|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | nejvýrazněji teorii dělby moci charakterizoval Ch. L. Montesquieu (dělba moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní), ovšem o dělbě moci se zmiňuje už i Aristoteles
| |
| − | dělba moci je pevně spjata se systémem brzd a protiváh
| |
| − | jedním z kritérií je také neslučitelnost funkcí (soudce nemůže být poslancem nebo senátorem)
| |
| | | | |
| − | == Horizontální dělba moci ==
| |
| − | dělba moci mezi nejvyšší státní orgány (parlament, vláda, soudy)
| |
| − | rozdělení do 3 autonomních mocí – orgánů:
| |
| − | zákonodárná moc – vykovává parlament
| |
| − | výkonná moc – prezident + vláda
| |
| − | soudní – soudy
| |
| − | vzájemně jsou :
| |
| − | neslučitelné
| |
| − | neodpovědné
| |
| − | nepodřízené
| |
| − | 1.praktickou realizací byla americká federální ústava z roku 1787, ve které se uplatnil vedle dělby moci také tzv.princip brzd a protivah, který zabraňuje, aby jedna složka získala dominantní postavení.
| |
| − |
| |
| − | == Vertikální dělba moci ==
| |
| − |
| |
| − | Vztah centra státu s územními jednotkami
| |
| − | Jak je stát územně organizován
| |
| − | Dělíme na:
| |
| − | Unitární státy (ČR, Francie)
| |
| − | Federace (USA)
| |
| − | Unitární stát
| |
| − |
| |
| − | Jedno impérium a dominium
| |
| − | Jedno státní občanství
| |
| − | Jedna soustava nejvyšších orgánů
| |
| − | Žádný jiný útvar na území státu nemá moc státní
| |
| − | Federace
| |
| − |
| |
| − | Dvojí impérium a dominium (federace a členských států)
| |
| − | Dvojí soustava nejvyšších orgánů
| |
| − | Dvě občanství
| |
