Princip proporcionality

Z Iurium Wiki

Verze z 28. 2. 2017, 18:04, kterou vytvořil Pavel Prints (diskuse | příspěvky) (Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Princip proporcionality je právním principem, který se využívá při střetu dvou či více práv mezi sebou (např. právo na soukromí vs. právo na informace) nebo také při vzájemné kolizí práva a veřejného statku (např. svoboda projevu vs. ochrana mravnosti).[1]

Metoda proporcionality slouží k poměřování práv mezi sebou či práva a veřejného statku, které jsou ve vzájemné kolizí.

Listina ani Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod princip proporcionality výslovně neupravují, zmínku o principu proporcionality můžeme naleznout v Listině základních práv EU, která ve svém čl. 52 odst. 1 říká, že: "každé omezení v uplatňování práv a svobod uznaných touto Listinou musí být stanoveno zákonem a musí být přitom chráněna jejich podstata. V souladu se zásadou proporcionality lze omezení uplatnit jen tehdy, jsou-li nezbytná a odpovídají-li účelům sledujícím obecný zájem uznaný Unií nebo potřebě chránit práva a svobody druhých".

Kritéria pro nalezení optimálního vztahu kolidujících hodnot

Princip proporcionality je využíván zejména k vyvážení kolidujících práv či veřejných statků za účelem naleznutí optimálního vztahu mezi nimi. Pro nalezení optimálního vztahu kolidujících ústavně chráněných hodnot se užijí tyto kritéria:

  1. vhodnost (způsobilost),
  2. potřebnost,
  3. přiměřenost.

Je zapotřebí posoudit, zda

ad. 1 je daný prostředek způsobilý dosáhnout požadovaného cíle

ad. 2 nelze tohoto cíle dosáhnout jiným (šetrnějším) způsobem

ad. 3 zvolený prostředek splňuje prvek přiměřenosti (proporcionalita v užším smyslu, porovnání závažnosti obou v kolizi stojících základních práv).

  1. Základní práva / Michal Bartoň a kol., Praha, Leges, 2016, s. 95
Autoři článku: Pavel Prints