Smlouva o dílo

Z Iurium Wiki

Verze z 16. 6. 2021, 12:11, kterou vytvořil JiriStyblo (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Smlouva o dílo je smluvní typ upraveným v občanském zákoníku v § 2585 - § 2635. Smluvní strany smlouvy o dílo nazýváme jako zhotovitele a objednatele. Podstatou smlouvy o dílo je závazek zhotovitele provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Koncepce dnešní smlouvy o dílo má svoje prameny v tzv. locatio-conductio, jehož předmětem bylo buď úplatné užívání cizí věci, cizí pracovní síly, anebo provedení určitého díla.[1] V rámci římského práva šlo o dvoustrannou smlouvu, jejímž předmětem bylo užití cizí pracovní síly.[1]

[2]Občanský zákoník pod vlivem právní globalizace stanovuje pravidla pro rozlišení smlouvy kupní a smlouvy o dílo.

Smlouva o dílo a kupní smlouva

Občanský zákoník upravuje v § 2085 - 2086 případy, kdy se daná smlouva bude posuzovat podle pravidel o smlouvě kupní.

Koupě movité věci

Jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejím předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

Obsah závazku

Povinnost zhotovitele

Povinnosti zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí jsou definičními znaky smlouvy o dílo a odlišují je od jiných smluvních typů.[3]

Povinnost dílo provést na vlastní náklady

Dle dikce zákona se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo. Zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad. To v praxi znamená, že pokud strany předem nedohodnou dílčí platby ceny díla již v době jeho provádění nebo nedohodnou zálohy, nese veškeré náklady na zhotovení dílo sám zhotovitel a to až do doby, než mu vznikne právo na zaplacení kupní ceny.[4]

Povinnost dílo provést na vlastní nebezpečí

Zhotovitel je povinen provést dílo na své nebezpečí. Zákon nijak nevymezuje, co se rozumí povinností provést dílo na vlastní nebezpečí.Tuto povinnost je možné chápat dvěma způsoby. Buď tato povinnost v sobě obsahuje jak povinnost provést dílo na své nebezpečí tak i nebezpečí škody na věci, nebo se jedná pouze o povinnost provést dílo na své nebezpečí, avšak nebezpečí škody na věci již v této povinnosti zahrnuto není.[5] Samotná povinnost zhotovení díla na vlastní nebezpečí tak znamená, že zhotovitel má plnou odpovědnost za provádění díla, a tím pádem i na zvýšené náklady, odpovědnost za věci potřebné k provedení díla či za věci, které jsou předmětem díla.[5] Tato povinnost vyjadřuje odpovědnost zhotovitele, že dílo bude podle podmínek smlouvy vytvořeno, včetně odpovědnosti za jeho ztrátu či zničení.[6]Pokud by povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí neobsahovala povinnost nést nebezpečí škody na věci, pak by dle některých autorů tato povinnost znamenala například odpovědnost za škody, které v souvislosti se zhotovením díla ve sféře zhotovitele vzniknou a tím pádem je nutné jej odlišovat od nebezpečí škody na věci.[7]

Někteří autoři uvádí, že se jedná o ustanovení dispozitivní a lze tedy přechod nebezpečí škody na věci modifikovat.[8]Jiní autoři uvádí, že povinnost provést dílo na vlastní nebezpečí je pojmovým znakem smlouvy o dílo a její modifikace tedy není možná.[3]

Povinnost provést dílo

Povinnost dílo provést značí povinnost zhotovitele dílo zhotovit jako výsledek své činnosti, třebaže k provedení může pověřit jinou osobu.[6]

Povinnost objednatele

Povinnost dílo převzít

Povinností objednatele dílo převzít se myslí povinnost objednatele nabýt k věci vlastnické právo, popř. držbu.[6]

Povinnost objednatele zaplatit cenu

Povinnosti objednatele zaplatit smluvní cenu odpovídá právo zhotovitele na zaplacení ceny díla a opačně.

