Odklony v trestním řízení

Z Iurium Wiki

Novelami trestního řádu z let 1993 a 1995 byly vedle standartního projednání věci v hlavním líčení upraveny alternativní způsoby trestního řízení, tzv. odklony (diversion). [1] Zavádění alternativních forem trestání a různých forem odklonů do trestního řízení je jednou z podmínek k tomu, aby stát byl schopen vypořádat se s nárůstem kriminality. [2]

Základním účelem institutů zařazovaných pod pojem odklonu je především rychlejší a efektivnější vyřízení k tomu vhodných věcí, které nevyžadují z hlediska účelu trestního řízení projednání věci před soudem v hlavním líčení.[3]

V české odborné literatuře bývá odklon v trestním řízení charakterizován jako odchylka od typického, pravidelného průběhu trestního řízení, alternativa ke standartním postupům.[1]

  1. 1,0 1,1 FENYK, Jaroslav, Tomáš GŘIVNA a Dagmar CÍSAŘOVÁ. Trestní právo procesní. 6., aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2015, s. 761.
  2. ŠÁMAL, Pavel, Jan MUSIL a Josef KUCHTA. Trestní právo procesní. 4., přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2013, s. 729.
  3. Tamtéž.
Autoři článku: Martinalancova (Martina Lančová)