Politické strany v ústavním systému ČR: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
Řádek 23: Řádek 23:
 
Zvláštní veřejná funkce politických stran se však uplatňuje zejména v tom, že mají právo navrhnout členy volebních komisí při organizaci voleb.
 
Zvláštní veřejná funkce politických stran se však uplatňuje zejména v tom, že mají právo navrhnout členy volebních komisí při organizaci voleb.
  
Podle § 8 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu ČR tak může učinit každá
+
Podle § 8 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu ČR tak může učinit každá politická strana, která podává samostatnou kandidátní listinu do Poslanecké sněmovny nebo která přihlašuje svého kandidáta pro volby do Senátu.
 +
 
 +
Navržení kandidáta na člena volební komise je sice právem, ale současně politickým stranám umožňuje kontrolovat (a zabezpečovat) objektivitu voleb a jejich demokratickou legitimitu. Lze v zásadě říci, že politické strany jsou tak společně se státem odpovědny za zajištění a průběh voleb (pokud ve volebním procesu toto právo využijí).
 +
 
 +
Vedle možností a práv politických stran přímo souvisejících s volebním procesem lze politickým stranám přisoudit i možnost využití dalších práv, která jsou jinak vázána na individuální subjekty (osoby, občany) jako vlastnické právo, právo na soudní ochranu, právo na rozpočtové dotace (viz. výše) apod.

Verze z 8. 4. 2017, 04:18

Politické strany v ústavním systému ČR

Charakteristika politické strany

Politické strany a politická hnutí jsou právnickými osobami, a to soukromoprávního charakteru s vlastními ústavními právy.

Strany a hnutí jsou odděleny od státu.

Ústavní systém ČR pozitivně právně stanovuje veřejnoprávní pozici politických stran v ústavním systému, což z hlediska pravidelné obměny politického základu veřejné moci (centrální a územně samosprávné) znamená exkluzivní odpovědnost.

To jednoznačně vyplývá z čl.5 Ústavy, podle něhož ,,politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku politických stran a jejich volné soutěži."

Ústava tedy nepřipouští, aby subjektem mocenské soutěže byl jiný subjekt, než politická strana.

Podle § 1 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ,,výkon tohoto práva slouží občanům k jejich účasti na politickém životě společnosti, zejména na vytváření zákonodárných sborů a orgánů vyšších územních samosprávných celků a orgánů místní samosprávy."

Politickou stranu tak lze charakterizovat jako více či méně pevné sdružení občanů stejných nebo obdobných názorů na společenské vztahy, ekonomiku, postavení národa, člověka, náboženství atd., které usiluje o přístup k moci, a to za podpory obyvatelstva, s cílem realizovat státní politiku odpovídající těmto názorům.

Úloha politických stran ve volebním procesu

Pro volby do Poslanecké sněmovny bezvýhradně platí, že se jich mohou účastnit pouze politické strany se svými kandidátkami. Téměř exkluzivní místo politických stran v politické soutěži o moc v republice je základem jejich současné veřejnoprávní úlohy a je nepochybně výsadou ve vztahu k jiným typům společného sdružování.

Zvláštní veřejná funkce politických stran se však uplatňuje zejména v tom, že mají právo navrhnout členy volebních komisí při organizaci voleb.

Podle § 8 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu ČR tak může učinit každá politická strana, která podává samostatnou kandidátní listinu do Poslanecké sněmovny nebo která přihlašuje svého kandidáta pro volby do Senátu.

Navržení kandidáta na člena volební komise je sice právem, ale současně politickým stranám umožňuje kontrolovat (a zabezpečovat) objektivitu voleb a jejich demokratickou legitimitu. Lze v zásadě říci, že politické strany jsou tak společně se státem odpovědny za zajištění a průběh voleb (pokud ve volebním procesu toto právo využijí).

Vedle možností a práv politických stran přímo souvisejících s volebním procesem lze politickým stranám přisoudit i možnost využití dalších práv, která jsou jinak vázána na individuální subjekty (osoby, občany) jako vlastnické právo, právo na soudní ochranu, právo na rozpočtové dotace (viz. výše) apod.

Autoři článku: Veronika