Dílo jako předmět závazku

Co se rozumí dílem stanovuje OZ v § 2578. Dílem se tedy rozumí

  • zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu,
  • údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem,
  • vždy zhotovení, úprava, údržba nebo oprava stavby nebo její části.

Zhotovení

Základní činností představující dílo je zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu.[9] Kdy zhotovení určité věci spadá pod kupní smlouvu stanovuje

§ 2086 OZ.

Údržba

Údržbou se myslí určitá pravidelná či soustavná činnost, kterou se předchází vzniku vad, poškození či opotřebení věci a která zpravidla zahrnuje i jejich odstranění.[10]Podstatou údržby je uchování věci v takovém stavu, aby mohla sloužit svému účelovému určení.[10]Úpravou věci také není činnost při které byla změněna její podstata, k čemuž dochází, pokud jsou zachovány její základní vlastnosti a funkční určení.[11]

Úprava

Úpravou se myslí činnost při které se mění zejména povrch či vlastnosti věci.[12] Zda se úpravou provádí rozsáhlé práce není samo o sobě podstatné.[11] Úpravou věci však nebude činnost, při které by došlo k vytvoření věci nové.[13]

Oprava

Opravou se myslí činnost, která vede k odstranění vad věci, následky jejího poškození či opotřebení.[12]Oprava věci může zahrnovat i vytvoření její nové součásti.[10] Opravou není činnost, kterou by došlo ke zhotovení věci nové.[13]

Dílo a předmět díla

Rozlišujeme pojmy dílo a předmět díla. Dílem je činnost směřující k vytvoření předmětu díla, tedy konkrétní věci. Někteří autoři nepovažují toto rozlišení za nutné s ohledem vymezení díla ja výsledku činnosti.[14]

Předmětem díla může být vytvoření věci hmotné (vytvoření oděvu, domu, smlouvy, daňového přiznání apod) i nehmotné (vytvoření počítačového programu či webu).[14]

Stavba jako předmět díla

OZ nevymezuje pojem stavby. Pojem stavby vymezuje například stavební zákon. Stavební zákon však stavbu vymezuje pro účely práva veřejného a ve světle § 1 OZ tedy bude nutné vymezit stavbu pro účely práva soukromého. Melzer podává následující definiční znaky stavby:

Cena díla

Smlouva o dílo je pojmově úplatná. Je tedy nutné, aby obsahem smlouvy bylo ujednání o úplatnosti.[15] Úplata nemusí být sjednána v penězích, nemusí být dokonce sjednána ani konkrétně viz dále. Určení ceny díla je podstatnou náležitostí smlouvy, ledaže strany projeví konkrétní vůli smlouvu uzavřít bez určení ceny, tedy bez dohody o ceně nebo způsobu jejího určení.[16] Jestliže smluvní strany nedohodnou cenu díla ani způsob jeho určení a z jejich jednání není zřejmé, že chtějí uzavřít smlouvu bez tz ujednání ceny nebo způsobu určená její výše, smlouva vůbec nevznikla a jedná se v případě poskytnutého plnění o bezdůvodné obohacení bez právního důvodu, nikoliv z neplatné smlouvy.[17] Dle § 2586 odst. OZ je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek. Úpravu ceny za dílo upravuje zákon také v § 2610 an. OZ.

Cena díla tedy může být sjednána těmito způsoby:

  1. uvedením konkrétní výše
  2. odkaz na rozpočet se zaručením úplnosti
  3. jiný způsob určení ceny, závisející na objektivních skutečnostech, ačkoliv ty nastanou až v budoucnu (např. vazbou na přesně určené peněžní částky na přírůstek průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, který vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců, nebo určením dle budoucí prodejní ceny věcí potřebných pro zhotovení díla, nabízených u určitě označeného prodejce)[15] resp. ve spojení s určitou cenovou doložkou, nebo v okolnostech spočívajících v povaze díla (např. vazbou dílčí ujednané konkrétní ceny na rozsah konkrétně provedených prací, které jsou vymezeny určitě, avšak není znám jejich potřebný rozsah[15]
  4. třetí osobou, soudem nebo odhadem
  5. rozpočtem daným s výhradou, že se nezaručuje jeho úplnost, nebo že je nezávazný.

Nepřípustné určení ceny díla

Za nepřípustné určeny cení díla pro neurčitost je ujednání, že v závěrečném vyúčtování díla budou zohledněny případné legislativní, daňové nebo měnové vlivy, pokud by měly podstatný vliv na realizaci díla.[18] Porušením zásady rovného postavení subjektů soukromého práva je také případ, kdy má být cena určena třetí osobou, a u této osoby by byly dány konkrétní důvody pro vznik pochybností o tom, že nejedná pro poměr k některé ze smluvncíh stran nestranně, resp. že nenní na stranách smlouvy zcela nezávislá.[19] Zásahem do zásady rovného postavená subjektů je také situace, kdy by cenu díla měla určit jednostranně jedna ze smluvních stran.[18] Problematické je také, pokud určení ceny díla není stanoveno na objektivních kritériích.[20] Není tedy ani dovolené, aby cena bude určena vyúčtováním vlastních výkonů zhotovitele a provedených poddodávek v situaci, kde ujednání smlouvy o možnosti účtovat vlastní výkony zhotovitele nijak nelimituje.[21] Ujednání o zaplacená zálohy na cenu díla fakturou nelze považovat za ujednání o určení ceny díla.[22] Strany si taktéž nemohou sjednat předběžnou cenu díla, která má být posléze jejich dohodou upřesněna, pokud nebyl stanoven žádný způsob určení výsledné ceny díla.[23] Přípustné není ani určení ceny díla s odkazem na obchodní zvyklosti.[24]

  1. ↑ 1,0 1,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1034.
  2. ↑ PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.
  3. ↑ 3,0 3,1 ŠTENGLOVÁ I., Smlouva o dílo. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2018, s. 41.
  4. ↑ HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1036.
  5. ↑ 5,0 5,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1037.
  6. ↑ 6,0 6,1 6,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746.
  7. ↑ KOPÁČ, L. In STUNA, S. a kol. Obchodní zákoní s obdobným komentářem pro právní a podnikatelskou praxi. Praha : Trizonia, 1992, s. 449. In ŠTENGLOVÁ, I. Smlouva o dílo. Praha : C. H. Beck, 2018, s. 41.
  8. ↑ PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2746-2747.
  9. ↑ HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1040.
  10. ↑ 10,0 10,1 10,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
  11. ↑ 11,0 11,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2018, sp. zn. 33 Cdo 579/2017 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
  12. ↑ 12,0 12,1 HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055-3014). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1041.
  13. ↑ 13,0 13,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 8. 2000, sp. zn. 30 Cdo 2746/99 In PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2752.
  14. ↑ 14,0 14,1 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2751.
  15. ↑ 15,0 15,1 15,2 PETROV J., VÝTISK, M., BERAN V., a kol. Občanský zakoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 2748.
  16. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 1403/2005.
  17. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 32 Cdo 5170/2008.
  18. ↑ 18,0 18,1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 685/2005.
  19. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3662/2014.
  20. ↑ Rozsduek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2006, sp. zn. 29 Odo 1000/2004.
  21. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 32 Odo 983/2004.
  22. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2010, sp. zn. 23 Cdo 4156/2009.
  23. ↑ Rozsudek Nejvyššíhou soudu ze dne 14. 9. 2009, sp. zn. 23 Cdo 2747/2009.
  24. ↑ Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 2006/2009.
Autoři článku: JiriStyblo (Jiří Stýblo)
Citováno z „http://wiki.iurium.cz/index.php?title=Smlouva_o_dílo&oldid=203101“