Kognitivistické a nonkognitivistické koncepce právní normy

Z Iurium Wiki
Přejít na: navigace, hledání
  • struktura práva = právní normy a principy
  • G.H. von Wright – členění norem z noetického hlediska – zda lze normě přiřadit hodnoty pravda/nepravda nebo ne
  • návaznost na Huma a možnost odvodit normy z výroků -> transformace do logiky (Jörgensen)

Podle způsobu řešení Hume-Jörgensenovy teze:

a)KOGNITIVISTICKÉ – deskriptivní – spojení pojmu normy s kategorií pravdivosti – výraz popisující něco co je pravdivé/nepravdivé

podle přijaté koncepce kategorie pravdivosti

  1. NATURALISTICKÝ KOGNITIVISMUS = vymezování pravdivostí norem jejich kontingencí s empirickými fakty zjišťovanými pozorováním společenské reality (sociologické a psychologické teorie právní normy)
  2. NONNATURALISTICKÝ KOGNITIVISMUS = vymezování pravdivosti norem jako druhu nutnosti dané prostřednictvím reflexe přirozenosti práva a morálky (různé verze přirozenoprávních směrů

b)NONKOGNITIVISTICKÉ – preskriptivní – odmítnutí spojování norem s pravdivostí

  • spojování norem s normotvornou autoritou nařizující subjektům určité chování (zákonodárce, lidské společenství)

Třídění podle Weinbergera

  1. NORMOLOGICKÝ OPTIMISMUS = ty, které počítají s možností logického popisu normativního myšlení (Weinberger, později Kelsen a von Wright)
  2. NORMOLOGICKÝ SKEPTICISMUS = odmítají možnost logického popisu normativního myšlení [1]
    1. Holländer, P. Filosofie práva. Aleš Čeněk: Dobrá voda. 2. Vydání. 2012.