Dílo: Porovnání verzí

Z Iurium Wiki
(Napsání článku na téma Dílo do předmětu Encyklopedická práce)
(Značka: editace z VisualEditoru)
(Značka: editace z VisualEditoru)
Řádek 1: Řádek 1:
 
Dílo je upraveno v § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen '''„OZ“'''). Na základě smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud není upraveno ustanovením o kupní smlouvě. Dále se dílem rozumí údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se také rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
 
Dílo je upraveno v § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen '''„OZ“'''). Na základě smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud není upraveno ustanovením o kupní smlouvě. Dále se dílem rozumí údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se také rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.
  
=== <u>Zhotovitel a provedení díla</u> ===
+
=== Zhotovitel a provedení díla ===
 
Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí. Jestliže jsou k provedení díla důležité zvláštní schopnosti zhotovitele, závazek provést dílo zanikne momentem kdy zhotovitel ztratí svou způsobilost nebo zemře, a provedení díla se tak stane nemožným. Dílo v tomto případě však může provést ten kdo převzal jeho činnost nebo právní nástupce zhotovitele. Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Smluvní úprava stran příkazů je však nejlepším řešením, které (alespoň potenciálně) umožňuje pokrýt všechny aspekty příkazů objednatele (rozsah práva objednatele udělovat příkazy, rozsah takové jeho povinnosti, náležitosti obsahu a formy příkazů, postup zhotovitele při jejich vyřizování) a zohlednit při tom individuální charakteristiky díla.<ref>Václav Pilík, PŘÍKAZY OBJEDNATELE DÍLA, Obchodněprávní revue 3/2021, s. 165</ref>
 
Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí. Jestliže jsou k provedení díla důležité zvláštní schopnosti zhotovitele, závazek provést dílo zanikne momentem kdy zhotovitel ztratí svou způsobilost nebo zemře, a provedení díla se tak stane nemožným. Dílo v tomto případě však může provést ten kdo převzal jeho činnost nebo právní nástupce zhotovitele. Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Smluvní úprava stran příkazů je však nejlepším řešením, které (alespoň potenciálně) umožňuje pokrýt všechny aspekty příkazů objednatele (rozsah práva objednatele udělovat příkazy, rozsah takové jeho povinnosti, náležitosti obsahu a formy příkazů, postup zhotovitele při jejich vyřizování) a zohlednit při tom individuální charakteristiky díla.<ref>Václav Pilík, PŘÍKAZY OBJEDNATELE DÍLA, Obchodněprávní revue 3/2021, s. 165</ref>
  
 
Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno momentem, kdy je předvedena způsobilost sloužit účelu ke kterému bylo zhotoveno. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. K převzetí díla s výhradami nebo bez výhrad komentářová literatura uvádí, že výhradami se rozumí určité a srozumitelné označení vad díla, které může být učiněno v jakékoliv formě, není-li ujednáno jinak. Nemusí být výslovně uvedeno, že jde o výhradu. Převzetí díla bez výhrad je možno učinit způsobem dle § 546 OZ, včetně převzetí mlčky. Převzetí díla s výhradami je možno učinit výslovně, teoreticky nelze vyloučit ani jiný způsob ve smyslu § 546 OZ. Porušení povinnosti dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad tedy bude znamenat, že dílo bylo převzato v důsledku bez výhrad. Možné je přirozeně převzetí i s výhradou jedinou.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.
 
Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno momentem, kdy je předvedena způsobilost sloužit účelu ke kterému bylo zhotoveno. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. K převzetí díla s výhradami nebo bez výhrad komentářová literatura uvádí, že výhradami se rozumí určité a srozumitelné označení vad díla, které může být učiněno v jakékoliv formě, není-li ujednáno jinak. Nemusí být výslovně uvedeno, že jde o výhradu. Převzetí díla bez výhrad je možno učinit způsobem dle § 546 OZ, včetně převzetí mlčky. Převzetí díla s výhradami je možno učinit výslovně, teoreticky nelze vyloučit ani jiný způsob ve smyslu § 546 OZ. Porušení povinnosti dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad tedy bude znamenat, že dílo bylo převzato v důsledku bez výhrad. Možné je přirozeně převzetí i s výhradou jedinou.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.
  
