Ekonomická analýza práva: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
Ekonomická analýza práva (v angličtině označovaná jednoduše "Law and economics") je spojená se jménem soudce [[Richard Posner|Richarda Posnera]]. Ten pojem ekonomické analýzy práva definoval jako aplikaci teorií a empirickým metod ekonomie na centrální instituce právního systému.<ref>HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. ''Law and Economics''. In: PATTERSON, Dennis. ''A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory''. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 299.</ref> Přestože má ekonomická analýza právadopady na prakticky všechny části právního systému, nikde nebylo její použití užitečnější a významnější než pro závazkové deliktní právo.Již v začátcích vývoje ekonomické analýzy práva totiž Richard Posner analyzoval 1.500 rozhodnutí amerických odvolacích soudů aby ověřil svoji teorii nedbalosti (the theory of negligence). Tento vzorek potvrdil jeho hypotézu, že dominantní funkcí systému deliktního práva je vytvořit taková pravidla odpovědnosti, která přináší (alespoň přibližně) efektivní (tj. s racionálními ztrátami) optimalizaci množství nehod.<ref name=":02">HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. ''Law and Economics''. In: PATTERSON, Dennis. ''A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory''. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 300.</ref> I přesto, že tedy argument efektivností dokázal vysvětlit existenci pravidel, ani jeden soud v těchto 1.500 rozhodnutích efektivnost nezmínil.<ref>Tamtéž, s. 301.</ref>
+
Ekonomická analýza práva (v angličtině označovaná jednoduše "Law and economics") je spojená se jménem soudce [[Richard Posner|Richarda Posnera]]. Ten pojem ekonomické analýzy práva definoval jako aplikaci teorií a empirickým metod ekonomie na centrální instituce právního systému.<ref>HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. ''Law and Economics''. In: PATTERSON, Dennis. ''A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory''. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 299.</ref> Přestože má ekonomická analýza právadopady na prakticky všechny části právního systému, nikde nebylo její použití užitečnější a významnější než pro závazkové deliktní právo.Již v začátcích vývoje ekonomické analýzy práva totiž Richard Posner analyzoval 1.500 rozhodnutí amerických odvolacích soudů aby ověřil svoji teorii nedbalosti (the theory of negligence). Tento vzorek potvrdil jeho hypotézu, že dominantní funkcí systému deliktního práva je vytvořit taková pravidla odpovědnosti, která přináší (alespoň přibližně) efektivní (tj. s racionálními ztrátami) optimalizaci množství nehod.<ref name=":0" /> I přesto, že tedy argument efektivností dokázal vysvětlit existenci pravidel, ani jeden soud v těchto 1.500 rozhodnutích efektivnost nezmínil.<ref>Tamtéž, s. 301.</ref>
  
 
V začátku si ekonomická analýza práva pokládala tyto dvě otázky, které jsou spíše deskriptivního ražení:  
 
V začátku si ekonomická analýza práva pokládala tyto dvě otázky, které jsou spíše deskriptivního ražení:  

Verze z 22. 1. 2018, 12:09

Ekonomická analýza práva (v angličtině označovaná jednoduše "Law and economics") je spojená se jménem soudce Richarda Posnera. Ten pojem ekonomické analýzy práva definoval jako aplikaci teorií a empirickým metod ekonomie na centrální instituce právního systému.[1] Přestože má ekonomická analýza právadopady na prakticky všechny části právního systému, nikde nebylo její použití užitečnější a významnější než pro závazkové deliktní právo.Již v začátcích vývoje ekonomické analýzy práva totiž Richard Posner analyzoval 1.500 rozhodnutí amerických odvolacích soudů aby ověřil svoji teorii nedbalosti (the theory of negligence). Tento vzorek potvrdil jeho hypotézu, že dominantní funkcí systému deliktního práva je vytvořit taková pravidla odpovědnosti, která přináší (alespoň přibližně) efektivní (tj. s racionálními ztrátami) optimalizaci množství nehod.[2] I přesto, že tedy argument efektivností dokázal vysvětlit existenci pravidel, ani jeden soud v těchto 1.500 rozhodnutích efektivnost nezmínil.[3]

V začátku si ekonomická analýza práva pokládala tyto dvě otázky, které jsou spíše deskriptivního ražení:

  • jaké jsou behaviorální následky právní úpravy a vede tato úprava k efektivnímu (tj. nákladově minimalizujícímu) výsledku?
  • jak by vypadalo právo, pokud by efektivnost právního systému bylo jeho jediným účelem a vypadá takto právo?[2]

Poté se začala prosazovat novější větev, která se zaměřovala i na otázky normativní a preskriptivní:

  • měla by být efektivnost cílem práva?
  • pokud ano, jak by mělo právo vypadat aby tento cíl naplňovalo co nejlépe?[2]
  1. HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. Law and Economics. In: PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 299.
  2. 2,0 2,1 2,2 HANSON, Jon. HANSON, Kathleen. HART, Melissa. Law and Economics. In: PATTERSON, Dennis. A Companion to Philosophy of Law and Legal Theory. Second edition. 2010, West Sussex: Blackwell Publishing Ltd, s. 300.
  3. Tamtéž, s. 301.
Autoři článku: Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow)