Ústavní základy rozhodování bezpečnostních situací v ČR

Z Iurium Wiki

Bezpečnost ČR

Vymezení bezpečnostních situací

Součástí státní suverenity a tudíž i výsadní funkcí českého státu je zajištění bezpečnosti ČR.

Státní suverenita má i vnitřní aspekt jako ochrana demokratických základů republiky, ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. V tom smyslu lze chápat pojetí ústavního zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, který realizaci těchto hodnot a jejich ochranu chápe jako ,,základní povinnost státu."

Parlament rozhoduje o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, již je Česká republika členem. Parlament vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR i s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou - li taková rozhodnutí vyhrazena vládě.

Dle čl. 43 Ústavy, může Parlament rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

Obě komory musí nadpoloviční většinou všech poslanců a senátorů vyslovit souhlas s vyhlášením válečného stavu, s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR, nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, jakož i k přijetí usnesení o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.

Doplněná ústavní úprava bezpečnostní situace podle úst.zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR rozšiřuje i na mimořádné situace ohrožující i vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí.

V souvislostech vnějších, vnitřních i zřejmě kombinovaných je možné nastalé situace označit jako nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Nouzový stav

Nouzový stav státu není předvidatelnou situací. Jeho vyhlášení je vázáno zejména na situaci ,,živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiných nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty", avšak ústavní zákon dodává i ,,vnitřní pořádek a bezpečnost".

Nouzový stav vyhlašuje vláda nebo její předseda s dodatečným schválením vlády, jsou však povinni neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.

Nouzový stav se vyhlašuje na dobu 30 dnů s možným prodloužením Poslaneckou sněmovnou.

Stav ohrožení státu

Stav ohrožení státu je ohrožení vnější svrchovanosti nebo územní celistvosti a demokratického systému. Má tedy bezprostředně politický charakter ohrožení teritoria, existence republiky a demokracie jako formy vládnutí ve smyslu ústavních základů. O vyhlášení stavu ohrožení státu rozhoduje Parlament na návrh vlády stejným hlasováním jako o vyhlášení válečného stavu (podle čl. 39 odst.3), tedy se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

Válečný stav

Válečný stav je situací, kdy je republika napadena, nebo je zavázána plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav se vzhledem k povaze krizové situace vyhlašuje pouze pro celé území státu, zatímco u dalších dvou stavů připadá v úvahu vyhlášení jen pro část státního území.

Organizační opatření

Autoři článku: Veronika