Smluvní pokuta

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
1 hodnocení   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-1star2-1star3-1star4-1star5-1
Přejít na: navigace, hledání

Pojem

Smluvní pokuta je upravena v §2048 an. OZ. Zákon ji uvádí jako jeden ze dvou způsobů utvrzení dluhu (druhým je uznání dluhu). Povinnost k plnění smluvní pokuty nastává v případě porušení smluvené povinnosti, pokud si strany ve smlouvě smluvní pokutu ujednaly. Nestačí však pouhé ujednání, že v případě porušení smlouvy (popř. v případě konkrétních porušeních), bude muset strana, která smlouvu porušila, uhradit smluvní pokutu, ale musí být také sjednána její výše nebo alespoň způsob jejího určení. Je třeba myslet na to, že smluvní pokuta musí být ujednána v hlavní smlouvě, tzn., pokud je sjednána v obchodních podmínkách, bere se jako překvapivé ujednání a nepřihlíží se k ní.

Příslušenství vs. akcesorita

Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky, (srov. §513 OZ: "Příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.") Smluvní pokuta tedy nesdílí osud pohledávky (X příslušenství věci sdílí osud věci hlavní).

např.: V žalobě o zaplacení částky je třeba zvlášť v petitu nárokovat zaplacení smluvní pokuty.
Při postoupení pohledávky nebo postoupení smlouvy nepostupujeme automaticky i již vzniklý nárok na smluvní pokutu. Jiná situace je v případě, kdy nárok na smluvní pokutu vznikne až po postoupení pohledávky (resp. postoupení smlouvy).

Příslušenství pohledávky je ale nutné odlišovat od akcesority. Smluvní pokuta je akcesorická, tzn., že její vznik a trvání je závislé na vzniku a trvání hlavního závazku. Při vznášení nároku na smluvní pokutu tedy budeme muset prokázat existenci hlavního závazku. Pokud bude hlavní závazek např. neplatný, nebude platná ani smluvní pokuta.

Vztah k náhradě škody

Smluvní pokutu lze požadovat i v případě, kdy straně, vůči níž došlo k porušení smlouvy, nevznikla škoda (právo na náhradu škody), neboť smluvní pokutu chápeme jako tzv. paušalizovanou náhradu škody. Toto pojetí má účinky i ve vtahu k opačné situaci Pokud je tedy sjednaná smluvní pokuta, nemá strana právo na náhradu škody vzniklé porušením smluvní povinnosti druhou stranou, i kdyby tato škoda byla vyšší, než sjednaná smluvní pokuta (§2050 OZ).

Plnění ze smluvní pokuty

Plnění ze smluvní pokuty může být sjednáno jak peněžité, tak nepeněžité. Může jí být jednorázové plnění za porušení povinnosti, narůstající plnění za každý den prodlení určené v přímo stanovení částce nebo procentuální sankce za každý den prodlení, apod.

např.: Dlužník X je v prodlení s plněním částky 10.000,- vůči panu Y. Ve smlouvě mohou mít jako smluvní pokutu sjednáno:
1) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 1.000,- jako smluvní pokutu.
2) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 50,- jako smluvní pokutu za každý den prodlení.
3) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 10% z dlužné částky jako smluvní pokutu.
4) v případě prodlení pan X zaplatí panu Y 0,3% z dlužné částky jako smluvní pokutu za každý den prodlení.
5) v případě prodlení pan X dodá panu Y 30 kg jablek jako smluvní pokutu.
6) v případě prodlení pan X dodá panu Y 1 kg jablek jako smluvní pokutu za každý den prodlení.

Funkce

  • utvrzovací
  • sankční
  • kompenzační

Moderace

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše původně sjednané smluvní pokuty. (§2051 OZ) Moderační právo soudu se vztahuje pouze k výsledné částce, nikoliv ke způsobu určení smluvní pokuty. Pro uplatnění moderačního práva soudu je zapotřebí, aby pohledávka na zaplacení smluvní pokuty existovala (tzn. byla dospělá, platná, apod.)

Nepravá smluvní pokuta

Nepravá smluvní pokuta znamená, že se třetí osoba zaváže k plnění smluvní pokuty ze smlouvy uzavřené mezi dvěma jinými osobami. Pokud tedy dlužník ze smlouvy poruší smlouvu, je pro tento případ sjednáno, že třetí osoba bude povinna zaplatit smluvní pokutu (musí k tomu ale dát samozřejmě souhlas při uzavírání smlouvy). V tomto případě nedochází k zákonné subrogaci jako u zajištění.

Smluvní pokuta vs úroky z prodlení

  • Úroky z prodlení jsou na rozdíl od smluvní pokuty příslušenstvím pohledávky (§513 OZ)
  • Úroky z prodlení se promlčují jako celek společně s pohledávkou a smluvní pokuta samostatně
  • Na úroky z prodlení se automaticky vztahuje zajištění zástavním právem a na smluvní pokutu ne
  • Z úroků z prodlení zásadně neplynou další úroky z prodlení při prodlení s jejich hrazením a ze smluvní pokuty plynou
  • Ve vztahu k náhradě škody se na smluvní pokutu úroky z prodlení pouze započítávají, nikoliv zcela vylučují jako tomu je zásadně u smluvní pokuty
  • Placení úroků z prodlení může být konkludentním uznáním dluhu
  • Pro úroky z prodlení je stanovena podpůrná zákonná sazba
  • Případná soudní moderace příliš vysoké sazby bude u smluvní pokuty v režimu §2051 OZ, zatímco u úroků z prodlení speciálně upravená moderace není, naopak úroky z prodlení lze moderovat při jejich příliš nízké sazbě (§1972 a §1964 OZ)