Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas

Z Iurium Wiki

Verze z 19. 7. 2016, 13:38, kterou vytvořil Jkrempl (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas == Zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali,…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Mzda sjednaná již s přihlédnutím k případné práci přesčas

Zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, když v § 114 odst. 4 stanoví, že "Dosažená mzda a příplatek ani náhradní volno podle odstavců 1 a 2 nepřísluší, je-li mzda sjednána (§ 113) již s přihlédnutím k případné práci přesčas. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné takto sjednat, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas je možné sjednat nejvýše v rozsahu 150 hodin práce přesčas za kalendářní rok a u vedoucích zaměstnanců (§ 11) v mezích celkového rozsahu práce přesčas (§ 93 odst. 4)."[1]

Práce přes čas

Zákoník práce definuje práci přesčas v § 78 odst. 1 písm. i). V § 93 odst. 2 pak stanoví, že maximální rozsah práce přes čas, který může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit je 8 hodin týdně. Nejvýše však v celkovém rozsahu 150 hodin v kalendářním roce.[2]

Odměna za práci přes čas

Za práci přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, nebo-li mzda, kterou by dostal za běžně odpracovanou dobu, plus příplatek ve výši 25% průměrného výdělku (tato hranice je pouze spodní), pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodli na poskytnutí náhradního volna na místo příplatku.[3]

Jak již bylo výše uvedeno, zákoník práce umožňuje, aby si zaměstnavatel se zaměstnancem předem sjednali, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas. Toto lze však sjednat pouze smluvně a to jen smlouvou sjednanou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, která poskytuje záruku, že výše mzdové kompenzace předpokládané práce přesčas bude dostatečná. Pokud zde hovoříme o předpokládané práci přesčas, tak tím máme na mysli jednu z dalších podmínek, která musí být splněna. Možnost uzavřít smlouvu, kterou se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou, že mzda bude zahrnovat i případnou práci přesčas, je podmíněna tím, že je současně sjednán i rozsah práce přesčas k němuž je přihlédnuto ve výši mzdy.[4]

  1. 262/2006 Sb., zákoník práce
  2. 262/2006 Sb., zákoník práce
  3. 262/2006 Sb., zákoník práce §114 odst. 1
  4. Mária Andráščiková a kol., Zákoník práce, prováděcí nařízení vlády a další související předpisy s komentářem, ANAG., 1.1. 2014
Autoři článku: Jkrempl (Jaroslav Krempl), Muselsom (Lukas Jakubik)