Lon L. Fuller

Z Iurium Wiki

Lon L. Fuller je obecně považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů právní filozofie a teorie 20. století. Zformuloval vlastní přirozenoprávní teorii, často označovanou jako procedurální. Zabýval se zejména morálkou, rozdíly a vazbami mezi přirozeným a pozitivním právem, zákonodárstvím a smluvním právem.

Život

Lon Luvois Fuller (narozen jako Jean Luvois Fuller) se narodil v roce 1902 ve městě Hereford v Texasu. Když se jeho rodina přestěhovala do Californie, začal studovat na Leland Stanford Junior University. Zde v roce 1924 dokončil své bakalářské studium a o dva roky později získal právnický titul. Během svého bakalářského studia se seznámil s Florencií Gail Thompsonovou. S tou se v roce 1926 oženil a měli spolu dvě děti.

Od roku 1939 působil jako profesor na Harward Law School. Během svého života napsal několik knih a spoustu článků. Roku 1972 skončil svoji činnost na Harwardu a odešel do důchodu. V roce 1978 umírá v Mnichově.

Bibliografie

  • Law in Quest of Itself (vydána roku 1940)
  • Basic Contract Law (vydána r. 1947, druhé vydání z roku 1964)
  • Problems of Jurisprudence (vyd. r. 1949)
  • The morality of Law (vyd. r. 1964, podruhé roku 1969)
  • Legal Fiction (vyd. r. 1967)
  • Anatomy of Law (vyd. r. 1968)

Morálka práva

Jedna z nejdůležitějších a nejznámějších Fullerových teorií je koncipována v knize „Morálka práva“ (orig. „The Morality of Law“). Fuller proti sobě staví pojmy „morálka“ a „právo“, a to především při zkoumání tvorby práva. Rozlišuje morálku povinnosti a morálku aspirace, zkoumá vnitřní a vnější morálku práva, stanovuje osm způsobů, jak (ne)uspět při tvorbě práva, konfrontuje morálku s přirozeným i pozitivním právem a v neposlední řadě zkoumá materiální cíle práva.

Fullerovi dvě morálky

Morálka aspirace

Dle Fullera je jejím jasným příkladem antické Řecko. „Je to morálka dobrého života, výtečnosti, nejplnějšího uplatnění schopností člověka.“[1] Tato morálka začíná na vrcholu lidských schopností. Jedná se o jakýsi ideál.

  1. FULLER, Lon L. Morálka práva. Vydání 1. Praha: OIKOYMENH, 1998, strana 13
Autoři článku: Pallis (Tomáš)