Poručenství v rodinném právu

Z Iurium Wiki

Verze z 9. 2. 2022, 09:59, kterou vytvořil Klarababic (diskuse | příspěvky) (Vytvoření nového článku)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Definice poručenství

Smyslem institutu poručenství je ochrana práv a zájmů nezletilých dětí bez plné svéprávnosti, které si z povahy věci nejsou schopny ochranu samy zajistit a které buď nemají zákonného zástupce vůbec, nebo jej mají, avšak zákonný zástupce není z různých důvodů schopen své povinnosti vykonávat.[1]

Funkce poručníka je typická tím, že poručník vykonává zásadně všechny práva a povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti (nemá ovšem vyživovací povinnost - § 928 odst. 2). Tím se odlišuje od opatrovníka, který je oprávněn vykonávat jen část kompetencí spjatých s rodičovskou odpovědností. Oběma institucím je naopak společné, že vhodné osoby jsou do těchto funkcí ustanovovány soudem.[2] Zákonnou úpravu poručenství nalezneme v ustanoveních § 928– § 942 OZ.

Důvody pro jmenování poručníka

Základním předpokladem pro jmenování poručníka je absence standardně fungujícího zákonného zástupce. Pokud ovšem bude existovat alespoň jeden rodič a bude vykonávat všechny složky rodičovské odpovědnosti, není zapotřebí jmenovat poručníka, rodičovská odpovědnost se totiž koncentruje v osobě tohoto rodiče.

Zákon vymezuje tyto důvody pro jmenování poručníka:[3]

  • Rodiče (nebo jediný žijící rodič) zemřeli / jsou prohlášeni za mrtvé / nejsou známi
  • Rodiče (nebo jediný žijící rodič) byli zbaveni rodičovské odpovědnosti
  • Rodičům (nebo jedinému žijícímu rodiči) byl pozastaven výkon rodičovské odpovědnosti
  • Rodiče (nebo jediný žijící rodič) jsou nezletilí a nejsou plně svéprávní – v takové situaci vykonávají totiž pouze právo péče o dítě (pokud nebylo soudem pozastaveno)
  • Rodiče (nebo jediný žijící rodič) byli omezeni ve svéprávnosti a současně soud učinil zásah do jejich rodičovské odpovědnosti
    • Pokud by soud do rodičovské odpovědnosti nezasáhnul, rodiči by nadále byl nositelem rodičovské odpovědnosti
  • U obou rodičů došlo k zásahu do rodičovské odpovědnosti, avšak u každého rozdílně
  • Rodiče udělili souhlas k osvojení

Vhodný poručník

Do funkce poručníka je možné ustanovit fyzickou osobu nebo orgán sociálně-právní ochrany dětí (§ 929 - § 932 OZ).

Fyzická osoba jako poručník

Dle zákona by se soud primárně měl zajímat o to, zda rodiče nenaznačili osobu vhodnou pro výkon poručenství nad jejich dítětem, ledaže by ona osoba výkon poručenství odmítla (§ 931 OZ). Toto pravidlo reflektuje přirozenou úvahu, že právě rodiče by měli vědět nejlépe, kdo by byl vhodným poručníkem pro jejich dítě. Forma naznačení není zákonem stanovena, a tak se může jednat o prakticky jakýkoliv projev vůle.[4] Přání rodičů ovšem není absolutní, soud danou osobu poručníkem nejmenuje, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Pokud by se rodiče naopak vyjádřili k tomu, jakou osobu si jako poručníka nepřejí, soud bude tímto projevem vůle vázán.[5]

Pokud rodiče nikoho nenaznačili nebo pokud je naznačená osoba považována soudem za nevhodnou, soud jmenuje poručníkem jinou vhodnou osobu, kterou bude primárně hledat v okruhu příbuzných dítěte. Pokud ani tady nebude úspěšný, jmenuje jiného vhodného člověka (§ 931 OZ). V této situaci se poručníky často stávají osoby se zájmem o pěstounskou péči nebo osvojení.[6] Není vyloučeno, aby dítě mělo dva poručníky, pokud je to v jeho zájmu (zpravidla manželský pár) - § 932 odst. 2 OZ. Výkon funkce poručníka je dobrovolný, nikdo nesmí být k jeho výkonu nucen, což je zárukou toho, že poručník bude svoji funkci vykonávat řádně a ve prospěch dítěte. Pokud soudem zvolená osoba výkon funkce odmítne, soud bude hledat další vhodnou osobu. Jestliže i ona funkci odmítne, soud jmenuje poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.[7]

Orgán sociálně – právní ochrany dětí jako poručník

Orgán sociálně – právní ochrany dětí se může stát poručníkem zejména ve dvou situacích:

  • Soudu se nepodařilo naleznout vhodnou osobu pro výkon poručnictví anebo soudem vybrané osoby výkon funkce odmítly – tzv. hromadné poručenství (§ 930 odst. 3 OZ)
  • Je zapotřebí, aby nějaká osoba dočasně vykonávala povinnosti poručníka, než se funkce ujme „dlouhodobý“ poručník – tzv. veřejné poručenství  (§ 929 OZ)

Práva a povinnosti poručníka

Poručník se ujímá své funkce dnem jmenováním (§ 933 odst. 2 OZ). Do devadesáti dnů je povinen sepsat jmění dítěte a předložit je soudu (§ 933 odst. 3 OZ). Poručník má vůči dítěti zásadně všechny práva a povinnosti jako rodič, nemá ale k dítěti vyživovací povinnost (§ 928 odst. 2 OZ). „Poručník však není nositelem rodičovské odpovědnosti, může ale vykonávat povinnosti a práva do ní náležející v rozsahu, v jakém to stanoví zákon nebo soudní rozhodnutí."[8]

Povinností poručníka není o dítě osobně pečovat, pokud o něj ovšem osobně pečuje, má právo na stejné hmotné zabezpečení jako pěstoun. (§ 939 OZ). „Je-li poručníkem člověk, který o dítě osobně pečuje, a péče o jmění dítěte je značně obtížná, zejména pro rozsáhlost či rozmanitost majetkového souboru, může poručník navrhnout, aby soud jmenoval pro správu jmění dítěte opatrovníka; součástí návrhu je soupis jmění dítěte ke dni podání návrhu“ - § 941 OZ.

Dozor soudu

Funkce poručníka je ze společenského hlediska velmi důležitá, proto podléhá stálému dozoru soudu[9], který se netýká jen majetkových záležitostí dítěte, ale i jeho osobní sféry.[10] Poručník má povinnost vyžádat si souhlas soudu v jakékoli nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte (§ 934 OZ). Jako nikoliv běžné záležitosti je třeba chápat záležitosti nejen majetkové, ale i osobní povahy.Podstatnými záležitostmi dítěte je třeba rozumět jak osobní, tak i majetkové záležitosti, které nejsou každodenní, pravidelné, popřípadě jsou malého majetkového významu."[11] Jako příklad podstatných záležitostí v majetkové sféře je možné uvést např. nabytí nemovitosti, nabytí či odmítnutí dědictví ; ve sféře osobní to pak může být například poskytnutí souhlasu s osvojením dítěte, změna státního občanství dítěte. V oblasti majetkové sféry dítěte disponuje poručník obdobnými povinnostmi jako rodiče dítěte, a proto je zapotřebí užití této právní úpravy (§ 896 - § 905 OZ).[12]

