Capitis deminutio
Z Iurium Wiki
Tzv. kapitisdeminuce. Zvláštní instituce římského práva, která nemá v moderním právu analogii. Doslova to znamená zmenšení osobnosti. Právní osobnost člověka je podmíněna trojím stavem:
- status libertatis - stav svobody
- status civitatis - stav příslušnosti k římské obci
- status familiae - stav rodiny, příslušnost k některé z římských rodin
V případě ztráty svobody nastává capitis deminutio maxima (velká) --> zánik právní osobnosti, člověk se stává otrokem v cizině a doma je považiván za zemřelého. Při ztrátě status civitatis nastává capitis deminutio media (střední) -->zánik všech veřejných práv a těch soukromých ta, jež jsou základem ius civile. Při ztrátě status familiae nastává capitis deminutio minima (malá) --> změna v postavení v rodině. Pro všechny kapitisdeminuce platí, že čistě osobní majetková práva zanikají a ostatní práva přecházejí na osobu jinou.[1]
Odkazy
- ↑ KINCL, Jaromír, Michal SKŘEJPEK a Valentin URFUS. Římské právo. Dot. 2. dopl. a přeprac. vyd. (C.H. Beck dot. 1. vyd.). Praha: C.H. Beck, 1997. Beckovy právnické učebnice, 386 str., ISBN 80-717-9031-1.
Autoři článku: Valerie.Lukas (Valerie Lukášová)