=== <u>Věci k provedení díla</u> ===
+
=== Věci k provedení díla ===
 
Pokud zhotovitel díla opatří věci nutné ke zhotovení díla, má v takové situaci postavení prodávajícího a kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla. Postavení zhotovitele jakožto prodávajícího, je v takovém případě však významné především z hlediska vad předaného díla. Dle komentářové literatury se však výklady prodávajícího ve vztahu k zhotoviteli díla různí. V širším významu lze postavení prodávajícího chápat tak, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 OZ bude v rámci smlouvy o dílo aplikováno na každou jednotlivou věc, kterou zhotovitel k provedení díla zajistí. Poté však obtížně rozlišit režim u věci, která bude součástí díla v původní podobě (například kotel zabudovaný do domu) nebo věc, která zpracováním svou původní podobu ztratí (například cihly použité k vytvoření vyzdívek). Z tohoto důvodu je tedy na místě použití užšího výkladu, na základě kterého lze dovodit, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 lze v rámci smlouvy o dílo aplikovat pouze na věci, které se stanou součástí díle ve své původní nezměněné podobě (viz výše uvedený příklad se zabudováním kotle).<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Zhotovitel má tedy postavení prodávajícího pouze ve vztahu k právu z vadného plnění na straně objednatele, a to pouze u věci která se stala součástí díla, aniž by byla změněna její podoba. Pokud objednatel opatří věci nutné ke zhotovení díla, předá tyto věci zhotoviteli v dohodnuté době či bez zbytečného odkladu. Objednatel v tomto případě nese nebezpečí škody na opatřené věci, a to po dobu kdy má vlastnické právo k této věci.
 
Pokud zhotovitel díla opatří věci nutné ke zhotovení díla, má v takové situaci postavení prodávajícího a kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla. Postavení zhotovitele jakožto prodávajícího, je v takovém případě však významné především z hlediska vad předaného díla. Dle komentářové literatury se však výklady prodávajícího ve vztahu k zhotoviteli díla různí. V širším významu lze postavení prodávajícího chápat tak, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 OZ bude v rámci smlouvy o dílo aplikováno na každou jednotlivou věc, kterou zhotovitel k provedení díla zajistí. Poté však obtížně rozlišit režim u věci, která bude součástí díla v původní podobě (například kotel zabudovaný do domu) nebo věc, která zpracováním svou původní podobu ztratí (například cihly použité k vytvoření vyzdívek). Z tohoto důvodu je tedy na místě použití užšího výkladu, na základě kterého lze dovodit, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 lze v rámci smlouvy o dílo aplikovat pouze na věci, které se stanou součástí díle ve své původní nezměněné podobě (viz výše uvedený příklad se zabudováním kotle).<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Zhotovitel má tedy postavení prodávajícího pouze ve vztahu k právu z vadného plnění na straně objednatele, a to pouze u věci která se stala součástí díla, aniž by byla změněna její podoba. Pokud objednatel opatří věci nutné ke zhotovení díla, předá tyto věci zhotoviteli v dohodnuté době či bez zbytečného odkladu. Objednatel v tomto případě nese nebezpečí škody na opatřené věci, a to po dobu kdy má vlastnické právo k této věci.
  
