Mateřství: Porovnání verzí
(Značka: editace z VisualEditoru) |
(→Porod) (Značka: editace z VisualEditoru) |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ. | Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ. | ||
| − | <ref | + | === Porod === |
| + | S pojmem mateřství a jejím počátkem úzce souvisí porod. Porod je okamžik, kdy dojde k oddělení dítěte od mateřského těla. Porodem se tedy rozumí ukončení těhotenství bez ohledu na fakt, zda se dítě narodí živé nebo mrtvé. Ohled se také nebere na délku těhotenství. Podrobnosti porodu stanovuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a také vyhláška č.297/2012 Sb. o Listu o prohlídce zemřelého.<ref>§ 4 vyhlášky č. 297/2012 Sb. | ||
Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. | Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce. | ||
</ref> | </ref> | ||
| + | |||
| + | === Registrace dítěte === | ||
| + | Registrace dítěte je vyžadována ihned po porodu, a to z důvodu vyřešení statusových otázek dítěte co nejdříve (viz. Čl. 7 Úmluva o právech dítětě<ref>Článek 7 Úmluvy o právech dítěte | ||
| + | |||
| + | 1. Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. | ||
| + | |||
| + | 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují provádění těchto práv a v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím a v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných mezinárodněprávních dokumentů v této oblasti se zvláštním důrazem na to, aby dítě nezůstalo bez státní příslušnosti. | ||
| + | </ref>) Povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu ukládá § 15 matričního zákona poskytovateli zdravotních služeb. Dále zákon stanoví možný okruh dalších subjektů, povinných ohlásit narození dítěte matričnímu úřadu dle §15 odst. 5 MartZ. Lhůta pro registraci činí 3 dny, v případě jejího nedodržení nebude dítě zapsáno do matriky a ani mu nebude vydán rodný list. Tyto skutečnosti mohou v budoucnosti vyvolat potíže na poli zdravotní péče, příp. v oblasti sociálního zabezpečení apod. | ||
| + | |||
| + | K právům dítěte patří také právo, aby bylo, co nejdříve po narození registrováno. V případě, že se matka snaží své těhotenství a následně dítě skrýt, jedná se o anonymní porod. Dítě, jež není registrováno, je neznámé totožnosti, se bude považovat za nalezence v případě, že se na základě šetření nepodaří dohledat jeho matku. Po provedení šetření policí je dítě zapsáno do knihy narození dle §17 MatrZ, zápis se provede na základě výsledků šetření a na základě lékařské zprávy, obsahující pohlaví a pravděpodobné narození dítěte. V případě dítěte, považovaného za nalezence je soud povinen určit dítěti jméno a narození dle § 864 ObčZ a také poručníka dle § 928 ObčZ. V případě, že by si dítě chtěl někdo osvojit, nebude vyžadován souhlas jeho rodičů, z povahy věci. | ||
=== Reprodukovaná medicína === | === Reprodukovaná medicína === | ||
Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině. | Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině. | ||
| − | + | Další problematiku představuje asistovaná reprodukce. V Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny jsou zakotveny základní požadavky a zásady v souvislosti s nakládáním s lidským tělem. Například čl. 14 Úmluvy zásadně zakazuje volbu pohlaví. <ref>Článek 14 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně | |
| − | + | ||
| + | Zákaz volby pohlaví Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví. | ||
| + | </ref> | ||
| − | + | Dílčí úpravu nalezneme v § 778 a § 787 ObčZ, jež mluví v souvislosti s úpravou otcovství o umělém oplodnění. Klíčová úprava se však nachází v zákoně č. 373/2011 o specifických zdravotních službách. Tento zákon vymezuje základní definice jako je například asistovaná reprodukce, neplodný pár, anonymní dárce, vzájemná anonymita nepldného páru a dárce apod. Viz. [[asistovaná reprodukce]] | |
| − | + | === Babyboxy === | |
| + | Babyboxy jsou další problematikou rozšiřující zvláštní situace spojeny s pojmem mateřství. Jedná se o schránky, jejichž smyslem je umožnit matce zde odložit dítě. Babyboxy nejsou v našem právním řádu upraveny žádným právním předpisem, jejich existenci zaručuje Nadační fond Statim. (www.statim.cz) Po odložení dítěte do babyboxu, získá dítě status nalezence a v knize narození bude mít veden zápis jako dítě nezjištěné totožnosti. | ||
| − | + | Příznivci babyboxů argumentují snahou o snížení počtu vražd novorozeňat jejich matkami, počet odchozených dětí apod. Smutnou pravdou však je, že ze statistického hlediska k vraždám novorozenců jejich matkami stále dochází. | |
| − | + | Na druhou stranu odpůrci upozorňují na umožnění matkám se rychle, neuváženě a nezodpovědně zbavit svého dítěte. Zároveň dodávají, že existence babyboxů je zcela proti právu dítěte znát své rodiče, svůj původ a svou přirozenou rodinu.Viz. [[babyboxy]] | |
| − | + | === Utajené porody === | |
| + | Utajené porody jsou na rozdíl od anonymních porodů v České republice po právu. Umožňuje jej zákon č.372/ 2011 Sb. o zdravotních službách v § 37. | ||
| − | + | <ref>§ 37 z. o zdravotních službách | |
| − | + | Utajený porod | |
| − | + | <var>(1)</var> Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství<sup>22</sup>), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. | |
| − | ( | + | <var>(2)</var> Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. |
| − | + | <var>(3)</var> Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém. | |
| + | </ref> <references /> | ||
Verze z 7. 11. 2018, 14:58
Mateřství je základní statusový poměr, pro člověka je klíčový, jelikož od něj se odvozuje otcovství a další příbuzenství.
Občanský zákoník v § 775 výslovně stanovuje, že „matkou dítěte je žena, která dítě porodila“. (CITACE)
Tato norma je kogentní, nelze se od ní odchýlit. Porušení této kogentní normy nebo snaha o její porušení jednostranným či dvoustranným právním jednání by bylo stiženo absolutní neplatností, ex offo. Tuto absolutní neplatnost odvozujeme od §1 odst. 2 ObčZ současně s § 580 ObčZ.
Porod
S pojmem mateřství a jejím počátkem úzce souvisí porod. Porod je okamžik, kdy dojde k oddělení dítěte od mateřského těla. Porodem se tedy rozumí ukončení těhotenství bez ohledu na fakt, zda se dítě narodí živé nebo mrtvé. Ohled se také nebere na délku těhotenství. Podrobnosti porodu stanovuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a také vyhláška č.297/2012 Sb. o Listu o prohlídce zemřelého.[1]
Registrace dítěte
Registrace dítěte je vyžadována ihned po porodu, a to z důvodu vyřešení statusových otázek dítěte co nejdříve (viz. Čl. 7 Úmluva o právech dítětě[2]) Povinnost oznámit narození dítěte matričnímu úřadu ukládá § 15 matričního zákona poskytovateli zdravotních služeb. Dále zákon stanoví možný okruh dalších subjektů, povinných ohlásit narození dítěte matričnímu úřadu dle §15 odst. 5 MartZ. Lhůta pro registraci činí 3 dny, v případě jejího nedodržení nebude dítě zapsáno do matriky a ani mu nebude vydán rodný list. Tyto skutečnosti mohou v budoucnosti vyvolat potíže na poli zdravotní péče, příp. v oblasti sociálního zabezpečení apod.
K právům dítěte patří také právo, aby bylo, co nejdříve po narození registrováno. V případě, že se matka snaží své těhotenství a následně dítě skrýt, jedná se o anonymní porod. Dítě, jež není registrováno, je neznámé totožnosti, se bude považovat za nalezence v případě, že se na základě šetření nepodaří dohledat jeho matku. Po provedení šetření policí je dítě zapsáno do knihy narození dle §17 MatrZ, zápis se provede na základě výsledků šetření a na základě lékařské zprávy, obsahující pohlaví a pravděpodobné narození dítěte. V případě dítěte, považovaného za nalezence je soud povinen určit dítěti jméno a narození dle § 864 ObčZ a také poručníka dle § 928 ObčZ. V případě, že by si dítě chtěl někdo osvojit, nebude vyžadován souhlas jeho rodičů, z povahy věci.
