Critical Legal Studies

Z Iurium Wiki

Critical Legal Studies, často nazýváno také „Critical Legal Theory“ (dále jen CLS), můžeme považovat za teorii či myšlenkové hnutí, které vzniklo ve Spojených státech v 70. letech 20. století. Osobami spojenými s touto teorií byli především mladí právní vědci, kteří byli myšlenkově ovlivněni lety šedesátými, probíhající válkou ve Vietnamu a levicově směřovanou politikou západních demokratických zemí.

Charakteristika směru

CLS myšlenkově vychází z teorie Právního realismu.[1] Ideově jsou pokládán za základ CLS považovány i směry jako neomarxismus, strukturalismus či fenomenologie.[2] Charakteristickým pro CLS je propojení práva a politiky. Dle některých je dokonce celá teorie CLS postavena na tomto spojení. Jiní právní vědci pak chápou CLS jako čistě politické hnutí. CLS si však dává za úkol odhalit skryté vztahy dominance jedné skupiny, která tuto dominanci ospravedlňuje vytvořením příhodných právních norem. Za pomoci profesionální rétoriky se pokouší CLS odhalit takové vztahy a vytvořit systém, který bude oproštěn od dominantních vztahů.[3]

CLS otevřeně kritizuje obecné smýšlení o právu. Takové smýšlení a tvrzení, jako že je právo vždy jasně dané a od začátku spravedlivé, že jsme si všichni rovni v právu, že je právní norma za každé situace legitimní a výsledek jasně dán. Naopak tvrdí, že používání obecného jazyka práva, jeho formalismus a neosobnost pouze zatemňují sociální a politickou nerovnost a nespravedlnost jednotlivců.[4]

Martin Škop přirovnává CLS k hlasu marginalizovaných a vyloučených sociálních skupin. CLS tak podle něj přitahuje pozornost k jejich problémům, upozorňuje na existenci takovýchto skupin ve společnosti a v právu a snaží se řešit otázku jejich subjektivních práv. Mimo snahu o pomoc těmto vyloučeným skupinám dosáhlo CLS i jiného cíle – upozornilo na základní vady v systému.[5]

Skupina CLS však nemá nijak velký rozsah společných prvků. Jednotlivý autoři hnutí se častokrát neshodují na otázkách, o kterých píší, jako například feminismus či problematika genderu, význam rasy v právu, vztah jazyka a literatury k právu či na významu ekonomických struktur v právním rozhodování.[6] Tak se tedy stává každá snaha skupinu jako celek popsat pouhým rozdělením skupiny do přehlednějších kategorií.[7] Nejdůležitějším společným jmenovatelem CLS tedy zůstává odpor a boj proti klasickému uspořádání a tradiční právní vědě[8] a snaha o propojení práva a politiky.

Jedním z hlavních cílů CLS bylo směřovat k sociálně spravedlivému systému a renovovat stávající právní vědu.[1] Crits (jak byli označováni jednotlivý autoři CLS) vychází z myšlenky, že současná právní nauka podporuje současný nespravedlivý řád, pomáhá v myslích studentů zakonzervovat myšlenky o spravedlivosti a danosti tohoto řádu, a tak udržuje u moci dominantní skupinu. Přiznání práv jednotlivci ještě nezajišťuje možnost jejich uplatnění nebo možnost se jich domáhat. CLS tvrdí, že určitá práva garantována jsou, ale osoby z vyloučených skupin (jako bezdomovci, sociálně slabí, menšiny a další) nikdy nenaplní podmínky na jejich uplatnění.

  1. 1,0 1,1 GOODRICH, P. Sleeping with the Enemy: An Essey on Pilitics of Critical Legal Studies. New York University Law Review, 1993, Vol. 68, číslo 2, strana 390
  2. KENNEDY, D. The Structure of Blackstone's Commentaries. Buffalo Law Review,1979, Vol. 28, číslo 2, strana 209
  3. GOODRICH, P., DOUZINAS, C., HACHAMOVITCH, Y. Politics, postmodernity and Critical Legal Studies - The Legality of the Contingent. London: Routledge, 1994, strana 10
  4. PŘIBÁŇ, J. Kritická právní věda a sociologie práva. Právník. 2001, ročník 140, číslo 12, strana 1224
  5. ŠKOP, M. Critical Legal Studies. strana 1, Citováno dne 26. července 2020, Dostupné online na: https://is.muni.cz/auth/el/law/jaro2020/MVV012468K/um/Skop_Martin_Critical_Legal_Studies.pdf?predmet=1200472
  6. TUSHNET, M. Critical Legal Studies: A political history. Yale Law Journal, 1991, Vol. 100, číslo 5, strana 1517-1518
  7. ŠKOP, M. Critical Legal..., strana 2
  8. GOODRICH, P. Sleeping with the..., strana 398
Autoři článku: Pallis (Tomáš)