Rozhrady: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
(Značka: přepnuto z VisualEditoru)
 
Řádek 49: Řádek 49:
 
'''2.''' <nowiki>https://is.muni.cz/th/w2zoh/Tesarova_Marta_UCO68431_bakalarska_prace.pdf</nowiki>  
 
'''2.''' <nowiki>https://is.muni.cz/th/w2zoh/Tesarova_Marta_UCO68431_bakalarska_prace.pdf</nowiki>  
  
'''3.''' <nowiki>https://is.muni.cz/th/p711i/BakPrace_PravSpecNem_Soukupova_368380_1v0_lahgfuda.pdf</nowiki> '''4.'''<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/k-pravni-uprave-vlastnictvi-a-udrzovani-rozhrad-101335.html</nowiki>
+
'''3.''' <nowiki>https://is.muni.cz/th/p711i/BakPrace_PravSpecNem_Soukupova_368380_1v0_lahgfuda.pdf</nowiki>  
 +
 
 +
'''4.'''<nowiki>https://www.epravo.cz/top/clanky/k-pravni-uprave-vlastnictvi-a-udrzovani-rozhrad-101335.html</nowiki>
  
 
'''5.''' <nowiki>https://theses.cz/id/dw8icv/25381037</nowiki>
 
'''5.''' <nowiki>https://theses.cz/id/dw8icv/25381037</nowiki>

Aktuální verze z 27. 4. 2024, 17:33


Vymezení pojmu

Pojem rozhrady není zákonem definován. Za rozhrady je považováno cokoliv, co je umístěno na hranici pozemku, slouží ke stanovení hranic mezi jednotlivými pozemky a k jejich oddělení.1  Rozhrady tak mohou být uměle vytvořeny člověkem, ale mohou být i přírodního původu. Stejně tak není definován zákonem pojem plot ani zeď. Plot je stavba, jejímž účelem je vymezení určitých ploch, zabránění nebo omezení pohybu přes hranici, nebo zabezpečení soukromí.2 Zeď, jako pevná struktura, je postavena z kamene nebo betonu a je buď součástí budovy, kterou ohraničuje, nebo tvoří samostatnou stavbu a brání v průhledu, pohybu, nebo i pronikání zápachu.3

Smyslem rozhrad je vymezení fyzické hranice sousedících pozemků a tím zabránit rušení ve výkonu vlastnického práva, což zároveň snižuje riziko vzniku případných sousedských sporů souvisejících právě s hranicemi mezi pozemky.4

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ) v ustanovení § 1024 pod pojmem rozhrady rozumí ploty, zdi, meze, strouhy a jiné podobné přirozené nebo umělé rozhrady mezi sousedními pozemky, když se jedná o výčet demonstrativní.

Právní úprava

Uvedený institut je upraven zejména v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v části třetí – Absolutní majetková práva, Hlava II – Věcná práva, Díl 3 – Vlastnictví v ustanoveních § 1024 až §1028.

Další úprava, zejména z hlediska definování pojmů a technických parametrů je pak obsažena v zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon a v zákoně č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, dále v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen osř).

Vlastnictví

Pro určení vlastnictví k rozhradě je nutno vždy nejprve rozlišit, zda se celá rozhrada nachází na pozemku pouze jednoho vlastníka nebo zasahuje do obou pozemků sousedních vlastníků.

Nachází-li se rozhrada, která je stavbou (oplocení nebo zídka se základy), jen na pozemku jednoho vlastníka, pak je tato rozhrada ve smyslu § 506 OZ součástí pozemku a výlučným vlastníkem rozhrady je vlastník pozemku, na němž tato stojí. Obdobně platí, je-li rozhrada, nacházející se jen na jednom pozemku, tvořena rostlinstvem (stromy, keře), pak je i tato rozhrada ve smyslu § 507 OZ součástí pozemku a jejím výlučným vlastníkem je vlastník pozemku, na němž stojí (rostliny rostou).5

Naopak, zasahuje-li rozhrada do obou sousedících pozemků odlišných vlastníků, uplatní se vyvratitelná právní domněnka uvedená § 1024 OZ, že rozhrada je společná. V tomto případě se vlastníci sousedících pozemků stávají spoluvlastníky rozhrady a vzniká jakési spoluvlastnictví sui generis, na nějž se užijí ustanovení občanského zákoníku upravující spoluvlastnictví přiměřeně (§ 1115 a násl. OZ), když zvláštní povaha spoluvlastnictví se projevuje mimo jiné v tom, že jej nelze zrušit či se z něj oddělit.6

Užívání

Užívání společné zdi vymezuje ustanovení § 1024 odst. 2 OZ tak, že jí může každý užívat na své straně, a to až do poloviny její tloušťky a může v ní zřídit výklenky (např. skříňka pojistek elektřiny, vestavěná skříň) tam, kde na druhé straně nejsou. Při tomto užívání jsou samozřejmě oba vlastníci společné zdi ve výkonu svého vlastnického práva omezeni ve smyslu § 1013 OZ a nad to mohou společnou zeď užívat jen za předpokladu, že zeď neohrozí z hlediska stability či její funkce a ani jinak sousedovi nepřekáží v užívaní jeho části zdi.

Údržba

Při posuzování povinností k údržbě rozhrady, případně práv s údržbou rozhrady spojených podle § 1025 a § 1026 OZ je rozhodující vlastnický režim rozhrady.

