Originární nabytí vlastnického práva: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Nabytí plodů)
(Confusio a commixtio)
Řádek 10: Řádek 10:
  
 
== Confusio a commixtio ==
 
== Confusio a commixtio ==
 +
 +
Věc vznikne smícháním dvou '''tekutých''' (confusio) nebo '''sypkých''' (commixtio) '''látek'''. Pokud jsou látky opět oddělit, existují dva vlastníci s odděleným vlastnictvím. Nejdou-li látky oddělit,se souhlasem se vlastníci stávají spoluvlastníky. Proti jejich vůli, mají ostatní držiteli vlastickouo žalobu poměrné části.<ref>HRDINA, Ignác Antonín a Petr DOSTALÍK. Přehled římského práva soukromého ke státní souborné zkoušce. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 138 s. ISBN 978-807-3804-718.</ref>
  
 
==  Adiudicatio ==
 
==  Adiudicatio ==

Verze z 7. 4. 2017, 15:05

Vydržení

Accesio

Nabytí vlastnictví přírůstkem, spojením dvou věcí. Př. spojení movitosti s nemovitostí = zasazení stromu, spojení movitostí = obarvení textilu. Za věc hlavní se u spojení dvou movitostí považuje ta, která neztratila svůj původní účel.[1]

Specificatio

Specifikace je nabytí vlastnictví zpracováním. Zpracováním věci, vzniká věc nová. Za nového majitele věci byl považován její tvůrce, nebylo-li možno obnovit původní stav před zhotovením. V opačném případě byl majitelem původní majitel látky. [2]

Confusio a commixtio

Věc vznikne smícháním dvou tekutých (confusio) nebo sypkých (commixtio) látek. Pokud jsou látky opět oddělit, existují dva vlastníci s odděleným vlastnictvím. Nejdou-li látky oddělit,se souhlasem se vlastníci stávají spoluvlastníky. Proti jejich vůli, mají ostatní držiteli vlastickouo žalobu poměrné části.[3]

Adiudicatio

Litis aestimatio

Nabytí plodů

Vlastník plodonosné věci se stává majitele plodů v okamžiku, kdy se plody od věci oddělí. Poživatel naopak nabýval plody teprve sklizní. Pachtýř také nabýval plody až sklizní, v tomto případě se však jednalo o odvozené nabytí vlastnického práva, za zvláštní druh tradice. Držitel v dobré víře nabýval plody také oddělením od plodonosné věci (separace). [4]

Odkazy

  1. HRDINA, Ignác Antonín a Petr DOSTALÍK. Přehled římského práva soukromého ke státní souborné zkoušce. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, str.58-59, ISBN 978-807-3804-718.
  2. KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997, 385 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1.
  3. HRDINA, Ignác Antonín a Petr DOSTALÍK. Přehled římského práva soukromého ke státní souborné zkoušce. 2., upr. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2013, 138 s. ISBN 978-807-3804-718.
  4. KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997, 385 s. Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-717-9031-1.
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová)