Domácí vězení

Domácí vězení je nový druh trestu, který spočívá v tom, že pachatel činu je sice omezen na osobní svobodě, ale má možnost odpykání trestu v domácím prostředí.

Jedná se o zcela nový druh trestu jež předchozí trestní zákoník (zákon č. 141/1961 Sb.) neznal. Do současného trestního zákoníku byl tento trest zaveden pod písmenem b) v §52 odst. 1 a je upraven v §60 an. zákona č. 40/2009 trestní zákoník. Svou podstatou tento trest představuje kompromis mezi naprostým ponecháním pachatele na svobodě a jeho uvězněním v rámci uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. (ocitovat!!) Výhodou tohoto druhu trestu oproti nepodmíněnému trestu odnětí svobody je, že není tak finančně náročný a pachatel má možnost zachovat si pozitivní rodinné vazby, naproti tomu je ale pachatel vystaven intenzivnějšími omezení a kontrole, než u jiných alternativních trestů.

Podle trestního zákoníku může soud uložit trest domácího vězení až na dva roky jestliže a) vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele, lze mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu, a to popřípadě i vedle jiného trestu, a b) pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost.