y 30 kg jablek jako smluvní pokutu.
6) v případě prodlení pan X dodá panu Y 1 kg jablek jako smluvní pokutu za každý den prodlení.

Funkce

  • utvrzovací
  • sankční
  • kompenzační
Autoři článku: Lucie Drozdová (Lucie Drozdová)