Dokazování v trestním řízení: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Založena nová stránka s textem „Encyklopedická práce“)
(Značka: editace z VisualEditoru)
 
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
Encyklopedická práce
+
ROZPRACOVÁNO
 +
 
 +
Dokazování je vedle rozhodování nejdůležitější procesní činností orgánů činných v trestním řízení, protože umožňuje zjistit skutkový základ pro jejich rozhodování a pro další postup tak, aby mohl být splněn účel trestního řízení uvedený v § 1 tr. řádu. Představuje složitý komplex procesních postupů orgánů činných v trestním řízení a jiných subjektů, ve kterém jsou obsaženy jejich teoretické odborné poznatky a mnohaleté praktické zkušenosti.<ref>BALÁŽ, B., PALKOVIČ, J. Dokazovanie v trestnom konaní. Teoretická a praktická čásť. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, 2005, s. 16.</ref>
 +
 
 +
Výsledek dokazování rozhoduje o výsledku celého trestního řízení, správnosti, spravedlivosti, přesvědčivosti a kvalitě rozhodnutí a tím o jeho výchovném a preventivním účinku.<ref>CÍSAŘOVÁ, D., FENYK, J., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 5. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 282, IVOR, J., POLÁK, P., ZÁHORA, J. Trestné právo procesné I. Bratislava: Wolters Kluwer, 2017, s. 403.</ref>
 +
 
 +
=== '''Smysl a podstata dokazování''' ===
 +
Dokazování je trestním řádem vymezený postup orgánů činných v trestním řízení za zákonem vymezené součinnosti stran, jehož smyslem je poznání skutkových okolností důležitých pro další postup orgánů činných v trestním řízení a v konečné fázi i pro rozhodnutí.<ref>ŚÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. a kol. Trestní právo procesní. 4. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 346.</ref>
 +
 
 +
Podstatou dokazování je dobrání se pravdy o skutečnostech relevantních pro určité rozhodnutí. Smyslem dokazování je potom stanovení takových pravidel postupu k výše uvedenému cíli, který by byl jednak efektivní a jednak slučitelný se všemi negativními i pozitivními povinnostmi, jež má veřejná moc vůči osobám ve své působnosti z titulu jejich základních práv.
 +
 
 +
=== Fáze dokazování ===
 +
Vzhledem k tomu, že je dokazování definováno obvykle jako určitý proces či postup, který je v řadě případů jak časově, tak organizačně náročný, je žádoucí dokazování určitým způsobem dále členit. Proto je možné tento proces rozdělit na několik různých fází, mezi které patří především fáze, ve které dochází k vyhledávání důkazů, dále pak fáze, v níž jsou důkazy prováděny a procesně zajišťovány a konečně se jedná rovněž o fázi prověrky a hodnocení důkazů. Tyto fáze procesu dokazování spolu však obvykle velmi úzce souvisí a vzájemně se také prolínají, nejsou tedy zcela striktně odděleny.<ref>VANTUCH, Pavel. Obhajoba obviněného. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckovy příručky pro právní praxi, s. 361.</ref>

Verze z 30. 1. 2021, 11:51

ROZPRACOVÁNO

Dokazování je vedle rozhodování nejdůležitější procesní činností orgánů činných v trestním řízení, protože umožňuje zjistit skutkový základ pro jejich rozhodování a pro další postup tak, aby mohl být splněn účel trestního řízení uvedený v § 1 tr. řádu. Představuje složitý komplex procesních postupů orgánů činných v trestním řízení a jiných subjektů, ve kterém jsou obsaženy jejich teoretické odborné poznatky a mnohaleté praktické zkušenosti.[1]

Výsledek dokazování rozhoduje o výsledku celého trestního řízení, správnosti, spravedlivosti, přesvědčivosti a kvalitě rozhodnutí a tím o jeho výchovném a preventivním účinku.[2]

Smysl a podstata dokazování

Dokazování je trestním řádem vymezený postup orgánů činných v trestním řízení za zákonem vymezené součinnosti stran, jehož smyslem je poznání skutkových okolností důležitých pro další postup orgánů činných v trestním řízení a v konečné fázi i pro rozhodnutí.[3]

Podstatou dokazování je dobrání se pravdy o skutečnostech relevantních pro určité rozhodnutí. Smyslem dokazování je potom stanovení takových pravidel postupu k výše uvedenému cíli, který by byl jednak efektivní a jednak slučitelný se všemi negativními i pozitivními povinnostmi, jež má veřejná moc vůči osobám ve své působnosti z titulu jejich základních práv.

Fáze dokazování

Vzhledem k tomu, že je dokazování definováno obvykle jako určitý proces či postup, který je v řadě případů jak časově, tak organizačně náročný, je žádoucí dokazování určitým způsobem dále členit. Proto je možné tento proces rozdělit na několik různých fází, mezi které patří především fáze, ve které dochází k vyhledávání důkazů, dále pak fáze, v níž jsou důkazy prováděny a procesně zajišťovány a konečně se jedná rovněž o fázi prověrky a hodnocení důkazů. Tyto fáze procesu dokazování spolu však obvykle velmi úzce souvisí a vzájemně se také prolínají, nejsou tedy zcela striktně odděleny.[4]

  1. BALÁŽ, B., PALKOVIČ, J. Dokazovanie v trestnom konaní. Teoretická a praktická čásť. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, 2005, s. 16.
  2. CÍSAŘOVÁ, D., FENYK, J., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 5. vyd. Praha: ASPI, 2008, s. 282, IVOR, J., POLÁK, P., ZÁHORA, J. Trestné právo procesné I. Bratislava: Wolters Kluwer, 2017, s. 403.
  3. ŚÁMAL, P. In: ŠÁMAL, P., MUSIL, J., KUCHTA, J. a kol. Trestní právo procesní. 4. přepracované vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 346.
  4. VANTUCH, Pavel. Obhajoba obviněného. 3., dopl. a přeprac. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckovy příručky pro právní praxi, s. 361.
Autoři článku: Hana (Hana Kaňoková)