Evidence obyvatel

Z Iurium Wiki

Tato problematika je upravena zejména zákonem č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a také zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Organizace státní správy na úseku evidence obyvatel

Státní správu na tomto úseku vykonává na ústřední úrovni Ministerstvo vnitra. Dále též krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady[1].

Informační systém evidence obyvatel

Evidence obyvatel je vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je ministerstvo vnitra. Tento informační systém je agendovým informačním systémem veřejné správy.

V informačním systému se o občanech vedou zejména tyto údaje:

  1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení
  2. datum narození
  3. pohlaví
  4. místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil
  5. rodné číslo
  6. státní občanství a datum jeho nabytí nebo pozbytí
  7. počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky
  8. datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení čísla jednacího a soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu
  9. adresa místa trvalého pobytu
  10. zákaz pobytu, místo zákazu pobytu a doba jeho trvání, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu nebo správního orgánu o zákazu pobytu
  11. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce
  12. rodinný stav, datum, místo a okres uzavření manželství
  13. datum, místo a okres vzniku partnerství
  14. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera
  15. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo dítěte
  16. údaje o osvojenci údaje
  17. záznam o poskytnutí údajů
  18. datum, místo a okres úmrtí[2]

Ministerstvo nebo orgán veřejné moci stanovený jiným zákonem v informačním systému zpracovává údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem. V informačním systému se o všech v něm vedených údajích zpracovávají a vedou rovněž jejich změny, a to včetně dat, ke kterým tyto změny nastaly, jsou-li správci informačního systému známa. Rovněž se vedou záznamy o přístupech do informačního systému.

Poskytnutí údajů z informačního systému

Ministerstvo poskytuje údaje z informačního systému v rozsahu nezbytně nutném a za podmínek stanovených zákonem. Údaje z informačního systému se zpravidla poskytují způsobem umožňujícím dálkový přístup. Subjekty, které získávají údaje z informačního systému podle zvláštního právního předpisu, nejsou oprávněny k jejich shromažďování, předávání a využívání a jsou povinny zajistit ochranu dat před náhodným nebo neoprávněným přístupem nebo zpracováváním.

Informace poskytuje ministerstvo, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností a ohlašovna písemně údaje vedené v informačním systému k jeho osobě a k osobě blízké, a to na základě žádosti osoby starší 15 let. Osobou blízkou se v tomto případě rozumí otec, matka, prarodiče, sourozenec, dítě, vnuk, manžel nebo partner. Žádost může být podána elektronicky na formuláři, zpřístupněném ministerstvem dálkovým přístupem. Je také možné podat žádost osobně ohlašovně, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, krajskému úřadu nebo ministerstvu. V takovém případě žadatel prokáže svou totožnost a žádost podepíše před orgánem příslušným k jejímu převzetí.[3]

Kontrola údajů

Ministerstvo v případě oprávněných pochybností o správnosti údajů vedených v informačním systému zajistí označení takového údaje jako nesprávného a informaci o této skutečnosti předá příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností k provedení zjišťování správnosti údaje. Obyvatel je povinen na výzvu předložit příslušnému správnímu úřadu požadované doklady nezbytné pro ověření správnosti zapsaných údajů. Ke splnění výzvy poskytuje správní úřad obyvateli potřebnou pomoc. Pokud tento postup nevede k ověření správnosti zapsaných údajů, je obyvatel povinen dostavit se za tímto účelem na výzvu k správnímu úřadu.

Pokud obyvatel zjistí nesprávnost údaje, může požádat o provedení opravy nebo doplnění údajů zpracovávaných v informačním systému k jeho osobě tak, aby byly správné, má rovněž právo požadovat, aby údaje k jeho osobě, které nejsou správné, byly označeny jako nesprávné[4].

Uchování údajů

Po úmrtí občana nebo prohlášení osoby za mrtvou se údaje v informačním systému uchovávají po dobu 75 let. Záznamy o poskytnutí údajů z informačního systému se uchovávají po dobu 10 let[5].

Trvalý pobyt

Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v základním registru obyvatel ve formě referenční vazby na referenční údaj. Jde zpravidla o adresu, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je označen číslem popisným nebo evidenčním a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Volba trvalého pobytu je veřejným subjektivním právem[6].

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu 2 As 64/2005 – 108
Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.

V případech stanovených zákonem může být místem trvalého pobytu sídlo ohlašovny. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu ani k vlastníkovi nemovitosti.[7]. Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky. Změna místa trvalého pobytu občan ohlásí ohlašovně v místě nového trvalého pobytu. Při přihlášení změny místa trvalého pobytu se platí poplatek. Ohlašovna je poté povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu ve lhůtě 15 dnů od zaevidování změny[8].

Zrušení údaje o místu trvalého pobytu

Ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místu trvalého pobytu, byl-li zápis proveden na základě pozměněných, neplatných, neúplných nebo padělaných dokladů nebo nepravdivě nebo nesprávně uvedených skutečností, byl-li objekt, na jehož adrese je občan hlášen k trvalému pobytu, odstraněn nebo zanikl nebo je podle zvláštních právních předpisů nezpůsobilý k užívání za účelem bydlení, nebo zaniklo-li užívací právo občana k objektu nebo vymezené části objektu a neužívá-li občan tento objekt nebo jeho vymezenou část. V tomto případě ohlašovna rozhodne o zrušení údaje o místě trvalého pobytu jen na návrh vlastníka objektu. Ten je pak povinen existenci důvodů ohlašovně prokázat[9].

Odkazy

  1. § 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  2. § 3 odst. 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  3. § 8 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  4. § 8a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  5. § 9 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  6. § 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  7. § 10 odst. 2 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  8. § 10 odst. 5 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
  9. § 12 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel
Autoři článku: PHan (PHan)