Neplatnost manželství: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „<nowiki>{{encyklopedická práce}}</nowiki>“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<nowiki>{{encyklopedická práce}}</nowiki>
+
== Úvod ==
 +
Úpravu institutu manželství jako součásti rodinného práva nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále také „OZ“) v části druhé. Dle § 656 odst. 1 „manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství“. Manželství může uzavřít každý, nicméně existuje sedm důvodů neplatnosti – omyl, nátlak a pět zákonných překážek (§ 672 a následující OZ), pro které soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti (v tomto případě pouze na návrh druhého manžela) a přestože vzniklo, považuje se neplatné manželství za neuzavřené (v OP status „svobodný“) (§ 680 OZ). Do doby, než soud manželství prohlásí za neplatné se však presumuje jeho platnost (§ 681 OZ). U některých zákonných překážek existuje možnost jejich dodatečné nápravy (tzv. konvalidace), a tak nelze prohlásit manželství za neplatné, pokud již došlo k nápravě (§ 682 OZ). Specifickým případem, kdy soud nemůže manželství prohlásit za neplatné je situace, kdy bylo uzavřeno nezletilým, který není plně svéprávný, nebo osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena, a bylo počato dítě, které se narodilo živé (§ 683 OZ).
 +
 
 +
== Historický přehled ==
 +
Zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném („ZPR“) a zákon č. 94/1963 Sb., o rodině („ZR“) upravovaly shodně důvody neplatnosti manželství, mezi které patřila bigamie (§ 8 ZPR, §11 ZR), překážka příbuzenství (§ 9 ZPR, § 12 ZR), duševní porucha (§10 ZPR, § 14 ZR), nezletilost (§ 11 ZPR, § 13 ZR). Pozdější zákon o rodině obsahuje ustanovení § 15a „manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství.“, zatímco zákon o právu rodinném takovéto explicitní ustanovení postrádá. Situace, kdy jeden ze snoubenců jedná pod nátlakem nebo v omylu by bývalo bylo možné subsumovat pod v tomto směru poněkud vágní ustanovení § 13 zákona o právu rodinném „v rozhodnutí prohlašujícím manželství za neplatné budiž vysloveno, zdali manželé - nebo který z nich - uzavírajíce manželství nejednali v dobré víře.“ Obecný zákoník občanský z roku 1811 (946/1811 Sb. zák. soud.) ve svém § 48 stanovil, že „zuřiví, šílení, blbí a nedospělí nemohou učiniti platnou manželskou smlouvu“. Jaké další důvody neplatnosti (překážky manželství, nátlak, omyl) zná současná úprava, která z OZO v mnohém vychází, uvedu následovně:
 +
 
 +
== Současná právní úprava ==
 +
 
 +
=== I. Nesvéprávnost nezletilého (§ 672 OZ) ===
 +
V tomto ustanovení OZ normuje, že manželství může zásadně uzavřít člověk, který dovršil věku osmnácti let. Stanovuje však také výjimku, kdy může manželství platně uzavřít osoba nezletilá, která není plně svéprávná a která dosáhla věku šestnácti let, jsou-li pro to důležité důvody. Takový sňatek však musí povolit soud v řízení o povolení uzavřít manželství dle § 367 – § 370 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále také „ZŘS“), a to ve formě rozsudku. „Zákon výslovně nestanoví, zda je možné povolit uzavření manželství v situaci, kdy jsou nezletilí a nesvéprávní oba snoubenci. Dikce zákona – jednotné číslo (viz„… nezletilému, který není …“) – vedla v komentářové literatuře spíše k negativnímu závěru. Nicméně pouhý jazykový výklad nesmí bez dalšího vést k omezení člověka v jeho sňatečné volnosti (viz čl. 12 ve spojení s čl. 8 EÚLP). Je-li k povolení uzavřít manželství pravomocný soud, musí ke každé věci přistupovat s ohledem na její specifika.“<ref>KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 672 [Překážka nesvéprávnosti nezletilého]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. ''Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975)''. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 38.</ref>
 +
 
 +
=== II. Omezená svéprávnost (§ 673 OZ) ===
 +
„Manželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena.“ (§ 673 OZ). Aby vznikl důvod neplatnosti manželství na základě této překážky, musel by být zletilý člověk rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti právě pro oblast uzavírání manželství. K podání návrhu na zahájení řízení o neplatnost manželství je aktivně legitimován pouze druhý manžel, pokud by návrh podal někdo jiný, soud by jej musel odmítnout.
 +
 
 +
=== III. Zákaz bigamie (§ 674 OZ) ===
 +
„I nová právní úprava vychází z principu monogamie jako jednoho ze základních principů rodinného práva v návaznosti na křesťansko-židovskou kulturu, tradice i historické úpravy.“  <ref>KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 674 [Překážka dřívějšího manželství, registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. ''Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975).'' 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 45.</ref>Zákon o rodině z roku 1963 nazýval tuto překážku překážkou dvojího manželství (§ 11). Slovy současného zákona (§ 674 OZ), manželství nemůže uzavřít osoba, která již dříve uzavřela manželství, ani osoba, která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a toto manželství, registrované partnerství nebo jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí trvá. Jiným obdobným svazkem je dle důvodové zprávy k § 675 OZ „např. občanský pakt solidarity (Pacte civile de solidarité, PACS), který je formou partnerského svazku ve Francii a který mohou uzavřít jak osoby stejného pohlaví, tak i dvojice různého pohlaví, zejména za účelem úpravy majetkových poměrů mezi nimi“<ref>Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, č. 89/2012 Dz.</ref> . Tuto skutečnost reflektuje také církevní právo. Codex Iuris Canonici ve svém kánonu 1085 v § 1 stanoví, že neplatně uzavírá manželství ten, kdo je vázán dřívějším manželstvím, i nedokonaným.
 +
 
 +
„Světské“ (z pohledu církevního práva právo civilní) právo přikládá této překážce velkou vážnost, což se projevuje v rovině občanskoprávní, kdy soud prohlásí manželství za neplatné i bez návrhu, a to i v případě, že již zaniklo, pokud bylo uzavřeno osobou, která již dříve uzavřela manželství, nebo která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, pokud takové manželství, partnerství nebo jiný obdobný svazek trvá (§ 685 odst. 1 písm. a) OZ). Český zákonodárce postihuje bigamii také v rovině trestněprávní, kdy za přečin dvojího manželství (§ 194 z. č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku, dále také „TZ“) hrozí pachateli až dvě léta odnětí svobody. Přitom je stejně potrestán ten, kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, tak i ten kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném.
 +
 
 +
=== IV. Příbuzenství (§ 675 OZ) ===
 +
Další překážka vzniku manželství má za cíl zamezit sňatkům mezi předky a potomky, sourozenci a příbuznými na základě osvojení (adopce). Biologické důvody takové úpravy jsou nasnadě stejně jako ty společenské. Zvláštní důraz zákonodárce je zde opět vidět v možnosti soudu zneplatnit takové manželství i bez návrhu (§ 685 odst. 1 písm. b) OZ). I tato zákonná překážka má potenciální trestněprávní důsledky, a sice ve skutkové podstatě přečinu Soulože mezi příbuznými (§ 188 TZ), kdy pachatel může být potrestán odnětím svobody až na tři léta.
 +
 
 +
=== V. Závislost (§ 676 OZ) ===
 +
Manželství nemůže být uzavřeno mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem (§ 676 OZ). „Existence poručenství (§ 928) a dvou institutů náhradní rodinné péče, svěřenectví (§ 953) a pěstounské péče (§ 958), je zcela novou zákonnou překážkou uzavření manželství. Jde o důvodnou překážku závislosti ve vazbě na zásadu ochrany slabší strany. Manželství uzavřené v rozporu se zákonem (§ 676) může být prohlášeno za neplatné k návrhu každého, kdo na tom má právní zájem (§ 680). Nicméně zákon stanoví, že pokud dojde k nápravě, manželství nelze prohlásit za neplatné (§ 682). V posuzovaných případech dojde ke konvalidaci vždy, neboť tyto instituty zanikají z povahy věci tehdy, pokud dítě svěřené do poručenství, svěřenectví či pěstounské péče nabude svéprávnosti – zde právě uzavřením manželství (§ 30 odst. 2, viz výslovně § 970 a § 935 odst. 1).“<ref>KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 676 [Překážka poručenství, pěstounství a svěřenectví]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. ''Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975).'' 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 47-48.</ref> Z citovaného úryvku vyplývá, že předmětné ustanovení má spíše deklaratorní charakter, neboť nabytí zletilosti „slabší stranou“, popř. „závislou osobou“ dojde k nápravě, tedy k odstranění překážky.
 +
 
 +
=== VI. Nátlak, VII. Omyl (§ 684 OZ) ===
 +
Vedle výše vyjmenovaných zákonných překážek manželství existují také dva důvody neplatnosti manželství, které se v teorii označují jako vady sňatečného právního jednání. Nejprve je třeba si uvědomit, že uzavření manželství, resp. sňatečné právní jednání je (již z názvu) právním jednáním, na které se podpůrně aplikují obecné normy o právním jednání z části první OZ. Aby soud mohl manželství prohlásit za neplatné na základě těchto vad, muselo by být vyhověno požadavku nátlaku spočívajícího v užití násilí nebo vyhrožováním násilím, nebo by musel být projev vůle o vstupu do manželství učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. V obou zmíněných případech se neplatnosti může před soudem dovolat pouze druhý manžel (§ 586, OZ). Procesní vyjádření této hmotněprávní normy nalezneme v ustanovení § 374 odst. 1 ZŘS, kde se stanovuje: Řízení, ve kterém má být manželství prohlášeno za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do manželství učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, je možné zahájit jen na návrh manžela. V případě, že by návrh podal někdo jiný, je soud povinen jej odmítnout. OZ dává oprávněné osobě (druhému manželovi) jednoletou lhůtu, která počíná běžet dnem, dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí.
 +
 
 +
Prohlášení manželství za neplatné z důvodu nátlaku, či omylu má důsledky i pro úpravu majetkových poměrů pro dobu po zneplatnění manželství, a to tak, že je při rozhodování o majetkových povinnostech a právech třeba brát ohled na toho, kdo jednal v dobré víře.
 +
 
 +
=== Procesní aspekt neplatnosti manželství ===
 +
Řízení o neplatnost manželství spadá pod manželské statusové věci, a proto se na něj užijí ustanovení ZŘS, speciálně pak § 373 - § 382 ZŘS. Ve věci soud rozhoduje formou rozsudku. Věcně příslušným je okresní soud a k místní příslušnosti se vyjadřuje § 373 následovně: „Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.“. Řízení se zahajuje buď bez návrhu, nebo na návrh kohokoli, kdo na tom má právní zájem, či výlučně na návrh jednoho z manželů v návaznosti na důvod neplatnosti. Účastníky řízení jsou manželé (§ 375 ZŘS). V řízení není přípustná žaloba na obnovu řízení ani žaloba pro zmatečnost (§ 382 ZŘS).
 +
 
 +
===== Zdroje =====
 +
HRUŠÁKOVÁ, Milana. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ. Lenka a kol. ''Občanský zákoník II. Rodinné právo (§655-975). Komentář.'' 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. 1392 s.
 +
 
 +
MELZER, Filip. TÉGL, Petr. ''Občanský zákoník Velký komentář § 655-975 - Svazek IV – Rodinné právo.'' 1. vydání. Praha: Leges, 2016. 2064 s.
 +
 
 +
PETROV, Jan. VÝTISK, Michal. BERAN, Vladimír a kol. ''Občanský zákoník. Komentář.'' 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 3352 s.
 +
 
 +
HRUŠÁKOVÁ, Milana. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. ''Rodinné právo.'' 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017. 400 s.<references />

Aktuální verze z 22. 9. 2020, 07:56

Úvod

Úpravu institutu manželství jako součásti rodinného práva nalezneme v zákoně č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník (dále také „OZ“) v části druhé. Dle § 656 odst. 1 „manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství“. Manželství může uzavřít každý, nicméně existuje sedm důvodů neplatnosti – omyl, nátlak a pět zákonných překážek (§ 672 a následující OZ), pro které soud prohlásí manželství za neplatné na návrh každého, kdo na tom má právní zájem, ledaže manželství bránila překážka omezené svéprávnosti (v tomto případě pouze na návrh druhého manžela) a přestože vzniklo, považuje se neplatné manželství za neuzavřené (v OP status „svobodný“) (§ 680 OZ). Do doby, než soud manželství prohlásí za neplatné se však presumuje jeho platnost (§ 681 OZ). U některých zákonných překážek existuje možnost jejich dodatečné nápravy (tzv. konvalidace), a tak nelze prohlásit manželství za neplatné, pokud již došlo k nápravě (§ 682 OZ). Specifickým případem, kdy soud nemůže manželství prohlásit za neplatné je situace, kdy bylo uzavřeno nezletilým, který není plně svéprávný, nebo osobou, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena, a bylo počato dítě, které se narodilo živé (§ 683 OZ).

Historický přehled

Zákon č. 265/1949 Sb. o právu rodinném („ZPR“) a zákon č. 94/1963 Sb., o rodině („ZR“) upravovaly shodně důvody neplatnosti manželství, mezi které patřila bigamie (§ 8 ZPR, §11 ZR), překážka příbuzenství (§ 9 ZPR, § 12 ZR), duševní porucha (§10 ZPR, § 14 ZR), nezletilost (§ 11 ZPR, § 13 ZR). Pozdější zákon o rodině obsahuje ustanovení § 15a „manželství je neplatné, jestliže prohlášení o uzavření manželství bylo učiněno v důsledku bezprávné výhrůžky anebo omylu týkajícího se totožnosti jednoho ze snoubenců nebo povahy právního úkonu uzavření manželství.“, zatímco zákon o právu rodinném takovéto explicitní ustanovení postrádá. Situace, kdy jeden ze snoubenců jedná pod nátlakem nebo v omylu by bývalo bylo možné subsumovat pod v tomto směru poněkud vágní ustanovení § 13 zákona o právu rodinném „v rozhodnutí prohlašujícím manželství za neplatné budiž vysloveno, zdali manželé - nebo který z nich - uzavírajíce manželství nejednali v dobré víře.“ Obecný zákoník občanský z roku 1811 (946/1811 Sb. zák. soud.) ve svém § 48 stanovil, že „zuřiví, šílení, blbí a nedospělí nemohou učiniti platnou manželskou smlouvu“. Jaké další důvody neplatnosti (překážky manželství, nátlak, omyl) zná současná úprava, která z OZO v mnohém vychází, uvedu následovně:

Současná právní úprava

I. Nesvéprávnost nezletilého (§ 672 OZ)

V tomto ustanovení OZ normuje, že manželství může zásadně uzavřít člověk, který dovršil věku osmnácti let. Stanovuje však také výjimku, kdy může manželství platně uzavřít osoba nezletilá, která není plně svéprávná a která dosáhla věku šestnácti let, jsou-li pro to důležité důvody. Takový sňatek však musí povolit soud v řízení o povolení uzavřít manželství dle § 367 – § 370 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále také „ZŘS“), a to ve formě rozsudku. „Zákon výslovně nestanoví, zda je možné povolit uzavření manželství v situaci, kdy jsou nezletilí a nesvéprávní oba snoubenci. Dikce zákona – jednotné číslo (viz„… nezletilému, který není …“) – vedla v komentářové literatuře spíše k negativnímu závěru. Nicméně pouhý jazykový výklad nesmí bez dalšího vést k omezení člověka v jeho sňatečné volnosti (viz čl. 12 ve spojení s čl. 8 EÚLP). Je-li k povolení uzavřít manželství pravomocný soud, musí ke každé věci přistupovat s ohledem na její specifika.“[1]

II. Omezená svéprávnost (§ 673 OZ)

„Manželství nemůže uzavřít osoba, jejíž svéprávnost byla v této oblasti omezena.“ (§ 673 OZ). Aby vznikl důvod neplatnosti manželství na základě této překážky, musel by být zletilý člověk rozhodnutím soudu omezen ve svéprávnosti právě pro oblast uzavírání manželství. K podání návrhu na zahájení řízení o neplatnost manželství je aktivně legitimován pouze druhý manžel, pokud by návrh podal někdo jiný, soud by jej musel odmítnout.

