Nabytí vlastnictví v římském právu: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
 
Řádek 3: Řádek 3:
 
! Derivativní nabytí vlastnického práva !! Originární způsob nabytí vlastnického práva
 
! Derivativní nabytí vlastnického práva !! Originární způsob nabytí vlastnického práva
 
|-
 
|-
| [[Mancipace]]|| [[Vydržení]]
+
| [[Mancipace]]|| [[Vydržení v římském právu|Vydržení]]
 
|-
 
|-
 
| [[Injurecesse]] || [[Originární nabytí vlastnického práva|Ostatní způsoby]]
 
| [[Injurecesse]] || [[Originární nabytí vlastnického práva|Ostatní způsoby]]

Aktuální verze z 30. 3. 2017, 18:36

Derivativní nabytí vlastnického práva Originární způsob nabytí vlastnického práva
Mancipace Vydržení
Injurecesse Ostatní způsoby
Tradice

Jiné dělení nabytí vlastnictví se mohlo dělit podle:

1) Podle občanského práva - fiktivní prodej (mancipace), nabytí formou vlastnického procesu (injurecesse), nabytí od státu, převod vlastnictví výrokem úředním, převod vlastnictví zákonem a vydržení (podle starého práva civilního)

Nabytí od státu - bezplatný příděl státní půdy (za republiky se souhladem lid. shromáždění, za principátu jen z moci císaře), prodej válečné kořisti, prodej majetku odsouzených zločinců (v dražbě)

Úřední výrok - soudcovský nález, rozhodnutí magistráta, císařský preskript

Nabytí ze zákona - dědické právo, vlastníkovo protiprávní jednání (ten násilím odňal věc držiteli)

2) Podle práva národů - odevzdání, vydržení (podle práva magistrátského), původní způsoby (okupace, nález pokladu, nabytí řečiště a ostrova, nabytí přírůstkem, smísení, specifikace atd.[1]

Odkazy

  1. BALÍK, Stanislav. Rukověť k dějinám římského práva a jeho institucí. 2., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk),str. 150-152, ISBN 978-807-3800-215.
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová)