Likvidace

Likvidace je jednou z forem zániku právnické osoby. Úpravu likvidace nalezneme v § 169 až § 171 a dále v § 187 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Likvidace se vyžaduje po zrušení právnické osoby s výjimkou situace, kdy celý její majetek nabývá její právní nástupce. Rozhodnutí o zrušení právnické osoby s likvidací může být revokováno, ale pouze za předpokladu, že účel likvidace nebyl zatím naplněn. Revokace rozhodnutí musí být učiněna ve stejné formě jako bylo učiněno samotné rozhodnutí o zrušení. Pokud bylo tedy rozhodnutí o zrušení učiněno například formou notářského zápisu, revokace tohoto rozhodnutí musí být učiněna taktéž formou notářského zápisu. Dle § 171 OZ se s likvidací ruší právnická osoba u které uplynula doba na kterou byla založena, právnická osoba u které bylo dosaženo účelu pro který byla založena, dnem který určí zákon nebo jiné právní jednání, jakožto den zrušení právnické osoby a dnem právní moci rozhodnutí orgánu veřejné moci o zrušení s likvidací.

Účel a vstup do likvidace

Účelem likvidace je vypořádat veškerý majetek zrušené právnické osoby, vyrovnat její dluhy věřitelům a naložit s čistým majetkovým zůstatkem, jenž vyplyne z likvidace. Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.

Likvidátor

Při vstupu do likvidace povolá příslušný orgán právnické osobě likvidátora dle § 189 OZ, kdy likvidátorem může být pouze osoba způsobilá být členem statutárního orgánu právnické osoby. Likvidátorem může být i právnická osoba. Přesné podmínky které musí být likvidátor splňovat upravuje § 152 a § 153 OZ, především musí být plně svéprávný. V případě, že likvidátor nebyl povolán jeho působnost vykonávají všichni členové statutárního orgánu.

Jmenování likvidátora soudem

Právnické osobě, která vstoupila do likvidace, aniž byl povolán likvidátor podle § 189 OZ, jmenuje likvidátora soud. K jmenování likvidátora soudem není třeba podávat návrh. Soud jmenuje likvidátora i v případě, že sám rozhodl o zrušení právnické osoby. Pokud likvidátor řádně neplní své povinnosti, může být na návrh osoby, která má na tom právní zájem, jmenován soudem nový likvidátor. Zákon určuje závazné pořadí, jak má soud při výběru osoby likvidátora postupovat. Nejprve by měl soud zvažovat, zda lze vyhovět návrhu účastníka řízení na jmenování určité osoby do funkce likvidátora a až poté, nelze-li takovému návrhu vyhovět – např. pokud daná osoba nesplňuje podmínky pro výkon funkce likvidátora, nesouhlasí-li se svým jmenováním, nachází-li se ve střetu zájmů, členové právnické osoby se nemohou pro nepřekonatelné rozpory shodnout na jejím výběru, navrhovaná osoba si nevyzvedává poštovní zásilky na adrese registrované jako místo jejího pobytu či se jedná o cizince žijícího v zahraničí, sama skutečnost, že navrhovaná osoba má za právnickou osobou pohledávku, či že je proti ní vedeno trestní stíhání, takovým důvodem není – či není-li zde jiný návrh, myšleno návrh na jmenování jiné osoby než člena statutárního orgánu, může soud přikročit ke jmenování likvidátora z řad členů statutárního orgánu, lze-li to po nich spravedlivě požadovat. Nelze-li likvidátora jmenovat výše uvedeným způsobem, jmenuje ho soud z osob zapsaných do seznamu insolvenčních správců.

Přednostní uspokojení pohledávek zaměstnanců

Likvidátor dle § 197 uspokojí v průběhu likvidace přednostně pohledávky zaměstnanců. Jde o jeden z primárních cílů likvidace. Zajímavým problémem může být uspokojení pohledávek bývalých zaměstnanců. Pak postup vychází především z komentářové literatury a judikatury. K tomuto problému se vyjádřil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 7.4.2011, sp.zn. 21 Cdo 936/2010, kde uvedl následující: „Právo zaměstnance na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, které vzniklo od 1. 1. 2007, smrtí zaměstnance nezaniká; v plné výši se stává předmětem dědění a přechází na toho, komu tato pohledávka podle výsledku dědického řízení připadla.“

