Náklady řízení: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „== Náklady řízení == Vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízení a nese je účastní řízení. Celá řada výdajů vznikajících v so…“)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
 
== Náklady řízení ==
 
== Náklady řízení ==
Vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízení a nese je účastní řízení. Celá řada výdajů vznikajících v souvislosti s výkonem nepředstavuje náklady řízení, jedná se o náklady, které nese stát, spojené se zřizováním a udržováním soudního aparátu, platy soudců, technické vybavení budov apod., tyto náklady nezahrnujeme pod pojem náklady řízení.
+
Vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízení a nese je účastník řízení. Celá řada výdajů vznikajících v souvislosti s výkonem nepředstavuje náklady řízení, jedná se o náklady, které nese stát, spojené se zřizováním a udržováním soudního aparátu, platy soudců, technické vybavení budov apod., tyto náklady nezahrnujeme pod pojem náklady řízení.
 
 
  
 
== Druhy nákladů řízení ==
 
== Druhy nákladů řízení ==
 
V ustanovení § 137 OSŘ je stanoven demonstrativní výčet těchto nákladů:
 
V ustanovení § 137 OSŘ je stanoven demonstrativní výčet těchto nákladů:
* Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců (včetně soudního poplatku viz.ot.8)
+
* Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců
 
* Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců
 
* Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců
 
* Náklady důkazů
 
* Náklady důkazů
Řádek 15: Řádek 14:
  
 
=== Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců ===
 
=== Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců ===
a) JÍZDNÉ
+
'''Jízdné'''
-Jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje
+
* náklady účastníka, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje
-Hradí se skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejné HDP
+
* hradí se skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejné hromadné dopravy
-Pokud s předchozím souhlasem soudu použil vl.mot.vozidlo, poskytne se mu náhradu podle zvl.práv.předpisu- zákoníku práce:
+
* Pokud s předchozím souhlasem soudu použil vlastní motorové vozidlo, poskytne se mu náhradu podle [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 zákoníku práce]
-Jestliže účastník použil také ještě místního veř. hr. dopr. pr., hradí se mu i místní přepravné
+
 
-Místní přepravné se hradí i úč., který bydlí nebo pracuje v místě, kde se řízení koná, jestliže použil místní veř. hr. dopr. pr.
+
'''Stravné a nocležné'''
b) STRAVNÉ a NOCLEŽNÉ
+
* opět regulováno [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 zákoníkem práce]
-Regulováno ZP
+
* dle ustanovení § 13 [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-177 advokátního tarifu], nedohodne-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místních hovorů a přepravné, činí 300,- Kč na úkon právní služby a dále je upravena i náhrada za promeškaný čas v ustanovení § 14 [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1996-177 advokátního tarifu]
-U advokáta- § 13 adv.tarifu- nedohodne-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místních hovorů a přepravné, činí 300,- Kč na úkon pr.+ spec.případ- náhrada za promeškaný čas(§ 14 tarifu)- „prdelné“
 
  
 
=== Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců ===
 
=== Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců ===
- Podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zvláštního předpisu. (Zákoník práce)
+
* podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v [[Pracovní poměr|pracovním poměru]] nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262 zákoníku práce]
- Výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny
+
* výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny
- Výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován
+
* výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován
- pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
+
* pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.
  
 
=== Náklady důkazů ===  
 
=== Náklady důkazů ===  
- Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen..  
+
* Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.  
- Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.
+
* Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.
- Svědečné - svědci a FO dle §126a osř mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku( svědečné); Toto právo zaniká, není-li uplatněno do 3 dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde, o tom musí soud svědka poučit
+
* Svědečné - svědci a fyzické osoby dle ustanovení § 126a OSŘ mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku(svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do 3 dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde, o tom musí soud svědka poučit. Podobně i znalci mají právo na náhradu hotových výdajů a odměnu, tzv. znalečné.
- Znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna (sazby stan.zvl.pr.předpisem)
 
 
 
 
 
=== Odměna za zastupování (pouze advokát, notář a patentový zástupce): ===
 
- Pro určení výše odměny při rozhodování o NNŘ se postupuje dle vyhlášky 484/2000 sb.
 
- Sazba odměn stanovena pevně procentuálně podle výše peněžitého plnění
 
- Náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas se řídí podle advokátního tarifu
 
- Výjimky: Okolnosti případu odůvodňují, aby soud vyloučil uplatnění paušálních sazeb: Paušální odměna je neadekvátní vzhledem k povaze řízení, délce, náročnosti právní pomoci advokáta
 
- Advokátní tarif: advokát má zvl. povinnost upozornit svého klienta, se kterým sjednává smluvní odměnu, že výše jeho odměny se určuje podle paušální sazby event. podle advokátního tarifu
 
- Pokud advokát ustanoven účastníku soudem v souvislosti s osvobozením od soudních poplatků, určuje se odměna stejně ale odměnu hradí stát, potom úč. podle výsledku řízení, který není osvobozen je uložena povinnost tyto soudu nahradit
 
 
 
 
 
 
 
=== 9)Soudní poplatky ===
 
 
 
Povinnost platit a nahradit náklady řízení:
 
1) povinnost účastníků platit náklady řízení (primární povinnost)
 
- Ovládána zásadou zájmovou – každý účastník platí náklady spojené s úkony jeho a jeho zástupce a náklady spojené s úkony, které soud nařídí v jeho zájmu.
 
- Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát. Stát platí také hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem
 
- Rovněž platí stát náklady spojené se zajištěním práva jednat před soudem ve své mateřštině  nebo náklady spojené s dorozumívám se některým z komunikačních systémů.
 
2) povinnost hradit náklady řízení (povinnost sekundární).
 
1. Zásada úspěchu ve věci:
 
- Právo na náhradu nákladů má účastník, který měl ve věci úspěch.
 
- V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch.
 
-V případě částečného neúspěchu: může soud přiznat náhradu plnou, jestliže byl neúspěch jen nepatrný nebo záviselo –li rozhodnutí na znaleckém posudku nebo úvaze soudu.
 
- Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl původně podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný
 
2.  Zásada zavinění:
 
- Účastníkům nebo jejich zástupcům lze uložit povinnost náhrady nákladů vzniklých jejich zaviněním nebo náhodou, která se jim přihodila.
 
- Svědkům, znalcům, tlumočníkům, fyzickým osobám dle § 126a a těm, kteří mají při dokazování nějakou povinnost – lze uložit náhradu nákladů, které zavinili.
 
- o těchto nákladech rozhoduje soud i mimo rozhodnutí ve věci samé, tzv. separace nákladů
 
 
 
  
 +
=== Soudní poplatky ===
 +
Jedná se o určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony, úprava soudních poplatků je zakotvena v [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-549 zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
 +
==== Povinnost platit a nahradit náklady řízení ====
 +
* '''povinnost platit náklady řízení'''
 +
Jedná se o primární povinnost a je ovládána zásadou zájmovou, což znamená, že každý účastník platí náklady spojené s úkony jeho a jeho zástupce a náklady spojené s úkony, které soud nařídí v jeho zájmu. Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.
  
Soudní poplatky, osvobození
+
* '''povinnost hradit náklady řízení'''
 +
Jde o sekundární povinnost, která je ovládána zásadou úspěchu ve věci a zásadou zavinění. '''Zásada úspěchu''' ve věci znamená, že právo na náhradu nákladů má účastník, který měl ve věci úspěch. V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch. V případě částečného neúspěchu může soud přiznat náhradu plnou, jestliže byl neúspěch jen nepatrný nebo záviselo–li rozhodnutí na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl původně podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný, přičemž tímto je již vyjádřena '''zásada zavinění''', jejíž podstatou je, že účastníkům nebo jejich zástupcům lze uložit povinnost náhrady nákladů vzniklých jejich zaviněním nebo náhodou, která se jim přihodila. Podobně i svědkům, znalcům, tlumočníkům, fyzickým osobám dle ustanovení § 126a OSŘ a těm, kteří mají při dokazování nějakou povinnost lze uložit náhradu nákladů, které zavinili. O těchto nákladech rozhoduje soud i mimo rozhodnutí ve věci samé, tzv. [[Separace nákladů řízení|separace nákladů]].
  
Soudní poplatky:
+
==== Osvobození od soudních poplatků ====
= určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony.
 
- Právní úprava – zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v z.p.p. – jeho přílohu tvoří sazebník soudních poplatků.
 
- Předmět soudních poplatků – řízení nebo jednotlivé úkony uvedené v sazebníku
 
  
Výše poplatku:
+
* '''Věcné''' (dle ustanovení § 11/1  zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na druh řízení bez ohledu na to, kdo je účastníkem, např. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o svéprávnosti, řízení o pozůstalosti
- Buď pevnou sazbou nebo procentní sazbou.
+
* '''Osobní''' (dle ustanovení § 11/2 zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na určité subjekty jako je Česká republika a státní fondy atd.
- Základ poplatku vyjádřeného procentní sazbou – cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou – zaokrouhluje se na celá sta dolů a vypočtený poplatek na celé desítky nahoru.
+
* '''Individuální''' (dle ustanovení § 138 OSŘ) - na návrh účastníka může předseda senátu přiznat účastníku zčásti osvobození od placení soudních poplatků (zcela lze jen výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a rozhodnutí musí být odůvodněno) odůvodňují-li to poměry (majetkové, výdělečná činnost apod.), nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
- Sporné řízení- do 20 000,-: 1 000,-; 20 000-40 000 000: 5%; nad 40m 2m+ 1%; nad 250m se nezapočítává
 
- Za návrh na nař. výkonu rozhodnutí: do 20 000Kč=1 000Kč; 20 000-40 000 000=5%; nad 40m=2m+ 1%; nad 250m se nezapočítává
 
- Nepeněžité plnění: Za každou nemovitost 5 000Kč; Za každý závod/ organizační složku: 15 000 Kč; Není-li určeno jinak, pak v ost. případech 2000 Kč
 
- předběžné opatření: 1 000Kč
 
- Poplatky se vztahují vždy jen k řízení v jednom stupni.
 
- Poplatníkem je, není-li stanoveno jinak, navrhovatel.  
 
- Poplatek je splatný vznikem poplatkové povinnosti, v zákonem stanovených případech do tří dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena nebo jímž byl schválen smír.
 
- Nezaplatí-li osoba povinná poplatek, soud k zaplacení poplatku vyzve.
 
- Není-li poplatek ve lhůtě výzvou stanovené, soud řízení zastaví.
 
- Pro nezaplacení poplatku soud řízení nezastaví:
 
a) Začal již jednat ve věci samé
 
b) Vnikla-li povinnost zaplatit poplatek poplatníku, kterému soud ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit známou adresu
 
c) Je-li nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by poplatníku mohla vzniknout újma a popl.ve lhůtě určené soudem sdělí okolnosti, kt. to osvědčují a doloží, že bez své vinny nemohl zaplatit
 
d) Došlo-li k rozšíření návrhu na zahájení řízení v téže věci, rozšíři-li poplatník odvolání nebo dovolání poté, co soud začal jednat o věci samé
 
- bylo-li řízení zastaveno a účastník zaplatí poplatek nejpozději do uplynutí lhůty k odvolání, soud usnesení o zast. řízení zruší
 
- Poplatky se platí buď kolkovou známkou (do 5000 Kč) nebo na účet Státního rozpočtu u ČNB
 