Je-li vlastnictví k rozhradě rozděleno, nebo jsou-li rozhrady dvojité (každý vlastník pozemku si na svém pozemku zřídil svou vlastní rozhradu), pak každý z nich nese sám náklady na údržbu své rozhrady, každý tedy svým nákladem udržuje, co je jeho. Je-li však rozhrada ve smyslu § 1024 OZ společná, nesou náklady na její údržbu oba vlastníci sousedních pozemků poměrně, pakliže se nedohodnou jinak.7

Jde-li o rozsah, v jakém je nutno rozhradu udržovat, pak limity jsou stanoveny v § 1026 OZ tak, že vlastník je povinen ji udržovat v dobrém stavu, aby nehrozila sousedovi v důsledku její poškození škoda. Zároveň však není vlastníkovi uložena povinnost rozpadlou zeď, plot nebo jinou rozhradu znovu postavit nebo obnovit, to však neplatí v případě, že v důsledku jejího stavu hrozí, že nebude možné rozeznat hranici mezi pozemky. Nastane-li taková situace může kterýkoli ze sousedů požadovat opravu nebo obnovení rozhrady. Uvedenou situaci je možné řešit i zpřesněním hranice pozemků postupem podle katastrálního zákona.8

Povinnost oplotit pozemek

Platí, že vlastník pozemku není v zásadě povinen pozemek oplotit (srov. § 1026 OZ). Výjimkou z této zásady je § 1027 OZ, který je ve své podstatě jednou z možností ochrany vlastníka pozemku před vnikáním imisí ze sousedova pozemku ve smyslu §1013 OZ. Právo požadovat oplocení pozemku však přichází v úvahu jen za současného splnění dvou podmínek. První podmínkou je, že oplocení pozemku jednoho ze sousedů je nezbytné pro zajištění nerušeného výkonu vlastnického práva druhého ze sousedů. Zde je nutné zkoumat, zda lze zamezit rušení sousedova práva případně i jiným vhodným, přiměřenějším či méně nákladným opatřením a zda oplocení pozemku skutečně do budoucna rušení vlastnického práva zamezí.9 Druhá podmínka spočívá v tom, že oplocení nesmí bránit účelnému užívání dalších pozemků.        

Ve věci rozhoduje soud, a to na návrh souseda, který tvrdí narušení svého vlastnického práva a až po vyjádření stavebního úřadu. Soud však není vázán návrhem co do specifikace oplocení a může rozhodnout odlišně.10 Soud při rozhodování není ani vázán vyjádřením stavebního úřadu, ale pokud by rozhodl o povinnosti pozemek oplotit a následně by nebyl stavebním úřadem dán případný souhlas11 se stavbou plotu, došlo by k situaci, kdy by pravomocné rozhodnutí soudu zavazující účastníky řízení, bylo přesto nevykonatelné.12      

Spory ohledně hranice pozemků

Spory týkající se průběhu hranice sousedních pozemků lze rozdělit z hlediska toho, zda je spornost dána subjektivně, nebo objektivně.  

Jde-li o subjektivní spornost, má-li vlastník pozemku bez pochybností zato, že jsou hranice pozemku jasně vymezeny, pak v případě sporu o průběh hranice při přímém rušení výkonu vlastnického práva podává žalobu reivindikační podle § 1040 OZ (resp. žalobu na vyklizení) nebo podává žalobu negatorní podle §1042 OZ. Je-li hranice sporná, ale nedochází současně k rušení výkonu vlastnického práva, je podávána určovací žalobu – žaloba na určení vlastnického práva ke sporné části pozemku podle § 80 osř.13 Rozhodnutí soudu má pak deklaratorní povahu.14

Naopak jestliže spornost hranice sousedních pozemků spočívá v tom, že jsou tyto hranice buď neznatelné nebo pochybné a není tak dána jistota existence vlastnického práva jednoho ze sousedů postupuje se podle § 1028 OZ. V těchto případech se původní hranice sousedících pozemků stala nejasná do takové míry, že ji nelze objektivně určit (např. odborným zaměřením). Soud k žalobě jednoho ze sousedů hranice pozemků určí podle stanovených kritérií, když není vázán žalobním petitem.15 Primárně soud hranici pozemků určí podle poslední pokojné držby, tedy podle stavu, který se na hranicích pozemků v průběhu času ustálil, čímž nedochází k narušení již existujících déle trvajících sousedských vztahů. Pokud není možné hranici pozemků určit uvedeným postupem, pak ji soud určí zejména s přihlédnutím k existenci přirozených hranic v terénu, zachování přístupu k veřejné komunikaci či k dalším pozemkům souseda atd. Rozhodnutí soudu má konstitutivní povahu, když svým rozhodnutím určuje hranice pozemku a tím vymezuje vlastnické právo k němu.16


Seznam zdrojů

1. Kabelková, E. a kol. Sousedská Práva. Praha: C.H. Beck, 2017, s. 139.

2. https://is.muni.cz/th/w2zoh/Tesarova_Marta_UCO68431_bakalarska_prace.pdf

3. https://is.muni.cz/th/p711i/BakPrace_PravSpecNem_Soukupova_368380_1v0_lahgfuda.pdf

4.https://www.epravo.cz/top/clanky/k-pravni-uprave-vlastnictvi-a-udrzovani-rozhrad-101335.html

5. https://theses.cz/id/dw8icv/25381037

6. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 979–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 183-184

7. Petrov, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2019, s. 1098

8. § 37 a § 50 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí.

9. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 979–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 189

10. § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

11. Příloha č. 1 Drobné stavby, odst. 1, písm. a), bod. 5 a Příloha č. 2 Jednoduché stavby, odst. 1, písm. e) zákona č. 283/2021, stavební zákon

12. https://sbirka.nsoud.cz/sbirka/11715/

13. https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/22-cdo-4822-2014

14. Petrov, J. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck 2019, s. 1101

15. § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

16. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 979–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 195

Autoři článku: Ondřej Volek