Ústavní základy rozhodování bezpečnostních situací v ČR

Z Iurium Wiki
Našli jste v článku závažné chyby? Klikněte prosím.
Tato revize článku byla z tohoto počítače již nedávno hodnocena!
   
   Děkujeme za Vaše hodnocení (★)   
star1-0star2-0star3-0star4-0star5-0
Přejít na: navigace, hledání

Bezpečnost ČR

Vymezení bezpečnostních situací

Součástí státní suverenity a tudíž i výsadní funkcí českého státu je zajištění bezpečnosti ČR.

Státní suverenita má i vnitřní aspekt jako ochrana demokratických základů republiky, ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot. V tom smyslu lze chápat pojetí ústavního zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, který realizaci těchto hodnot a jejich ochranu chápe jako ,,základní povinnost státu."1

Parlament rozhoduje o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, již je Česká republika členem. Parlament vyslovuje souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR i s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou - li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Dle čl. 43 Ústavy, může Parlament rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.2

Obě komory musí nadpoloviční většinou všech poslanců a senátorů vyslovit souhlas s vyhlášením válečného stavu, s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR, nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, jakož i k přijetí usnesení o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem.3

Doplněná ústavní úprava bezpečnostní situace podle úst.zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR rozšiřuje i na mimořádné situace ohrožující i vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí.4

V souvislostech vnějších, vnitřních i zřejmě kombinovaných je možné nastalé situace označit jako nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav.5

Nouzový stav

Nouzový stav státu není předvidatelnou situací. Jeho vyhlášení je vázáno zejména na situaci ,,živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiných nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty", avšak ústavní zákon dodává i ,,vnitřní pořádek a bezpečnost".6

Nouzový stav vyhlašuje vláda nebo její předseda s dodatečným schválením vlády, jsou však povinni neprodleně informovat Poslaneckou sněmovnu. Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, která práva stanovená ve zvláštním zákoně a v jakém rozsahu se v souladu s Listinou omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají.7

Nouzový stav se vyhlašuje na dobu 30 dnů s možným prodloužením Poslaneckou sněmovnou.8

Stav ohrožení státu

Stav ohrožení státu je ohrožení vnější svrchovanosti nebo územní celistvosti a demokratického systému. Má tedy bezprostředně politický charakter ohrožení teritoria, existence republiky a demokracie jako formy vládnutí ve smyslu ústavních základů. O vyhlášení stavu ohrožení státu rozhoduje Parlament na návrh vlády stejným hlasováním jako o vyhlášení válečného stavu (podle čl. 39 odst.3), tedy se souhlasem nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.9

Válečný stav

Válečný stav je situací, kdy je republika napadena, nebo je zavázána plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení. Válečný stav se vzhledem k povaze krizové situace vyhlašuje pouze pro celé území státu, zatímco u dalších dvou stavů připadá v úvahu vyhlášení jen pro část státního území.10

Organizační opatření

Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašuje pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.11

Za situace ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání, což znamená zvláštní časovou lhůtu 72 hodin pro Poslaneckou sněmovnu a 24 hodin pro Senát následně. Prezidentovo veto je v této situaci vyloučeno stejně jako užití zkráceného jednání na ústavní zákon. Za situace kteréhokoli ústavním zákonem předvídaných mimořádných stavů státu, kdy podmínky na území ČR neumožní konat volby v zákonných lhůtách, lze zákonem prodloužit o 6 měsíců pravidelná volební období. To nepochybně platí pro volební období všech zastupitelských sborů v České republice.12

Jako zvláštní a trvalý konzultativní orgán vlády, pro otázky zajišťování bezpečnosti ČR se vytváří Bezpečnostní rada státu, složená z předsedy vlády a dalších jejich členů podle jejího rozhodnutí. Zasedání tohoto orgánu se může zúčastnit prezident republiky.13

Ústavní oprávnění vlády v bezpečnostních situacích v ČR

Vláda může sama podle novely Ústavy úst. zákonem č. 300/2000 Sb. rozhodovat o vyslání ozbrojených sil ČR a o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR. Toto ústavní zmocnění je limitováno dobou nejméně 60 dnů, a to jde-li:

  • o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení,
  • o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, a to se souhlasem přijímajícího státu,
  • o účast na záchranných opatřeních při živelních pohromách, průmyslových nebo ekologických havárií14

Vláda dále též rozhoduje:

  • o průjezdu či průletu ozbrojených sil jiných států přes nebo nad územím ČR,
  • o účasti ozbrojených sil ČR na vojenských cvičeních mimo její území a o účasti cizích ozbrojených sil na území ČR15

O rozhodnutích vlády v uvedených věcech musí být neprodleně informovány obě komory Parlamentu, které toto rozhodnutí mohou zrušit, a to i nesouhlasem jedné z nich (nadpoloviční většinou všech členů komory).16

Ústavní postavení fyzických a právnických osob v bezpečnostních situacích

Fyzickým a právnickým osobám lze současně uložit určitá plnění neboli povinnosti, či strpění určitého zásahu, kdy lze na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit (srov. § 5 krizového zákona):

  • právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí při evakuaci z místa, na kterém je bezprostředně ohrožena na životě nebo zdraví;
  • vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, pokud jde o nucené omezení práva vlastníka nebo uživatele z důvodu ochrany života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, které jsou ohroženy krizovou situací;
  • svoboda pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací;
  • právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru území ohroženého nebo postiženého krizovou situací;
  • právo provozovat podnikatelskou činnost, která by ohrožovala prováděná krizová opatření nebo narušovala, popř. znemožňovala jejich provádění;
  • právo na stávku, pokud by tato stávka vedla k narušení, případně znemožnění záchranných a likvidačních prací17

Právní úprava pobytu cizích vojsk na území ČR

Zákon č. 310/1999 Sb.,o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR, stanovuje právní podmínky a poměry pro pobyt ozbrojených sil jiných států na území ČR.

Právní poměry ozbrojených sil jiných států na území ČR se řídí právními předpisy ČR, případně mezinárodní smlouvou, jíž je Česká republika zavázána.18

Ústavněprávní základy obrany ČR

Bezpečnost ČR zajišťují ve smyslu čl.3 úst.zákona č.110/1998 Sb., o bezpečnosti ČR, ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a havarijní služby.19

Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti (čl.4 odst 1.úst.zákona).

Odkazy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 KLÍMA, Karel. Ústavní právo. 5. aktualizované vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2016. Právnické učebnice (Aleš Čeněk). ISBN 978-80-7380-606-4.