Dovolání

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

- proti pravomocnému rozhodnutí

– pouze pro nápravu právních vad, výhradně proti rozhodnutím soudů druhého stupně taxativně vyjmenovaným v § 265a TŘ - pouze o rozhodnutí v meritu věci

centralizovaný devolutivní účinek – vždy rozhoduje NS – dovolání jen z důvodů taxativně vyjmenovaným v § 265b TŘ (odst. 1 písm. g – nesprávné právní posouzení skutku – extrémní nesoulad s provedeným dokazováním; odst. 2 – obviněnému byl uložen trest odnětí svobody na doživotí – nemusí být vázáno na žádné konkrétní důvody!!)

- může podat obviněný, ale pouze prostřednictvím svého obhájce (minimálně pro podání), nejvyšší státní zástupce (nižší mohou pouze dát podnět; i v neprospěch odsouzeného); podává se u soudu 1. stupně – lhůta 2 měsíce od doručení; suspenzivní účinek je možné přiznat - § 265h odst. 3

způsoby rozhodnutí NS – odmítnutí – z důvodu formálních vad (jiný než zákonný důvod, opožděnost, neoprávněná osoba), nebo je zjevně neopodstatněné (fakticky směřuje proti skutkovým vadám, které nejsou extrémního rázu); zamítnutí – není důvodné; napadené rozhodnutí i jeho část zruší, pokud je důvodné; pokud zruší rozhodnutí o vině, zruší i navazující výroky a vrátí věc soudu nižšího stupně; apelační princip § 265m

- uplatňuje se beneficium cohaesionis i zákaz reformace in peius (v neprospěch pouze pokud podal dovolání nejvyšší státní zástupce v neprospěch) – uplatní se i soudů nižších stupňů, pokud je jim rozhodnutí vráceno – TOTÉŽ U ODVOLÁNÍ!!!



Je v rozporu s právem na spravedlivý proces, pokud odvolací či dovolací soud nad rámec svého zákonného oprávnění (srov. § 254 odst. 2 trestního řádu), jakož i procesních pravidel pro dokazování spekulativně mění skutková zjištění nalézacího soudu, aniž by provedl všechny relevantní důkazy, z nichž tato skutková zjištění vyplývají.

Při posuzování splnění podmínek putativní nutné obrany je třeba vycházet z pohledu obránce, zatíženého subjektivním vnímáním útoku. Nerespektování tohoto pravidla může vést k odsouzení obránce v rozporu s čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a případně i čl. 39 Listiny.

Na dovolací řízení není možné nahlížet jako na prostor pro autoritativní doktrinální výklady sporných právních otázek, nýbrž jde primárně o řízení soudní, ve kterém soud nalézá právo v aktivní součinnosti se stranami řízení v souladu s principy rovnosti stran a kontradiktornosti řízení. Nezaslání vyjádření státního zástupce k dovolání k replice obhajobě je porušením zá-kladního práva na soudní ochranu a spravedlivý proces. I. ÚS 3235/15, 26. 4. 2016