Žaloba pro zmatečnost

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Žaloba pro zmatečnost je tzv. mimořádným opravným prostředkem podle OSŘ, kterým se napravují vady procesní povahy. Také jí můžeme označit jako opravnou žalobu. Jedná se o kasační opravný systém.

Obecně:

Žaloba pro zmatečnost je specifickým prostředkem nápravy vadného rozhodnutí, pokud řízení bylo stiženo procesními vadami tak zásadní povahy, že není možné jeho průběh a výsledek akceptovat. Nicméně je přípustná pouze proti rozhodnutí, kterým se řízení končí. Řízení o této žalobě může být dvoufázové (řízení o přípustnosti žaloby a samotné řízení o žalobě), a to dle povahy vady. Samotné řízení nemá vliv na vykonatelnost napadeného rozhodnutí.

Předmět

Předmětem žaloby je pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno – tzn. meritorní rozhodnutí, usnesení o zastavení řízení nebo usnesení o odmítnutí návrhu.

Přípustnost

Obecná

Obecně lze žalobu pro zmatečnost podat, pokud zde byl:

Judikatura
Trestný čin soudce nebo přísedícího - úspěšnost žaloby není podmíněna pravomocným odsouzením soudce nebo přísedícího, řízení a rozhodnutí jsou zmatečná také tehdy, pokud jednání soudce nebo přísedícího představuje pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně (usnesení NS sp. zn. 21 Cdo 960/2003), a trestněprávní postih nemohl být ukončen odsuzujícím rozsudkem z některého zákonného důvodu.

Zvláštní

Mimo obecné přípustnosti existuje ještě zvláštní přípustnost:

  • meritorní rozhodnutí v nalézacím řízení
  1. litispendence,
  2. res iudicata,
  3. materiální nevykonatelnost rozhodnutí = z exekučního titulu není zřejmé, jaká povinnost má být vykonána, kdo ji má vykonat a v jakém rozsahu
Judikatura
Nesprávným postupem odvolacího soudu, jímž byla účastníku řízení odňata možnost jednat před soudem, je třeba rozumět takový postup, jímž účastníku nebylo umožněno se buď jednání účastnit nebo realizovat procesní práva, jež mu občanský soudní řád pro tento úsek řízení přiznává. V prvém případě jde o stav, kdy soud vůbec účastníka k jednání nepředvolal (případně kdy jej nebo jeho procesního zástupce o konání jednání nevyrozuměl, nebylo-li osobní přítomnosti účastníka třeba), nebo byla-li lhůta mezi doručením předvolání (vyrozumění) a jednáním tak krátká, že se účastník nemohl k jednání dostavit, případně se na ně dostatečně připravit, uskutečnilo-li se jednání jindy než ve stanovenou dobu a pod. Ve druhém případě jde o stav, kdy účastníku přítomnému u jednání (zástupci účastníka) bylo soudem znemožněno činit přednesy a důkazní návrhy, vyjadřovat se k provedeným důkazům a pod. (rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 1082/2000).

Důvodem zmatečnosti proto je např., pokud soud jednal s tím, kdo se vydával za zástupce účastníka a neměl plnou moc (usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 5280/2008), naproti tomu důvodem žaloby pro zmatečnost není, pokud se soud rozhodl neprovést v řízení důkaz výslechem účastníka (rozsudek NS sp. zn. 32 Cdo 4892/2010).

  • procesní rozhodnutí, kterým bylo skončeno odvolací řízení (samotná skutečnost odmítnutí odvolání nebo zastavení odvolacího řízení)

Negativní vymezení

Vedle obecné a zvláštní přípustnosti máme ještě negativní vymezení přípustnosti. Žaloba pro zmatečnost tedy nelze podat proti:

  • usnesení o žalobě z rušené držby
  • jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti
  • jen proti důvodům rozhodnutí
  • proti rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost
  • rozsudek o neplatnosti manželství, o učení, zda tu manželství není, o rozvodu manželství, statusové věci partnerské, ve věcech mezinárodních únosů dětí
  • ve výkonu rozhodnutí jen proti nemeritorním rozhodnutí, kterými je skončeno odvolací řízení

Subjektivní přípustnost

Žalobu pro zmatečnost může podat:

  • účastník, kterému nebylo ve věci vyhověno
  • vedlejší účastník
  • Státní zastupitelství
  • Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových

Náležitosti žaloby

Obecné

Mezi obecné náležitosti podle § 42 odst. 4 OSŘ patří:

  • kterému soudu je určeno
  • kdo je činí
  • které věci se týká a co sleduje
  • podpis
  • datum
  • v listinné podobě potřebný počet stejnopisů s přílohami tak, aby jeden zůstal u soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis

Zvláštní

Žaloba pro zmatečnost má ovšem také zvláštní náležitosti:

  • označení rozhodnutí, proti němuž směřuje
  • v jakém rozsahu je napadá – lze měnit jen ve lhůtě k žalobě
  • důvod žaloby – lze měnit jen ve lhůtě k žalobě
  • vylíčení skutečností, které svědčí o tom, že je žaloba podána včas
  • označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána
  • čeho se žalobce domáhá

Lhůta

Žalobu pro zmatečnost lze podat do tří měsíců od doručení napadeného rozhodnutí (tzv. obecná lhůta) a poté ve lhůtě pro jednotlivé důvody žaloby pro zmatečnost. Prominutí lhůty není přípustné. V případě trestného činu soudce a přísedícího a v případě nesprávně jmenovaného opatrovníka je pouze subjektivní lhůta tří měsíců od okamžiku, kdy se účastník o důvodu zmatečnosti dozvěděl, respektive v případě nesprávně jmenovaného opatrovníka, kdy se žalobce dozvěděl o napadeném rozhodnutí.

Řízení

Příslušným soudem v žalobě o zmatečnost je soud, který věc rozhodl v prvním stupni, případně odvolací soud (pokud se ovšem nejedná o soud vrchní). Samotné řízení nemá vliv na vykonatelnost rozhodnutí, nicméně pokud je pravděpodobné, že žalobě bude vyhověno, soud může nařídit odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí ve věci.

Rozhodnutí

Je-li žaloba důvodná, soud napadené rozhodnutí zruší (kasace). Poté buď řízení zastaví, nebo postoupí věc orgánů, do jehož pravomoci náleží, případně soud věc znovu projedná a rozhodne. Platí-li důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, i na rozhodnutí soudu prvního stupně, zruší soud i toto rozhodnutí, i když nebylo žalobou napadeno. Soud při novém projednání přihlédne ke všemu, co vyšlo najevo v původním řízení nebo při projednávání žaloby. Právní názor obsažený ve zrušovacím usnesení je pro nové projednání a rozhodnutí věci závazný. Zruší-li soud napadené rozhodnutí a zastaví-li též řízení o věci, rozhodne i o náhradě nákladů původního řízení. Jinak o nákladech původního řízení rozhodne v řízení novém. Právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou být novým rozhodnutím o věci dotčeny.