=== <u>Cena za dílo</u> ===
+
=== Cena za dílo ===
 
Právo na zaplacení ceny za dílo vzniká momentem, kdy je dílo provedeno. Pokud je dílo provedeno po částech, právo na zaplacení vznikne při provedení každé jednotlivé části. Pokud je dílo prováděno po částech a nebyla placena záloha, zhotovitel může požadovat zaplacení přiměřené části z ceny celého díla. Provedení části díla odpovídá momentu, kdy dílo bylo předáno. Pokud však bylo předání části díla ujednáno předtím, než k dokončení části díla došlo, vznikne právo na zaplacení části ceny až jeho dokončením.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Pokud je s provedením díla spojeno vyhotovení cenového odhadu ceny díla, a zhotovitel zjistí, že cena díla tento odhad bude nucena výrazně překročit, má dle § 2612 OZ povinnost to objednateli oznámit, a to bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, bude mít právo pouze na zaplacení původně určené ceny, nikoliv na zaplacení rozdílu. Objednatel může také v takovém případě od smlouvy o dílo odstoupit, avšak musí zhotoviteli zaplatit poměrnou část ceny, pokud má z již poskytnutého plnění částečný prospěch. Určení, kdy je překročení ceny díla oproti cenové odhadu překročením výrazným lze dovozovat především z judikatury. K této otázce se vyjádřil například ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČSSR, který konstatoval následující „''Pro úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, je důležitý poměr převýšení (rozdílu mezi cenou určenou odhadem a cenou nově určenou) k ceně určené odhadem; za podstatné překročení ceny určené odhadem, jež znamená pro občana významnou změnou obsahu smlouvy (takže je nutno mu dát možnost k tomu, aby uvážil, zda i za změněných podmínek na uzavřené smlouvě setrvává či od ní odstoupí), lze považovat zpravidla překročení ceny určené odhadem alespoň o 10 - 20 %. Vedle poměru převýšení k ceně určené odhadem ovlivňují případně úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, některé další skutečnosti, jako např. povaha poskytované služby (a z ní vyplývající stupeň obtížnosti odhadu ceny při uzavření smlouvy, větší pravděpodobnost značnějšího překročení odhadem určené ceny, jež je účastníkům při uzavírání smlouvy zřejmá či naopak apod.).''<ref>Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 1. 1969, 5 Cz 12/68</ref> V této souvislosti je také nutno zmínit, že jestliže zhotovení díla bylo vázáno na rozpočet či pevnou cenu, zhotovitel ani objednatel již nemůže požadovat změnu ceny v případě, kdy si dílo vyžadovalo jiné náklady či úsilí, než byl původní předpoklad. Jestliže však došlo ke změně nákladu či úsilí na dílo vůči rozpočtu, a to z důvodu „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“, kdy soud může rozhodnout o zvýšení ceny vůči rozpočtu či úplném zrušení celé smlouvy. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku termín „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“ interpretuje jako okolnost blížící se vyšší moci, tedy například živelní pohromu, kterou nebylo možno predikovat. Zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.
 