III. Zákaz bigamie (§ 674 OZ)

„I nová právní úprava vychází z principu monogamie jako jednoho ze základních principů rodinného práva v návaznosti na křesťansko-židovskou kulturu, tradice i historické úpravy.“ [2]Zákon o rodině z roku 1963 nazýval tuto překážku překážkou dvojího manželství (§ 11). Slovy současného zákona (§ 674 OZ), manželství nemůže uzavřít osoba, která již dříve uzavřela manželství, ani osoba, která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, a toto manželství, registrované partnerství nebo jiný obdobný svazek uzavřený v zahraničí trvá. Jiným obdobným svazkem je dle důvodové zprávy k § 675 OZ „např. občanský pakt solidarity (Pacte civile de solidarité, PACS), který je formou partnerského svazku ve Francii a který mohou uzavřít jak osoby stejného pohlaví, tak i dvojice různého pohlaví, zejména za účelem úpravy majetkových poměrů mezi nimi“[3] . Tuto skutečnost reflektuje také církevní právo. Codex Iuris Canonici ve svém kánonu 1085 v § 1 stanoví, že neplatně uzavírá manželství ten, kdo je vázán dřívějším manželstvím, i nedokonaným.

„Světské“ (z pohledu církevního práva právo civilní) právo přikládá této překážce velkou vážnost, což se projevuje v rovině občanskoprávní, kdy soud prohlásí manželství za neplatné i bez návrhu, a to i v případě, že již zaniklo, pokud bylo uzavřeno osobou, která již dříve uzavřela manželství, nebo která již dříve vstoupila do registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí, pokud takové manželství, partnerství nebo jiný obdobný svazek trvá (§ 685 odst. 1 písm. a) OZ). Český zákonodárce postihuje bigamii také v rovině trestněprávní, kdy za přečin dvojího manželství (§ 194 z. č. 40/2009 Sb., Trestního zákoníku, dále také „TZ“) hrozí pachateli až dvě léta odnětí svobody. Přitom je stejně potrestán ten, kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, tak i ten kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném.

IV. Příbuzenství (§ 675 OZ)

Další překážka vzniku manželství má za cíl zamezit sňatkům mezi předky a potomky, sourozenci a příbuznými na základě osvojení (adopce). Biologické důvody takové úpravy jsou nasnadě stejně jako ty společenské. Zvláštní důraz zákonodárce je zde opět vidět v možnosti soudu zneplatnit takové manželství i bez návrhu (§ 685 odst. 1 písm. b) OZ). I tato zákonná překážka má potenciální trestněprávní důsledky, a sice ve skutkové podstatě přečinu Soulože mezi příbuznými (§ 188 TZ), kdy pachatel může být potrestán odnětím svobody až na tři léta.

V. Závislost (§ 676 OZ)

Manželství nemůže být uzavřeno mezi poručníkem a poručencem, mezi dítětem a osobou, do jejíž péče bylo dítě svěřeno, nebo pěstounem a svěřeným dítětem (§ 676 OZ). „Existence poručenství (§ 928) a dvou institutů náhradní rodinné péče, svěřenectví (§ 953) a pěstounské péče (§ 958), je zcela novou zákonnou překážkou uzavření manželství. Jde o důvodnou překážku závislosti ve vazbě na zásadu ochrany slabší strany. Manželství uzavřené v rozporu se zákonem (§ 676) může být prohlášeno za neplatné k návrhu každého, kdo na tom má právní zájem (§ 680). Nicméně zákon stanoví, že pokud dojde k nápravě, manželství nelze prohlásit za neplatné (§ 682). V posuzovaných případech dojde ke konvalidaci vždy, neboť tyto instituty zanikají z povahy věci tehdy, pokud dítě svěřené do poručenství, svěřenectví či pěstounské péče nabude svéprávnosti – zde právě uzavřením manželství (§ 30 odst. 2, viz výslovně § 970 a § 935 odst. 1).“[4] Z citovaného úryvku vyplývá, že předmětné ustanovení má spíše deklaratorní charakter, neboť nabytí zletilosti „slabší stranou“, popř. „závislou osobou“ dojde k nápravě, tedy k odstranění překážky.