- Ve věcech poplatků rozhodují soudy, které jsou věcně a místně přísl.k projednání věci v 1.stupni
 
vrácení: nebyl povinen; návrh odmítnut,…
 
  
Osvobození od soudních poplatků
+
V případě osvobození od placení nejde o osvobození od hrazení soudních poplatků, jde o dvě různé povinnosti. Změní-li se okolnosti o přiznání osvobození, nebo vycházel-li soud ze skutečností, které osvobození od počátku neodůvodňovaly, může soud osvobození rozhodnutím odejmout a to i zpětně.
a) Věcné (§ 11/1  zákona č. 549/1991 Sb.) : vztahuje se na druh řízení bez ohledu na to, kdo je úč.- např. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o svéprávnosti, ř.o pozůstalosti
 
b) Osobní (§ 11/2 zákona č. 549/1991 Sb.) :
 
- vztahuje se na určité subjekty: ČR a státní fondy; Navrhovatel v řízení o určení výživného (nejde-li o rodiče a děti, to patří do věcných); Navrhovatel v řízení o NŠ na zdraví apod. obě tyto vyplývají přímo ze zákona
 
c) Individuální (§ 138 o.s.ř.)
 
- NA NÁVRH ÚČASTNÍKA může předseda senátu přiznat účastníku zčásti osvobození od placení soudních poplatků (zcela lze jen výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a rozhodnutí musí být odůvodněno)
 
- Odůvodňují-li to poměry (majetkové, výdělečná činnost apod.)- merit a means test
 
- Nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva
 
- Jednou zaplacené se nevracejí, i když později je osvobozen
 
- V PŘÍPADĚ OSVOBOZENÍ OD PLACENÍ NEJDE O OSVOBOZENÍ OD HRAZENÍ SOUDNÍCH POPLATKŮ
 
- Změní-li se okolnosti o přiznání osvobození, nebo vycházel-li soud ze skutečností, které osvobození od počátku neodůvodňovaly, může soud osvobození rozhodnutím odejmout a to i zpětně
 

Aktuální verze z 30. 10. 2016, 09:32

Náklady řízení

Vznikají v souvislosti s konkrétním soudním řízení a nese je účastník řízení. Celá řada výdajů vznikajících v souvislosti s výkonem nepředstavuje náklady řízení, jedná se o náklady, které nese stát, spojené se zřizováním a udržováním soudního aparátu, platy soudců, technické vybavení budov apod., tyto náklady nezahrnujeme pod pojem náklady řízení.

Druhy nákladů řízení

V ustanovení § 137 OSŘ je stanoven demonstrativní výčet těchto nákladů:

  • Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců
  • Ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců
  • Náklady důkazů
  • Odměna notáře za úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje
  • Odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje
  • Tlumočné
  • Náhrada za DPH
  • Odměna za zastupování

Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců

Jízdné

  • náklady účastníka, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje
  • hradí se skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejné hromadné dopravy
  • Pokud s předchozím souhlasem soudu použil vlastní motorové vozidlo, poskytne se mu náhradu podle zákoníku práce

Stravné a nocležné

  • opět regulováno zákoníkem práce
  • dle ustanovení § 13 advokátního tarifu, nedohodne-li se advokát s klientem na jiné paušální částce jako náhradě výdajů na vnitrostátní poštovné, místních hovorů a přepravné, činí 300,- Kč na úkon právní služby a dále je upravena i náhrada za promeškaný čas v ustanovení § 14 advokátního tarifu

Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců

  • podklady pro výpočet ztráty na výdělku účastníka, který je v pracovním poměru nebo v poměru obdobném pracovnímu poměru nebo pracovnímu vztahu, tvoří průměrný výdělek vypočtený podle zákoníku práce
  • výši průměrného výdělku prokáže účastník potvrzením zaměstnavatele, u něhož pracuje, kde je uvedeno, zda a jakou částku zaměstnavatel srazí za dobu nepřítomnosti v práci, a zda účastník může nastoupit do práce na zbytek směny
  • výši základu daně z příjmů fyzických osob prokazuje účastník posledním platebním výměrem orgánu vykonávajícího správu daně, jež předcházel dni, kdy je nárok na náhradu uplatňován
  • pokud nelze výši ztráty na výdělku tímto způsobem prokázat, přísluší účastníku náhrada za ztrátu na výdělku za hodinu v částce odpovídající výši minimální mzdy za hodinu podle nařízení vlády o minimální mzdě, nejvýše však osminásobek této částky za jeden den.

