Zobrazení zdroje stránky Ústava

== ÚSTAVA ==

=== Ústavní právo ===
– je právním odvětvím veřejného práva, kdy předmětem zájmu, tohoto odvětví, je '''ústava a její výklad.'''

== Ústava ==
– jedná se o základní '''zákon''' státu, '''nejvyšší právní síly'''.

== Rozeznáváme ústavy ==

==== Psané ====
– ústava je obsažena v jednom, nebo více '''psaných zákonech'''

==== Nepsané ====
-  ústava je tvořena '''jinými normami práva''', jako jsou zvyklosti (obyčeje), soudní precedenty, ústavní konvence - př. Velká Británie

==== Flexibilní ====
– pružné -  ústavu lze změnit stejným způsobem, jako '''obyčejný zákon'''

==== Rigidní ====
– tuhé – ústavu lze změnit '''složitějším způsobem''', než u obyčejných zákonů, např. je možno ji vázat na referendum, na vyšší počet potřebných hlasů ke schválení nebo na pravidlo, že ústava smí být změněna jen jednou, za pevně daný počet let, případně - změna musí být schválena nadpoloviční většinou…

== Význam ústavy == 

– dvojího druhu:

==== Materiální význam ====
– předmětem ÚP z materiálního hlediska, je především materie – tj.'''určitý písemný akt''', případně souhrn aktů nebo ústavních obyčejů, které prohlašují základní práva občanů, formu vlády, organizaci, kompetence, vzájemné vztahy orgánů. Patří zde také státní symbolika a hlavní město. 

Materiální ústava obsahuje pouze '''ústavní normy'''.

==== Formální význam ==== 

–,, předmětem ÚP z  formálního hlediska jsou '''právní normy nejvyšší právní síly
'''
	Soubor těchto právních norem nejvyšší právní síly může být obsažen:
	v jednom právním předpise - ústava '''monolegální''' (Slovensko)
	ve více právních předpisech - ústava '''polylegální''' (ČR, Jugoslávie, Rakousko) “<sup>1</sup>

Formální ústava může obsahovat '''normy, které nemají ústavní charakter''', ale v tomto případě, záleží na výkladu zákonodárce.

== Klasifikace ústavy == 

– dvojího druhu:

==== Právní klasifikace ====
- (de jure) - ,,ústava jako základní zákon, který spočívá v '''závazné právní regulaci''' fundamentálních společenských vztahů, které vyjadřují povahu daného státu a společnosti a pomáhají regulovat konflikty, které tuto povahu trvale narušují (snaha získat stát i státní moc pro sebe). “<sup>2</sup>  

==== Faktická klasifikace ==== 
- (de facto) - ,,kdy ústavní normy jsou významnou součástí politických norem a vyjadřují i '''základní politická pravidla''' hry o moc. “<sup>3</sup>

=== Funkce ústavy ===

==== Právní ====
- je to '''zákon''' nejvyšší právní síly, hlavní pramen práva, je základem celého systému právní regulace ve státu, je to zákon zákonů. 

==== Politická ==== 
- ústava určuje zřízení státu, určuje vztahy s jednotlivými občany a s jejich skupinami, zároveň je '''právním základem politického systému''', všechny politické síly se vytvářejí a fungují na základě pravidel, která jsou ustanovena v ústavě.

==== Kulturní ====
- ,,podle které vyjadřují '''právní a politickou kulturu společnosti''', ale i obecné kulturní hodnoty a povahu národa.“<sup>4</sup> 

== Struktura ústavy ==

,,Podoba uspořádání prvků ústavy mezi sebou (vnitřní struktura) a jejich vystupování navenek vůči jiným právním předpisům (vnější forma).“<sup>5</sup>

Dělí se na:

1)	'''Úvodní část''' = preambule - Jsou zde charakterizovány cíle ústavy, historické podmínky za kterých je ústava přijímána. Je součástí ústavního dokumentu a hlavní význam je při výkladu textu, má interpretační význam

2)	'''Vlastní ústavní text''' - členění bývá různé.
 
3)	'''Závěrečná ustanovení''' - změny ústavy, za jakých podmínek může být ústava změněna. 

4)	'''Přechodná ustanovení''' - kdy ústava nabývá platnosti, kdy nabývá účinnosti a procedura vlastní změny

5)	'''Přílohy''' - nejsou moc obvyklé

== Odkazy ==

<sup>1.</sup>Dostupné na: http://www.ius-wiki.eu/ustavni-pravo/pfuk/ustavko/zkouska/otazka-1

<sup>2. 3. 4.</sup>FILIP, Jan, Jan SVATOŇ a Kateřina ŠIMÁČKOVÁ. Státověda: učební text pro bakalářské studium. 3., nezměněné vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015. ISBN 978-80-210-7988-5.

<sup>5.</sup> Dostupné na: http://wiki.iurium.cz/index.php?title=%C3%9Astava#Struktura_.C3.BAstavy