Občanský zákoník sankcionuje jednání poručníka v podstatných záležitostech bez souhlasu soudu zdánlivostí – na právní jednání se tedy bude hledět, jako by nikdy nebylo učiněno (§ 934 odst. 1 OZ).  Poručník má vůči soudu informační povinnost, musí jej pravidelně informovat o změnách ve výchově a při správě jmění dítěte, četnost zpráv je na úvaze soudu. Plnění této povinnosti by mělo soudu umožnit účinně chránit zájmy dítěte. Zpráva zpravidla zahrnuje informace o pobytu dítěte, o výsledcích vzdělávání, zdravotním stavu, o vztahu se svými rodiči apod.[13] Další povinností poručníka je předložit jednou za rok účty za správu jmění poručence. (§ 934 odst. 2), kde poručník shrne příjmy a výdaje a pokud je to možné, doloží účty a smlouvy. Soud je oprávněn vyúčtování přezkoumat a případně poručníka vyzvat k doplnění či odstranění chyb a nesrovnalostí. Pokud by poručník výzvu neuposlechnul, mohl by být soudem z funkce odvolán. Jestliže však majetek poručence není příliš rozsáhlý, poručník bude povinen soudu předkládat pouze rámcové zprávy o správě jmění poručence.[14] Způsob, jakým má být s jednotlivými částmi jmění nakládáno, určí soud při jmenování poručníka do funkce.[15]

Zánik a zrušení poručenství

Poručenství může zaniknout absolutně nebo relativně. K absolutnímu zániku dojde tehdy, pokud odpadnou důvody pro ustanovení poručníka a dítěti již není potřeba ustanovit nového opatrovníka. K zániku dochází ze zákona bez potřeby rozhodnutí soudu. Jedná se o následující případy:

  • Soud rozhodl o navrácení výkonu rodičovské odpovědnosti rodiči, jemuž výkon dříve pozastavil (§ 869 OZ)
  • Soud rozhodl o obnovení rodičovské odpovědnosti rodiči, kterého dříve rodičovské odpovědnosti zbavil (§ 871 OZ)
  • Nezletilý nabyl svéprávnost rozhodnutím soudu (§ 37 OZ)
  • Nezletilý rodič uzavřel manželství (§ 672 OZ)
  • Rodič dosáhl věku 18 let
  • Soud zrušil rozhodnutí o omezení svéprávnosti a současně rodičovské odpovědnosti rodiče (§ 60 OZ)
  • Došlo k určení mateřství nebo otcovství k nalezenému dítěti
  • Poručenec nabyl plné svéprávnosti přiznáním soudem, uzavřením manželství nebo dosažením věku osmnácti let
  • Poručenec byl osvojen
  • Smrt poručence

K relativnímu zániku (zrušení) poručenství dochází ve vazbě na konkrétního poručníka (§ 935 odst. 2 OZ), kdy je zapotřebí dítěti ustanovit poručníka nového. Po přechodnou dobu vykonává bezodkladné úkony orgán sociálně – právní ochrany dětí.

Důvody pro relativní zánik poručenství:

  • Smrt poručníka
  • Zproštění poručníka jeho funkce (§ 936 OZ) – jde zejména o situaci, kdy poručník zproštění funkce sám navrhne
  • Odvolání poručníka (§ 937 OZ) – sankce pro případ, kdy poručník nevykonává svoji funkci řádně
  • HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Rodinné právo. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017, s. 293.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž, s. 294.
  • FRINTA, Ondřej.. In: DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II, (§ 655-975). 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2019, § 931. Citováno dne: 8.2.2022. Dostupné online na:  https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11562/1/2.
  • HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Rodinné právo. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017, s. 295.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž, s. 296.
  • FRINTA, Ondřej. In: DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek II, (§ 655-975). 2. vydání, Praha: Wolters Kluwer, 2019, § 933. Citováno dne: 8.2.2022. Dostupné online na:  https://www.aspi.cz/products/lawText/13/11562/1/2.
  • HRUŠÁKOVÁ, Milana a kol. Rodinné právo. 2. vydání. Praha: C.H. Beck, 2017, s. 297.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž, s. 298.
  • Tamtéž.
  • Tamtéž.
  • Autoři článku: Klarababic