Česká národní banka

Z Iurium Wiki

Česká národní banka

Dle čl. 98 (1) je ústřední bankou státu.

Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

V tom je její výlučná ústavní státní funkce – dle zákona č. 448/2001 Sb.1

Zákon České národní rady o České národní bance je Zákon č. 6/1993 Sb.

Právní pozice ČNB

Podle zákona má ČNB v zásadě čtyři právní pozice, kdy vystupuje2:

  • Jako ústřední banka ČR,
  • Jako právnická osoba ze zákona, nezapisovaná do obchodního resjtříku,
  • Jako subjekt hospodařící s majetkem, který mu byl svěřen státem,
  • Jako správní úřad v rozsahu, stanoveném zákony

Česká národní banka tak podle právních předpisů vystupuje buď jako 3:

- Orgán veřejné správy

nebo

- Právně rovnocenný partner v obchodních či občanskoprávních vztazích

Funkce ČNB

Z funkce ústřední banky státu vyplývá pro ČNB řada úkolů ústředního orgánu státní správy v oblasti organizační, koordinační, navenek státu, devizové, emisní, legislativní, atd.

V těchto oblastech ČNB vykonává všeobecnou správu v oblasti bankovnictví. Zvláštní funkcí ČNB ve sféře její činnosti jako orgánu veřejné správy je pak tzv. bankovní dohled.

V této oblasti ČNB vykonává individuální správní činnost ve vztahu ke konkrétním subjektům a vystupuje tak jako typický správní úřad.

Podle Zákona č. 6/1993 Sb. § 2 (1) je hlavním cílem činnosti České národní banky je péče o cenovou stabilitu. Česká národní banka dále pečuje o finanční stabilitu a o bezpečné fungování finančního systému v České republice. Pokud tím není dotčen její hlavní cíl, Česká národní banka podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu a obecné hospodářské politiky v Evropské unii se záměrem přispět k dosažení cílů Evropské unie. Česká národní banka jedná v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství.

Česká národní banka plní tyto úkoly:

a) určuje měnovou politiku,

b) vydává bankovky a mince,

c) řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank, zahraničních bank vykonávajících bankovní činnosti na území České republiky prostřednictvím své pobočky (dále jen „pobočka zahraniční banky“) a spořitelních a úvěrních družstev, pečuje o jejich plynulost a hospodárnost a podílí se na zajištění bezpečnosti, spolehlivosti a efektivnosti platebních a vypořádacích systémů a na jejich rozvoji,

d) vykonává dohled nad osobami působícími na finančním trhu (§ 44 odst. 1),

e) rozpoznává, sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k odolnosti finančního systému a udržení finanční stability a vytváří tak makroobezřetnostní politiku; v případě potřeby spolupracuje na tvorbě makroobezřetnostní politiky s orgány státu, jejichž působnosti se tato politika týká,

f) provádí další činnosti podle tohoto zákona a podle jiných právních předpisů.

Česká národní banka při plnění svých úkolů spolupracuje s ústředními bankami jiných států, zahraničními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem, zahraničními orgány příslušnými k řešení krize, s mezinárodními finančními institucemi a mezinárodními orgány zabývajícími se dohledem nad finančním trhem a sjednává s nimi v rámci své působnosti příslušné dohody.

Česká národní banka zváží možný dopad svého rozhodnutí, které hodlá vydat v souvislosti s výkonem dohledu podle odstavce 2 písm. d), na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.

Členové ČNB

Nejvyšším řídicím orgánem ČNB je bankovní rada, jejímiž členy jsou guvernér, dva viceguvernéři a čtyři další členové bankovní rady. Všechny členy bankovní rady jmenuje prezident republiky, bez kontrasignace, na nejvýše dvě šestiletá období.

Člen bankovní rady může být ze své funkce prezidentem republiky odvolán, jen pokud byl pravomocně odsouzen za trestný čin nebo zbavením způsobilosti k právním úkonům nebo také tehdy, kdy se ujal funkce poslance, člena vlády, a členství v řídících, dozorčích, kontrolních orgánech jiných bank a obchodních společností, nebo nevykonává-li funkci po dobu delší 6 měsíců.4

Guvernéra odvolá prezident republiky, nesplňuje-li podmínky požadované pro výkon jeho funkce, nebo dopustil-li se vážného pochybení a také nevykonával-li funkci po dobu delší než 6 měsíců.

Odvolaný guvernér nebo Rada se mohou domáhat přezkoumání rozhodnutí o odvolání guvernére z funkce u Soudního dvora Evropské unie, a to v případě, že se domnívají, že tímto rozhodnutím došlo k porušení Smlouvy o Evropské unii.5

Odkazy

1 2 3 4 5 KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 4., rozš. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010. Právnické učebnice (Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-261-5.

Autoři článku: Veronika