Reprodukovaná medicína
Tato zásada respektující přirozený zákon o jedné matce a jednom dítěti je v České republice ctěna i za situací, kdy dítě se narodí pomocí reprodukované medicíny, kdy genetická realita není v souladu v realitou právní a sociální. Zásada mater sempet certa est (fakt porodu) pochází z římského práva, do našeho právního řádu byla výslovně zakotvena až v roce 1998, při novele zákona o rodině.
Další problematiku představuje asistovaná reprodukce. V Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny jsou zakotveny základní požadavky a zásady v souvislosti s nakládáním s lidským tělem. Například čl. 14 Úmluvy zásadně zakazuje volbu pohlaví. [3]
Dílčí úpravu nalezneme v § 778 a § 787 ObčZ, jež mluví v souvislosti s úpravou otcovství o umělém oplodnění. Klíčová úprava se však nachází v zákoně č. 373/2011 o specifických zdravotních službách. Tento zákon vymezuje základní definice jako je například asistovaná reprodukce, neplodný pár, anonymní dárce, vzájemná anonymita nepldného páru a dárce apod. Viz. asistovaná reprodukce
Babyboxy
Babyboxy jsou další problematikou rozšiřující zvláštní situace spojeny s pojmem mateřství. Jedná se o schránky, jejichž smyslem je umožnit matce zde odložit dítě. Babyboxy nejsou v našem právním řádu upraveny žádným právním předpisem, jejich existenci zaručuje Nadační fond Statim. (www.statim.cz) Po odložení dítěte do babyboxu, získá dítě status nalezence a v knize narození bude mít veden zápis jako dítě nezjištěné totožnosti.
Příznivci babyboxů argumentují snahou o snížení počtu vražd novorozeňat jejich matkami, počet odchozených dětí apod. Smutnou pravdou však je, že ze statistického hlediska k vraždám novorozenců jejich matkami stále dochází.
Na druhou stranu odpůrci upozorňují na umožnění matkám se rychle, neuváženě a nezodpovědně zbavit svého dítěte. Zároveň dodávají, že existence babyboxů je zcela proti právu dítěte znát své rodiče, svůj původ a svou přirozenou rodinu.Viz. babyboxy
Utajené porody
Utajené porody jsou na rozdíl od anonymních porodů v České republice po právu. Umožňuje jej zákon č.372/ 2011 Sb. o zdravotních službách v § 37.
- ↑ § 4 vyhlášky č. 297/2012 Sb. Náležitosti hlášení o ukončení těhotenství porodem mrtvého dítěte, hlášení o úmrtí dítěte a hlášení o úmrtí matky v souvislosti s porodem, potratem, šestinedělím nebo o úmrtí do 1 roku po ukončení těhotenství, které se provádí prostřednictvím Listu části A, jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce.
- ↑ Článek 7 Úmluvy o právech dítěte 1. Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození právo na jméno, právo na státní příslušnost a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na jejich péči. 2. Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zabezpečují provádění těchto práv a v souladu se svým vnitrostátním zákonodárstvím a v souladu se svými závazky vyplývajícími z příslušných mezinárodněprávních dokumentů v této oblasti se zvláštním důrazem na to, aby dítě nezůstalo bez státní příslušnosti.
- ↑ Článek 14 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně Zákaz volby pohlaví Použití postupů lékařsky asistované reprodukce nebude dovoleno za účelem volby budoucího pohlaví dítěte, ledaže tak lze předejít vážné dědičné nemoci vázané na pohlaví.
- ↑ § 37 z. o zdravotních službách Utajený porod (1) Žena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství22), má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. (2) Žena uvedená v odstavci 1, jestliže hodlá v souvislosti s porodem utajit svou totožnost, předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu (dále jen „utajený porod“); součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. (3) Provedením utajeného porodu se rozumí takové postupy při poskytování zdravotních služeb ženě uvedené v odstavci 1 v souvislosti s těhotenstvím a porodem, které zachovají její anonymitu, s výjimkou postupů, které jsou potřebné k zajištění úhrady zdravotních služeb z veřejného zdravotního pojištění a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém.
