Pravomoc civilních soudů

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání

Pravomoc je souhrn oprávnění určitého orgánu jednat a rozhodovat v určitých záležitostech, resp. jeho kompetence.

Obecně

Zákonné vymezení pravomoci nalezneme v § 7 OSŘ.

§ 7 OSŘ
(1) V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

(2) Spory a jiné právní věci uvedené v odstavci 1, o nichž podle zákona rozhodly jiné orgány než soudy, soudy v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují za podmínek uvedených v části páté tohoto zákona.

(3) Jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon.

(4) Pravomoc soudů ve věcech správního soudnictví upravuje zvláštní zákon.

Pravomocí soudů rozumíme souhrn záležitostí, které jsou soudy oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat. Vymezuje vztahy mezi soudy a jinými orgány (tedy vztahy vně soudní soustavy). Dle zákonné definice v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva. Odlišení „spory a jiné právní věci“ je zde zachováno, protože v OSŘ zůstává řízení dle části páté, které nemusí mít vždy spornou povahu. Pravomoc v nesporných řízeních je totiž vymezena taxativně (§ 1 a § 2 ZŘS). Pravomoc je procesní podmínkou, jejíž nedostatek je neodstranitelný. Není-li dána pravomoc, soud řízení zastaví, a po právní moci usnesení o zastavení řízení postoupí soud věc orgánu, do jehož pravomoci náleží. Není-li ve věci dána pravomoc, nemůže být taktéž v této věci ani provedeno smírčí řízení dle části druhé OSŘ.

Zúžená pravomoc

Zúženou pravomoc civilních soudů nalezneme v § 7 odst. 1 OSŘ, dle kterého civilním soudům pravomoc v soukromoprávních věcech náleží, „pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány“, např. vklad práva do katastru nemovitostí. Na druhou stranu o vyňatých soukromoprávních záležitostech z pravomoci mohou soudy rozhodovat za podmínek části páté OSŘ.

Rozšířená pravomoc

Rozšířenou pravomoc civilních soudů nalezneme v § 7 odst. 3, kdy „jiné věci projednávají a rozhodují soudy v občanském soudním řízení, jen stanoví-li tak zákon“. Výraz jiné věci značí věci jiné než soukromoprávní, tj. veřejnoprávní povahy.

Mezinárodní pravomoc

Jedná se o vymezení okruhu záležitostí s mezinárodním prvkem, které jsou oprávněny rozhodovat české soudy. Tato pravomoc může být upravena v mezinárodních smlouvách, unijním právu nebo v zákoně o mezinárodním právu soukromém.

Existence rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí komise spolku

Projednání věci brání i uzavření rozhodčí smlouvy nebo rozhodčí komise spolku. Soud je ale oprávněn věc projednat, pokud žalovaný uzavření rozhodčí smlouvy nenamítne nebo pokud účastníci prohlásí, že na projednání věci rozhodci nebo rozhodčí komisí spolku netrvají. Soud přezkoumá platnost a existenci rozhodčí smlouvy, pokud je neplatná nebo neexistuje, může věc projednat. Pokud je namítnuta platná rozhodčí smlouva, soud řízení zastaví. [1]

Odkazy

  1. přednáška JUDr. Renáty Šínové, Ph.D. ze zimního semestru 2016 na PF UP