Náklady důkazů

  • Lze-li očekávat náklady důkazu, který účastník navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu, uloží předseda senátu tomuto účastníku, není-li osvobozen od soudních poplatků, aby před jeho provedením složil zálohu podle předpokládané výše nákladů, jinak nelze důkaz navrhovaný účastníkem provést, o tom musí být účastník poučen.
  • Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.
  • Svědečné - svědci a fyzické osoby dle ustanovení § 126a OSŘ mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku(svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do 3 dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde, o tom musí soud svědka poučit. Podobně i znalci mají právo na náhradu hotových výdajů a odměnu, tzv. znalečné.

Soudní poplatky

Jedná se o určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony, úprava soudních poplatků je zakotvena v zákoně č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Povinnost platit a nahradit náklady řízení

  • povinnost platit náklady řízení

Jedná se o primární povinnost a je ovládána zásadou zájmovou, což znamená, že každý účastník platí náklady spojené s úkony jeho a jeho zástupce a náklady spojené s úkony, které soud nařídí v jeho zájmu. Byl-li ustanoven účastníku zástupcem nebo opatrovníkem advokát, platí jeho hotové výdaje a odměnu za zastupování, popřípadě též náhradu za daň z přidané hodnoty, stát.

  • povinnost hradit náklady řízení

Jde o sekundární povinnost, která je ovládána zásadou úspěchu ve věci a zásadou zavinění. Zásada úspěchu ve věci znamená, že právo na náhradu nákladů má účastník, který měl ve věci úspěch. V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch. V případě částečného neúspěchu může soud přiznat náhradu plnou, jestliže byl neúspěch jen nepatrný nebo záviselo–li rozhodnutí na znaleckém posudku nebo úvaze soudu. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl původně podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný, přičemž tímto je již vyjádřena zásada zavinění, jejíž podstatou je, že účastníkům nebo jejich zástupcům lze uložit povinnost náhrady nákladů vzniklých jejich zaviněním nebo náhodou, která se jim přihodila. Podobně i svědkům, znalcům, tlumočníkům, fyzickým osobám dle ustanovení § 126a OSŘ a těm, kteří mají při dokazování nějakou povinnost lze uložit náhradu nákladů, které zavinili. O těchto nákladech rozhoduje soud i mimo rozhodnutí ve věci samé, tzv. separace nákladů.

Osvobození od soudních poplatků

  • Věcné (dle ustanovení § 11/1 zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na druh řízení bez ohledu na to, kdo je účastníkem, např. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o svéprávnosti, řízení o pozůstalosti
  • Osobní (dle ustanovení § 11/2 zákona č. 549/1991 Sb.) - vztahuje se na určité subjekty jako je Česká republika a státní fondy atd.
  • Individuální (dle ustanovení § 138 OSŘ) - na návrh účastníka může předseda senátu přiznat účastníku zčásti osvobození od placení soudních poplatků (zcela lze jen výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody a rozhodnutí musí být odůvodněno) odůvodňují-li to poměry (majetkové, výdělečná činnost apod.), nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.

V případě osvobození od placení nejde o osvobození od hrazení soudních poplatků, jde o dvě různé povinnosti. Změní-li se okolnosti o přiznání osvobození, nebo vycházel-li soud ze skutečností, které osvobození od počátku neodůvodňovaly, může soud osvobození rozhodnutím odejmout a to i zpětně.

Autoři článku: Dostal