Oznámení likvidace věřitelům

Likvidátor dle § 198 OZ zveřejní bez zbytečného odkladu nejméně dvakrát za sebou alespoň s dvoutýdenním odstupem oznámení o likvidaci společně s výzvou pro věřitele, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě, která nesmí být kratší než tři měsíce od druhého zveřejnění. Oznámení probíhá zpravidla prvním oznámením v obchodním rejstříku či na webových stránkách právnické osoby. Následuje druhé oznámení v Obchodním věstníku, které slouží především potřebám neznámých věřitelů, aby měli možnost se seznámit s faktem, že právnická osoba je v likvidaci. Věřitelé následně přihlašují své pohledávky za právnickou osobou v likvidaci. K pozdě přihlášeným pohledávkám nemusí likvidátor v rámci likvidace přihlížet a nelze ohledně nich ani vést exekuci na majetek v likvidační podstatě. K jejich zániku však nedochází. Tyto pohledávky jsou naturální obligací. Pokud likvidátor přesto pozdě přihlášené pohledávky uspokojí, nepůjde na straně věřitele o bezdůvodné obohacení, neboť důvod pro jejich plnění včasným nepřihlášením neodpadl. Vzhledem k tomu, že tím může dojít ke zmenšení likvidačního zůstatku či ke zkrácení věřitele, nelze vyloučit odpovědnost likvidátora za takto způsobenou škodu.

Věřitelé právnické osoby a likvidační podstata

Věřitelé mají stran likvidační podstaty právnické osoby postavení spoluvlastníků za nezpeněženou likvidační podstatou. Spoluvlastnický podíl se určuje podle poměru pohledávek všech věřitelů, kteří převzali likvidační podstatu. Věřitelé se mohou také dohodnout, kterou konkrétní věc z likvidační podstaty si který z věřitelů převezme. Věřitel může převzetí likvidační podstaty také odmítnout, a to zpravidla oznámením likvidátorovi o jeho nezájmu. V takovém případě platí fikce zániku jeho pohledávky bez uspokojení. Pokud však následně dojde k objevení neznámého majetku právnické osoby, pohledávka věřitelé se stane znovu aktivní.

Konečná zpráva o průběhu likvidace

Jakmile likvidátor dokončí vše co předchází naložení s likvidačním zůstatkem nebo předání likvidační podstat, vyhotoví konečnou zprávu o průběhu likvidace, v níž uvede alespoň, jak bylo s likvidační podstatou naloženo a popřípadě též návrh na použití likvidačního zůstatku. K témuž dni likvidátor sestaví účetní závěrku. Likvidátor k účetní závěrce připojuje podpisový záznam. Likvidátor zajistí uchování těchto dokumentů po dobu 10 let od zániku právnické osoby.

Konec likvidace

Likvidace končí použitím likvidačního zůstatku, převzetím likvidační podstaty věřiteli nebo jejím odmítnutím. Likvidátor podá do třiceti dnů od skončení likvidace návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku. Lhůta k podání návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku má pořádkový charakter. Likvidátor podává tento návrh za právnickou osobu v likvidaci jako zástupce, nikoliv vlastním jménem. Nepodá-li likvidátor návrh v uvedené lhůtě, může návrh podat za podmínek dle ust. § 11 odst. 2 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, a to každý kdo na něm doloží právní zájem a k návrhu na zápis přiloží listiny, jimiž mají být doloženy skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku, například člen statutárního orgánu nebo společník. O návrhu se rozhoduje usnesením. Výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku má konstitutivní charakter.

Zjištění neznámého majetku

Jak bylo uvedeno již výše, může dojít ke zjištění neznámého majetku právnické osoby, který nebyl znám v momentě uspokojení věřitelů. Tuto situaci upravují § 208 a 209 OZ. V případě, že ke zjištění majetku dojde ještě před výmazem právnické osoby z veřejného rejstříku, likvidace pokračuje a likvidátor začne na základě tohoto zjištěného majetku uspokojovat věřitele s aktivními pohledávkami. Pokud ke zjištění majetku dojde až po výmazu, soud může na návrh toho, kdo má na tom právní zájem, zrušit výmaz právnické osoby, jmenuje likvidátora a pohledávky věřitelů jsou uspokojovány jako by společnost byla v likvidaci a na právnickou osobu je pohlíženo jako by nikdy nezanikla.