VI. Nátlak, VII. Omyl (§ 684 OZ)

Vedle výše vyjmenovaných zákonných překážek manželství existují také dva důvody neplatnosti manželství, které se v teorii označují jako vady sňatečného právního jednání. Nejprve je třeba si uvědomit, že uzavření manželství, resp. sňatečné právní jednání je (již z názvu) právním jednáním, na které se podpůrně aplikují obecné normy o právním jednání z části první OZ. Aby soud mohl manželství prohlásit za neplatné na základě těchto vad, muselo by být vyhověno požadavku nátlaku spočívajícího v užití násilí nebo vyhrožováním násilím, nebo by musel být projev vůle o vstupu do manželství učiněn jen v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání. V obou zmíněných případech se neplatnosti může před soudem dovolat pouze druhý manžel (§ 586, OZ). Procesní vyjádření této hmotněprávní normy nalezneme v ustanovení § 374 odst. 1 ZŘS, kde se stanovuje: Řízení, ve kterém má být manželství prohlášeno za neplatné z důvodu, že byl projev vůle o vstupu do manželství učiněn pod nátlakem spočívajícím v užití násilí nebo vyhrožováním násilí nebo byl učiněn v důsledku omylu o totožnosti snoubence nebo o povaze sňatečného právního jednání, je možné zahájit jen na návrh manžela. V případě, že by návrh podal někdo jiný, je soud povinen jej odmítnout. OZ dává oprávněné osobě (druhému manželovi) jednoletou lhůtu, která počíná běžet dnem, dne, kdy tak manžel mohl vzhledem k okolnostem nejdříve učinit, popřípadě kdy se dozvěděl o pravém stavu věcí.

Prohlášení manželství za neplatné z důvodu nátlaku, či omylu má důsledky i pro úpravu majetkových poměrů pro dobu po zneplatnění manželství, a to tak, že je při rozhodování o majetkových povinnostech a právech třeba brát ohled na toho, kdo jednal v dobré víře.

Procesní aspekt neplatnosti manželství

Řízení o neplatnost manželství spadá pod manželské statusové věci, a proto se na něj užijí ustanovení ZŘS, speciálně pak § 373 - § 382 ZŘS. Ve věci soud rozhoduje formou rozsudku. Věcně příslušným je okresní soud a k místní příslušnosti se vyjadřuje § 373 následovně: „Pro řízení je příslušný soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.“. Řízení se zahajuje buď bez návrhu, nebo na návrh kohokoli, kdo na tom má právní zájem, či výlučně na návrh jednoho z manželů v návaznosti na důvod neplatnosti. Účastníky řízení jsou manželé (§ 375 ZŘS). V řízení není přípustná žaloba na obnovu řízení ani žaloba pro zmatečnost (§ 382 ZŘS).

Zdroje

HRUŠÁKOVÁ, Milana. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka, WESTPHALOVÁ. Lenka a kol. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§655-975). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014. 1392 s.

MELZER, Filip. TÉGL, Petr. Občanský zákoník Velký komentář § 655-975 - Svazek IV – Rodinné právo. 1. vydání. Praha: Leges, 2016. 2064 s.

PETROV, Jan. VÝTISK, Michal. BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 3352 s.

HRUŠÁKOVÁ, Milana. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. WESTPHALOVÁ, Lenka a kol. Rodinné právo. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017. 400 s.

  1. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 672 [Překážka nesvéprávnosti nezletilého]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 38.
  2. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 674 [Překážka dřívějšího manželství, registrovaného partnerství nebo jiného obdobného svazku uzavřeného v zahraničí]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 45.
  3. Vláda: Důvodová zpráva k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, č. 89/2012 Dz.
  4. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. § 676 [Překážka poručenství, pěstounství a svěřenectví]. In HRUŠÁKOVÁ, Milana. HULMÁK, Milan. KRÁLÍČKOVÁ, Zdeňka. PSUTKA, Jindřich. SIEGLOVÁ, Zuzana. SEDLÁK, Petr. WESTPHALOVÁ, Lenka. KAPITÁN, Zdeněk. KOŽIAK, Jaromír. ŠMÍD, Ondřej. HRUŠÁKOVÁ ML., Milana. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975). 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 47-48.
Autoři článku: PB (Prokop Bret)