Pozůstalost: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Pozůstalost je vše, co zanechal zůstavitel v okamžiu své smrti a co je způsobilé přejít na dědice v rámci řízení o pozůstalosti. Párový po…“)
 
Řádek 2: Řádek 2:
  
 
Ve většině případů můžeme říci že pozůstalost je dědictví, ale z tohoto platí výjimky. Příkladem je [[Odkaz|odkaz]]. Odkazovník není dědicem a o tom, co nabývá, tedy nemůžeme hovořit jako o dědictví. Dalším příkladem může být obmyšlená osoba určená u stavebního nebo jiného spoření. Prostředky ze spoření mají normálně patřit do pozůstalosti, ledaže zůstavitel ustanoví obmyšlenou osobu, která má pro případ jeho smrti získat naspořený benefit. Tyto prostředky pak nejdou do řízení o pozůstalosti, ale jsou vydány přímo obmyšlené osobě na základě speciálního ustanovení občanského zákoníku.
 
Ve většině případů můžeme říci že pozůstalost je dědictví, ale z tohoto platí výjimky. Příkladem je [[Odkaz|odkaz]]. Odkazovník není dědicem a o tom, co nabývá, tedy nemůžeme hovořit jako o dědictví. Dalším příkladem může být obmyšlená osoba určená u stavebního nebo jiného spoření. Prostředky ze spoření mají normálně patřit do pozůstalosti, ledaže zůstavitel ustanoví obmyšlenou osobu, která má pro případ jeho smrti získat naspořený benefit. Tyto prostředky pak nejdou do řízení o pozůstalosti, ale jsou vydány přímo obmyšlené osobě na základě speciálního ustanovení občanského zákoníku.
 +
 +
== Předmět pozůstalosti ==
 +
 +
Oproti minulé úpravě došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 OZ, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života zůstavitele (typicky např. žalobou).
 +
 +
Mimo řízení o pozůstalosti přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím):
 +
* peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - oprávněnou osobou k výplatě jsou manžel, děti a rodiče, teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti
 +
* peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče
 +
* peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem
 +
* nájem bytu - v případech podle § 2279 OZ přechází nájem na další osoby, ovšem to se neřídí dědickým právem, ale právě tímto speciálním ustanovením o přechodu nájmu bytu
 +
* plnění ze stavebního, důchodového či životního pojištění - přechází na stanovenou obmyšlenou osobu, pokud taková osoba není stanovena, tak je výplata předmětem pozůstalosti

Verze z 4. 3. 2017, 10:48

Pozůstalost je vše, co zanechal zůstavitel v okamžiu své smrti a co je způsobilé přejít na dědice v rámci řízení o pozůstalosti. Párový pojem k pozůstalosti je pojem dědictví. Zatímco pojem pozůstalosti se vztahuje k zůstaviteli, pojem dědictví se vztahuje k dědici. Je to chápáno tak, že dědictví je to, co z pozůstalosti dědic skutečně získá v rámci řízení o pozůstalosti.

Ve většině případů můžeme říci že pozůstalost je dědictví, ale z tohoto platí výjimky. Příkladem je odkaz. Odkazovník není dědicem a o tom, co nabývá, tedy nemůžeme hovořit jako o dědictví. Dalším příkladem může být obmyšlená osoba určená u stavebního nebo jiného spoření. Prostředky ze spoření mají normálně patřit do pozůstalosti, ledaže zůstavitel ustanoví obmyšlenou osobu, která má pro případ jeho smrti získat naspořený benefit. Tyto prostředky pak nejdou do řízení o pozůstalosti, ale jsou vydány přímo obmyšlené osobě na základě speciálního ustanovení občanského zákoníku.

Předmět pozůstalosti

Oproti minulé úpravě došlo k rozšíření předmětu pozůstalosti i o práva a povinnosti, která jsou vázána výlučně na osobu zůstavitele. Nyní tak do pozůstalosti spadá např. i bolestné a náhrada za ztížené společenské uplatnění na základě § 1475 odst. 2 OZ, ovšem pouze za předpokladu, že bylo uznáno nebo uplatněno u orgánu veřejné moci za života zůstavitele (typicky např. žalobou).

Mimo řízení o pozůstalosti přechází (je pozůstalostí, ale ne vždy musí být dědictvím):

  • peněžité nároky z pracovního poměru - např. dlužný plat - oprávněnou osobou k výplatě jsou manžel, děti a rodiče, teprve pokud není nikdo z nich, tak je to předmětem pozůstalosti
  • peněžité dávky sociální péče - opět manžel, děti a rodiče
  • peněžité dávky státní sociální podpory - oprávněné jsou ty osoby, podle kterých se určuje rozhodný příjem
  • nájem bytu - v případech podle § 2279 OZ přechází nájem na další osoby, ovšem to se neřídí dědickým právem, ale právě tímto speciálním ustanovením o přechodu nájmu bytu
  • plnění ze stavebního, důchodového či životního pojištění - přechází na stanovenou obmyšlenou osobu, pokud taková osoba není stanovena, tak je výplata předmětem pozůstalosti
Autoři článku: Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow), Diaz (David Hanzl), Adri.zernickova (Adriana Žerníčková)