Zobrazení zdroje stránky Kognitivistické a nonkognitivistické koncepce právní normy

	
* struktura práva = právní normy a principy
* G.H. von Wright – členění norem z noetického hlediska – zda lze normě přiřadit hodnoty pravda/nepravda nebo ne
* návaznost na Huma a možnost odvodit normy z výroků -> transformace do logiky (Jörgensen)

'''Podle způsobu řešení Hume-Jörgensenovy teze:'''

a)'''KOGNITIVISTICKÉ''' – deskriptivní – spojení pojmu normy s kategorií pravdivosti – výraz popisující něco co je pravdivé/nepravdivé

''podle přijaté koncepce kategorie pravdivosti''
# NATURALISTICKÝ KOGNITIVISMUS = vymezování pravdivostí norem jejich kontingencí s empirickými fakty zjišťovanými pozorováním společenské reality (sociologické a psychologické teorie právní normy)
# NONNATURALISTICKÝ KOGNITIVISMUS = vymezování pravdivosti norem jako druhu nutnosti dané prostřednictvím reflexe přirozenosti práva a morálky (různé verze přirozenoprávních směrů

b)'''NONKOGNITIVISTICKÉ''' – preskriptivní – odmítnutí spojování norem s pravdivostí
* spojování norem s normotvornou autoritou nařizující subjektům určité chování (zákonodárce, lidské společenství)

'''Třídění podle Weinbergera'''
# NORMOLOGICKÝ OPTIMISMUS = ty, které počítají s možností logického popisu normativního myšlení (Weinberger, později Kelsen a von Wright)
# NORMOLOGICKÝ SKEPTICISMUS = odmítají možnost logického popisu normativního myšlení <ref>Holländer, P. Filosofie práva. Aleš Čeněk: Dobrá voda. 2. Vydání. 2012. </ref>