Dokazování v trestním řízení

Dokazování v trestním řízení je upraveno v hlavě páté § 89 až § 118 zákona č. 141/1961 Sb., Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád).

Hlavním účelem trestního řízení je upravit postup orgánů v něm činných tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestání. Jeho úkolem je tedy rozhodnout, zda událost, která je předmětem řízení je, či není trestným činem a kde je pachatelem (§ 1 odst. 1).

Představuje složitý komplex procesních postupů orgánů činných v trestním řízení a jiných subjektů, ve kterém jsou obsaženy jejich teoretické odborné poznatky a mnohaleté praktické zkušenosti.

Výsledek dokazování rozhoduje o výsledku celého trestního řízení, správnosti, spravedlivosti, přesvědčivosti a kvalitě rozhodnutí a tím o jeho výchovném a preventivním účinku.

Smysl a podstata dokazování

• Dokazování je trestním řádem vymezený postup orgánů činných v trestním řízení za zákonem vymezené součinnosti stran, jehož smyslem je poznání skutkových okolností důležitých pro další postup orgánů činných v trestním řízení a v konečné fázi i pro rozhodnutí. Jeho úkolem je tedy rozhodnout, zda událost, která je předmětem řízení je, či není trestným činem a kdo je pachatelem (§ 1 odst. 1).
• Podstatou dokazování je dobrání se pravdy o skutečnostech relevantních pro určité rozhodnutí. Smyslem dokazování je potom stanovení takových pravidel postupu k výše uvedenému cíli, který by byl jednak efektivní a jednak slučitelný se všemi negativními i pozitivními povinnostmi, jež má veřejná moc vůči osobám ve své působnosti z titulu jejich základních práv.
• V procesním smyslu jde tedy o vyhledání těchto důkazů, jejich provedení, procesní zajištění a jejich zhodnocení. Důkazním právem je potom souhrn norem trestního práva procesního, které tento postup upravují.

Důkazní prostředky

Podle § 89 odst. 2 trestního řádu: "za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro trestní řízení a ohledání. Každá ze stran může důkaz vyhledat, předložit nebo jeho provedení navrhnout. Skutečnost, že důkaz nevyhledal nebo nevyžádal orgán činný v trestním řízení, není důvodem k odmítnutí takového důkazu."

Jako důkaz může sloužit:

1. výpověď obviněného
2. svědecká výpověď
3. odborné vyjádření a znalecký posudek
4. důkazy listinné
5. ohledání osob a věcí

Fáze dokazování

• Dokazování je prováděno ve všech stádiích trestního procesu. Všechna tato stádia mají svá specifika, která jsou dopadem rozdílného účelu jednotlivých stádií trestního procesu. Probíhá tedy již od přípravného řízení. To znamená od počátku fáze prověřování, též ve vyšetřování a ve zkráceném přípravném řízení. Dále v řízení před soudem, jak při předběžném projednání obžaloby, tak v hlavním líčení a také v řízení odvolacím.
• Proces dokazování jakožto činnost, která bezprostředně předchází mezitímnímu nebo finálnímu rozhodnutí ve věci, se dělí na několik na sebe vzájemně navazujících kroků.

Proces dokazování lze rozdělit na fáze:

1. vyhledávání důkazů (získání informací o existenci důkazu),
2. opatření důkazu (faktické získání důkazu),
3. provedení a procesní zajištění důkazu (procesní postup orgánů činných v trestním řízení, které při něm postupují v souladu s trestním řádem a tím důkazu dodávají procesní hodnotu),
4. prověřování a hodnocení důkazů (zjištění kvality pramene důkazu, zjištění vzájemných vztahů mezi jednotlivými důkazy),
5. hodnocení důkazu (vrcholná fáze procesu dokazování, kdy se plně uplatňuje zásada volného hodnocení důkazů).

Vyhledávání důkazů

• První fáze dokazování představuje vyhledání důkazů. I když vyhledat a předložit důkazy může i obviněný, eventuálně také poškozený, je tato fáze dokazování stále především činností orgánů činných v trestním řízení, čímž je realizována zásada vyhledávací podle § 2 odst. 5 trestního řádu.
• V této fázi OČTŘ, a nejen ty, vyhledávají a zajišťují všechny důležité skutečnosti nebo poznatky, které mohou být v dalším průběhu trestního procesu významné. Pokud by důkaz vyhledala strana řízení, není to důvodem jeho odmítnutí nebo překážkou provedení takového důkazu (§89 odst. 2 věta poslední trestního řádu.). Fáze vyhledávání důkazů vždy probíhá v určité formě.
• Fáze vyhledávání důkazů je obecně činností veskrze různorodou a patrně není možné ji zcela vyčerpávajícím způsobem zákonně regulovat.

Opatření důkazu

• Další fází v procesu dokazování je opatřování důkazů, jejich následné procesní zajištění a provádění.
• Jedná se o získání dispoziční moci nad důkazem, kdy si následně OČTŘ v souladu se zákonnou úpravou opatřují z důkazního pramene informace o skutečnostech relevantních pro objasnění věci. Tyto informace následně zachycují, zejména v podobě protokolů (§55 trestního řádu), nebo jiných záznamových prostředků.
• Nepochybně platí, že podle ustanovení §89 odst. 2 trestního řádu. za důkaz slouží vše, co může prospět k objasnění věci.

Prověřování a hodnocení důkazů

• Prostřednictvím prověrky důkazů se poznává kvalita důkazních pramenů a také jejich spolehlivost a bezpečnost.
• Například se bude jednat o ověření, zda svědek byl skutečně schopen vnímat událost, o které vypovídal.
• Prověřování a analýza důkazů slouží také k tomu, aby se zjistily a odstranily rozpory mezi jednotlivými důkazy, čímž se vysvětluje jejich vzájemná souvislost a návaznost na okolnosti případu.
• Na prověřování důkazů bezprostředně navazuje závěrečná fáze dokazování, a sice samotné hodnocení důkazů.

Hodnocení důkazů

• Zde se uplatní zásada volného hodnocení důkazů dle §2 odst. 6 trestního řádu.
• Smyslem hodnocení důkazů je posoudit, zda získané a provedené důkazy, jak jednotlivě, tak i v souhrnu, poskytují věrohodnou, úplnou a pravdivou informaci, která je důležitá z hlediska projednávané trestní věci.
• Hodnotí se pravdivost, závažnost, zákonnost a upotřebitelnost důkazu individuálně, ale i ve vzájemných souvislostech.
• Jedná se o myšlenkový proces, který je vytvářen na základě analýzy, jenž jednotlivým důkazům přisuzuje určitou specifickou vypovídací hodnotu. To zejména pokud jde o pravdivost, zákonnost a závažnost těchto důkazů.

Průběh dokazování

• Od fází dokazování je třeba odlišovat jeho průběh v jednotlivých stádií trestního řízení.
• V širším smyslu můžeme průběh dokazování rozdělit na dokazování v řízení přípravném a na dokazování v řízení před soudem.
• Dokazování v přípravném řízení může být dále členěno na dokazování ve fázi prověřování, dále ve fázi vyšetřování, nebo ve zkráceném přípravném řízení. Dokazování v řízení před soudem lze dělit na dokazování při předběžném projednání obžaloby, v hlavním líčení, v řízení při projednávání řádných či mimořádných opravných prostředků, a na konec také i v řízení vykonávacím.

Dokazování ve fázi prověřování

• Pokud policejní orgán pojme podezření, že byl spáchán trestný čin, a to na základě vlastních poznatků, trestního oznámení či podnětů jiných osob nebo orgánů, je ze zákona povinen dále postupovat.
• To znamená provést veškerá nezbytná šetření a opatření k tomu, aby zjistil, zda byl skutečně spáchán trestný čin a byl-li spáchán, je též povinen provést úkony nezbytné ke zjištění osoby pachatele.
• K zjištění a prověření skutečností, které nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, policejní orgán opatřuje nezbytné podklady a vysvětlení, v neposlední řadě též zajišťuje stopy trestného činu

Dokazování ve fázi vyšetřování

• V případě, kdy provedené prověřování nasvědčuje tomu, že byl spáchán trestný čin a současně je odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán o zahájení trestního stíhání podle ust. § 160 TrŘ.
• OČTŘ postupují z vlastní iniciativy tak, aby byly v co nejkratším možném čase, a také v nezbytném rozsahu vyhledány důkazy nezbytné pro objasnění všech skutečností relevantních pro posouzení věci. Důkazy pak vyhledávají, zajišťují a v některých případech také provádějí bez ohledu na to, zda svědčí ve prospěch či neprospěch obviněné osoby.
• Účel vyšetřování tedy tkví v zajištění podkladů nezbytných pro následné rozhodnutí o tom, jakým směrem bude v trestním řízení pokračováno.

Zkrácené přípravné řízení a dokazování

• Toto řízení nese znaky jak fáze prověřování, tak vyšetřování. Ve zkráceném přípravném řízení má policejní orgán stejná oprávnění jako ve fázi prověřování a ve stejném rozsahu též provádí důkazy.

Dokazování při předběžném projednání obžaloby

• Stádium ve kterém soud přezkoumává, zda výsledky přípravného řízení poskytují spolehlivý podklad pro další soudní řízení, a zda toto přípravné řízení proběhlo v souladu se zákonem. Především by měl být brán zřetel na to, zda byly v přípravném řízení dodrženy zejména základní zásady uvedené § 2 trestního řádu.
• Důkazy se provádějí k posouzení otázky, zda je obžaloba skutečně důvodná.

Dokazování v hlavním líčení

• Rozdíl oproti předchozích stádiích je v tom, že v rámci hlavního líčení dochází především k provádění a následnému hodnocení získaných důkazů, které byly vyhledány a zajištěny v přípravném řízení.

Dokazování v odvolacím řízení

• Dokazování se v odvolacím řízení provádí pouze za účelem ověření, zda skutková zjištění soudu prvního stupně jsou řádná a úplná, a zda se daný skutek skutečně stal způsobem popsaným v rozsudku soudu prvního stupně, a zda byl tento skutek či skutky náležitě objasněny.

Dokazování ve vykonávacím řízení

• Dokazování ve vykonávacím řízení je odlišné od dokazování v předcházejících stadiích trestního řízení. Nevztahuje se k otázkám viny. Účelem vykonávacího řízení je totiž uskutečnit obsah rozhodnutí vydaného OČTŘ.