Právo na zaplacení ceny za dílo vzniká momentem, kdy je dílo provedeno. Pokud je dílo provedeno po částech, právo na zaplacení vznikne při provedení každé jednotlivé části. Pokud je dílo prováděno po částech a nebyla placena záloha, zhotovitel může požadovat zaplacení přiměřené části z ceny celého díla. Provedení části díla odpovídá momentu, kdy dílo bylo předáno. Pokud však bylo předání části díla ujednáno předtím, než k dokončení části díla došlo, vznikne právo na zaplacení části ceny až jeho dokončením.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref> Pokud je s provedením díla spojeno vyhotovení cenového odhadu ceny díla, a zhotovitel zjistí, že cena díla tento odhad bude nucena výrazně překročit, má dle § 2612 OZ povinnost to objednateli oznámit, a to bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, bude mít právo pouze na zaplacení původně určené ceny, nikoliv na zaplacení rozdílu. Objednatel může také v takovém případě od smlouvy o dílo odstoupit, avšak musí zhotoviteli zaplatit poměrnou část ceny, pokud má z již poskytnutého plnění částečný prospěch. Určení, kdy je překročení ceny díla oproti cenové odhadu překročením výrazným lze dovozovat především z judikatury. K této otázce se vyjádřil například ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČSSR, který konstatoval následující „''Pro úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, je důležitý poměr převýšení (rozdílu mezi cenou určenou odhadem a cenou nově určenou) k ceně určené odhadem; za podstatné překročení ceny určené odhadem, jež znamená pro občana významnou změnou obsahu smlouvy (takže je nutno mu dát možnost k tomu, aby uvážil, zda i za změněných podmínek na uzavřené smlouvě setrvává či od ní odstoupí), lze považovat zpravidla překročení ceny určené odhadem alespoň o 10 - 20 %. Vedle poměru převýšení k ceně určené odhadem ovlivňují případně úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, některé další skutečnosti, jako např. povaha poskytované služby (a z ní vyplývající stupeň obtížnosti odhadu ceny při uzavření smlouvy, větší pravděpodobnost značnějšího překročení odhadem určené ceny, jež je účastníkům při uzavírání smlouvy zřejmá či naopak apod.).''<ref>Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 1. 1969, 5 Cz 12/68</ref> V této souvislosti je také nutno zmínit, že jestliže zhotovení díla bylo vázáno na rozpočet či pevnou cenu, zhotovitel ani objednatel již nemůže požadovat změnu ceny v případě, kdy si dílo vyžadovalo jiné náklady či úsilí, než byl původní předpoklad. Jestliže však došlo ke změně nákladu či úsilí na dílo vůči rozpočtu, a to z důvodu „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“, kdy soud může rozhodnout o zvýšení ceny vůči rozpočtu či úplném zrušení celé smlouvy. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku termín „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“ interpretuje jako okolnost blížící se vyšší moci, tedy například živelní pohromu, kterou nebylo možno predikovat. Zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.
  
=== <u>Vady díla</u> ===
+
=== Vady díla ===
 
Jestliže dílo neodpovídá smlouvě o dílo, má vadu. Úpravu vad v případě díla nalezneme v § 2615 a násl. OZ. Stěžejní je však také úprava v § 1916 a násl. OZ., která fakticky definuje kdy má dílo vadu. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Úprava se však liší v případě uplatňování vad věcí nutných ke zhotovení díla, které zajišťuje zhotovitel, jak je uvedeno výše. Pokud je dílo movitou věcí, použije se úprava v § 2099 OZ. Objednatel není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Pokud má dílo vadu při předání, je založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, jestliže objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a jestliže zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně. Pokud zhotovitel dá objednateli záruku za jakost provedeného dílo, opět se dle § 2619 OZ uplatní ustanovení o kupní smlouvě. Záruční doba v této situaci začíná běžet dnem kdy bylo dílo předáno.
 
Jestliže dílo neodpovídá smlouvě o dílo, má vadu. Úpravu vad v případě díla nalezneme v § 2615 a násl. OZ. Stěžejní je však také úprava v § 1916 a násl. OZ., která fakticky definuje kdy má dílo vadu. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Úprava se však liší v případě uplatňování vad věcí nutných ke zhotovení díla, které zajišťuje zhotovitel, jak je uvedeno výše. Pokud je dílo movitou věcí, použije se úprava v § 2099 OZ. Objednatel není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Pokud má dílo vadu při předání, je založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, jestliže objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a jestliže zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně. Pokud zhotovitel dá objednateli záruku za jakost provedeného dílo, opět se dle § 2619 OZ uplatní ustanovení o kupní smlouvě. Záruční doba v této situaci začíná běžet dnem kdy bylo dílo předáno.
  
=== <u>Stavba jako předmět smlouvy o dílo</u> ===
+
=== Stavba jako předmět smlouvy o dílo ===
 
Na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby se použijí ustanovení o smlouvě o dílo. Jestliže se zhotovitel zavázal objednateli vyhotovit stavbu na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, pouze s výjimkou situace, kdy by ke škodě na dílu došlo i jinak. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ojedinělými vadami se rozumí takový jejich počet, který je v porovnání s vadami, které se objektivně mohou vyskytnout, jen nepatrný. Za drobnou lze pokládat vadu tehdy, pokud se netýká podstaty charakteristické vlastnosti díla, nýbrž se jí týká jen nevýznamně, ať již ve smyslu kvantitativním nebo kvalitativním (např. v případě zhotovení domu může jít o vadu spočívající v chybějící obkladové dlaždici či v rýhách od pohybu zednickou lžící na fasádě) a současně i náklady na její odstranění budou v poměru k ceně díla nepatrné. Užívání funkčně nebo esteticky nebrání drobné vady patrně tehdy, pokud umožňují užití díla z hlediska jeho charakteristických vlastností.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref>
 
Na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby se použijí ustanovení o smlouvě o dílo. Jestliže se zhotovitel zavázal objednateli vyhotovit stavbu na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, pouze s výjimkou situace, kdy by ke škodě na dílu došlo i jinak. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ojedinělými vadami se rozumí takový jejich počet, který je v porovnání s vadami, které se objektivně mohou vyskytnout, jen nepatrný. Za drobnou lze pokládat vadu tehdy, pokud se netýká podstaty charakteristické vlastnosti díla, nýbrž se jí týká jen nevýznamně, ať již ve smyslu kvantitativním nebo kvalitativním (např. v případě zhotovení domu může jít o vadu spočívající v chybějící obkladové dlaždici či v rýhách od pohybu zednickou lžící na fasádě) a současně i náklady na její odstranění budou v poměru k ceně díla nepatrné. Užívání funkčně nebo esteticky nebrání drobné vady patrně tehdy, pokud umožňují užití díla z hlediska jeho charakteristických vlastností.<ref>Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022</ref>
  
=== <u>Dílo s nehmotným výsledkem</u> ===
+
=== Dílo s nehmotným výsledkem ===
 
Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.
 
Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.
 +
<references />

Verze z 1. 2. 2023, 10:09

Dílo je upraveno v § 2586 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). Na základě smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud není upraveno ustanovením o kupní smlouvě. Dále se dílem rozumí údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se také rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

Zhotovitel a provedení díla

Zhotovitel buď provede dílo osobně, anebo je nechá provést pod svým osobním vedením. To neplatí, není-li provedení díla vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí. Jestliže jsou k provedení díla důležité zvláštní schopnosti zhotovitele, závazek provést dílo zanikne momentem kdy zhotovitel ztratí svou způsobilost nebo zemře, a provedení díla se tak stane nemožným. Dílo v tomto případě však může provést ten kdo převzal jeho činnost nebo právní nástupce zhotovitele. Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. Trvá-li objednatel na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci i po zhotovitelově upozornění, může zhotovitel od smlouvy odstoupit. Smluvní úprava stran příkazů je však nejlepším řešením, které (alespoň potenciálně) umožňuje pokrýt všechny aspekty příkazů objednatele (rozsah práva objednatele udělovat příkazy, rozsah takové jeho povinnosti, náležitosti obsahu a formy příkazů, postup zhotovitele při jejich vyřizování) a zohlednit při tom individuální charakteristiky díla.[1]

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dílo je dokončeno momentem, kdy je předvedena způsobilost sloužit účelu ke kterému bylo zhotoveno. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. K převzetí díla s výhradami nebo bez výhrad komentářová literatura uvádí, že výhradami se rozumí určité a srozumitelné označení vad díla, které může být učiněno v jakékoliv formě, není-li ujednáno jinak. Nemusí být výslovně uvedeno, že jde o výhradu. Převzetí díla bez výhrad je možno učinit způsobem dle § 546 OZ, včetně převzetí mlčky. Převzetí díla s výhradami je možno učinit výslovně, teoreticky nelze vyloučit ani jiný způsob ve smyslu § 546 OZ. Porušení povinnosti dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad tedy bude znamenat, že dílo bylo převzato v důsledku bez výhrad. Možné je přirozeně převzetí i s výhradou jedinou.[2] Provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

Věci k provedení díla

Pokud zhotovitel díla opatří věci nutné ke zhotovení díla, má v takové situaci postavení prodávajícího a kupní cena věci je zahrnuta v ceně díla. Postavení zhotovitele jakožto prodávajícího, je v takovém případě však významné především z hlediska vad předaného díla. Dle komentářové literatury se však výklady prodávajícího ve vztahu k zhotoviteli díla různí. V širším významu lze postavení prodávajícího chápat tak, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 OZ bude v rámci smlouvy o dílo aplikováno na každou jednotlivou věc, kterou zhotovitel k provedení díla zajistí. Poté však obtížně rozlišit režim u věci, která bude součástí díla v původní podobě (například kotel zabudovaný do domu) nebo věc, která zpracováním svou původní podobu ztratí (například cihly použité k vytvoření vyzdívek). Z tohoto důvodu je tedy na místě použití užšího výkladu, na základě kterého lze dovodit, že ustanovení o kupní smlouvě dle § 2079 lze v rámci smlouvy o dílo aplikovat pouze na věci, které se stanou součástí díle ve své původní nezměněné podobě (viz výše uvedený příklad se zabudováním kotle).[3] Zhotovitel má tedy postavení prodávajícího pouze ve vztahu k právu z vadného plnění na straně objednatele, a to pouze u věci která se stala součástí díla, aniž by byla změněna její podoba. Pokud objednatel opatří věci nutné ke zhotovení díla, předá tyto věci zhotoviteli v dohodnuté době či bez zbytečného odkladu. Objednatel v tomto případě nese nebezpečí škody na opatřené věci, a to po dobu kdy má vlastnické právo k této věci.

Cena za dílo

Právo na zaplacení ceny za dílo vzniká momentem, kdy je dílo provedeno. Pokud je dílo provedeno po částech, právo na zaplacení vznikne při provedení každé jednotlivé části. Pokud je dílo prováděno po částech a nebyla placena záloha, zhotovitel může požadovat zaplacení přiměřené části z ceny celého díla. Provedení části díla odpovídá momentu, kdy dílo bylo předáno. Pokud však bylo předání části díla ujednáno předtím, než k dokončení části díla došlo, vznikne právo na zaplacení části ceny až jeho dokončením.[4] Pokud je s provedením díla spojeno vyhotovení cenového odhadu ceny díla, a zhotovitel zjistí, že cena díla tento odhad bude nucena výrazně překročit, má dle § 2612 OZ povinnost to objednateli oznámit, a to bez zbytečného odkladu. Pokud tak neučiní, bude mít právo pouze na zaplacení původně určené ceny, nikoliv na zaplacení rozdílu. Objednatel může také v takovém případě od smlouvy o dílo odstoupit, avšak musí zhotoviteli zaplatit poměrnou část ceny, pokud má z již poskytnutého plnění částečný prospěch. Určení, kdy je překročení ceny díla oproti cenové odhadu překročením výrazným lze dovozovat především z judikatury. K této otázce se vyjádřil například ve svém rozhodnutí Nejvyšší soud ČSSR, který konstatoval následující „Pro úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, je důležitý poměr převýšení (rozdílu mezi cenou určenou odhadem a cenou nově určenou) k ceně určené odhadem; za podstatné překročení ceny určené odhadem, jež znamená pro občana významnou změnou obsahu smlouvy (takže je nutno mu dát možnost k tomu, aby uvážil, zda i za změněných podmínek na uzavřené smlouvě setrvává či od ní odstoupí), lze považovat zpravidla překročení ceny určené odhadem alespoň o 10 - 20 %. Vedle poměru převýšení k ceně určené odhadem ovlivňují případně úvahu o tom, zda jde o podstatné překročení ceny určené odhadem či nikoli, některé další skutečnosti, jako např. povaha poskytované služby (a z ní vyplývající stupeň obtížnosti odhadu ceny při uzavření smlouvy, větší pravděpodobnost značnějšího překročení odhadem určené ceny, jež je účastníkům při uzavírání smlouvy zřejmá či naopak apod.).[5] V této souvislosti je také nutno zmínit, že jestliže zhotovení díla bylo vázáno na rozpočet či pevnou cenu, zhotovitel ani objednatel již nemůže požadovat změnu ceny v případě, kdy si dílo vyžadovalo jiné náklady či úsilí, než byl původní předpoklad. Jestliže však došlo ke změně nákladu či úsilí na dílo vůči rozpočtu, a to z důvodu „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“, kdy soud může rozhodnout o zvýšení ceny vůči rozpočtu či úplném zrušení celé smlouvy. Důvodová zpráva k občanskému zákoníku termín „mimořádně nepředvídatelné okolnosti podstatně ztěžující dokončení díla“ interpretuje jako okolnost blížící se vyšší moci, tedy například živelní pohromu, kterou nebylo možno predikovat. Zmaří-li objednatel provedení díla z důvodu, za nějž odpovídá, náleží zhotoviteli cena za dílo snížená o to, co zhotovitel neprovedením díla ušetřil.

Vady díla

Jestliže dílo neodpovídá smlouvě o dílo, má vadu. Úpravu vad v případě díla nalezneme v § 2615 a násl. OZ. Stěžejní je však také úprava v § 1916 a násl. OZ., která fakticky definuje kdy má dílo vadu. O právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Úprava se však liší v případě uplatňování vad věcí nutných ke zhotovení díla, které zajišťuje zhotovitel, jak je uvedeno výše. Pokud je dílo movitou věcí, použije se úprava v § 2099 OZ. Objednatel není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Pokud má dílo vadu při předání, je založena povinnost zhotovitele z vadného plnění. Soud nepřizná objednateli právo z vadného plnění, jestliže objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti zjistit měl, nejpozději však do dvou let od předání díla, a jestliže zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně. Pokud zhotovitel dá objednateli záruku za jakost provedeného dílo, opět se dle § 2619 OZ uplatní ustanovení o kupní smlouvě. Záruční doba v této situaci začíná běžet dnem kdy bylo dílo předáno.

Stavba jako předmět smlouvy o dílo

Na smlouvu o úpravě nemovité věci a na smlouvu o zhotovení, opravě nebo úpravě stavby se použijí ustanovení o smlouvě o dílo. Jestliže se zhotovitel zavázal objednateli vyhotovit stavbu na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, pouze s výjimkou situace, kdy by ke škodě na dílu došlo i jinak. Objednatel nemá právo odmítnout převzetí stavby pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují. Ojedinělými vadami se rozumí takový jejich počet, který je v porovnání s vadami, které se objektivně mohou vyskytnout, jen nepatrný. Za drobnou lze pokládat vadu tehdy, pokud se netýká podstaty charakteristické vlastnosti díla, nýbrž se jí týká jen nevýznamně, ať již ve smyslu kvantitativním nebo kvalitativním (např. v případě zhotovení domu může jít o vadu spočívající v chybějící obkladové dlaždici či v rýhách od pohybu zednickou lžící na fasádě) a současně i náklady na její odstranění budou v poměru k ceně díla nepatrné. Užívání funkčně nebo esteticky nebrání drobné vady patrně tehdy, pokud umožňují užití díla z hlediska jeho charakteristických vlastností.[6]

Dílo s nehmotným výsledkem

Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.

  1. Václav Pilík, PŘÍKAZY OBJEDNATELE DÍLA, Obchodněprávní revue 3/2021, s. 165
  2. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022
  3. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022
  4. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022
  5. Rozhodnutí Nejvyššího soudu z 31. 1. 1969, 5 Cz 12/68
  6. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2022
Autoři článku: Robertondra1 (Robert Ondra), Gealfow (Mgr. Bc. John A. Gealfow)