Veřejná sbírka

Úvod

Veřejná sbírka je proces získávání finančních prostředků pro předem stanovený účel, který je upraven zákonem č. 117/2001 Sb., zákon o veřejných sbírkách (dále jen “zákon o veřejných sbírkách” nebo “ZSV”).

Co se týče dalších pramenů práva, shromažďování věcných darů tomuto zákonu nepodléhá a obecně není speciálně veřejnoprávně regulováno. To znamená, že se bude postupovat výlučně podle předpisů občanského práva (darovací smlouva) a případně i podle předpisů daňových (dar uvedený v rámci daně z příjmů, není-li dán důvod daňového osvobození).

Veřejné sbírky jsou nejen důležitým prostředkem k získávání finančních prostředků, ale umožňují současné zviditelnění organizace a mohou příznivě působit při výchově veřejnosti k solidaritě a dárcovství. Zároveň představují v poslední době stále frekventovaněji využívaný prostředek získávání finančních prostředků na nejrůznější veřejně prospěšné cíle (např. vybírání příspěvků pro neziskové organizace podporující osoby s postižením, útulky, nebo třeba obecně prospěšné společnosti, zabývající se činnostmi jako úprava sjezdovek např. Jizerská magistrála atd.).

Při vyhodnocování, zda shromažďování peněžních prostředků je či není veřejnou sbírkou je třeba vycházet z účelu a smyslu ZVS. Smyslem veřejnoprávní regulace veřejných sbírek je veřejnoprávní kontrola toho, co se stane s příspěvky a dary v situacích, kdy dárci nemají sami možnost zjistit, jak bylo s jejich příspěvky naloženo.

Přestože veřejné sbírky jsou často spojovány právě s neziskovými organizacemi, mohou je pořádat i obce, kraje a jiné právnické osoby včetně podnikatelských subjektů. Provozovatelem téměř poloviny veřejných sbírek jsou občanská sdružení a jejich organizační složky. Seznam všech veřejných sbírek eviduje Ministerstvo vnitra.

Náležitosti

Co se týče účelu sbírky, je vymezen v § 1 zákona o veřejných sbírkách. Jsou stanoveny pozitivní a negativní předpoklady.

Pozitivními předpoklady je to, že sbírka musí být pořádána k získávání a shromažďování dobrovolných peněžitých příspěvků od předem neurčeného okruhu přispěvatelů. Přičemž veřejně prospěšný účel musí být předem určený a bývá, zejména humanitární nebo charitativní, dále může sloužit k rozvoji vzdělání, tělovýchovy nebo sportu, nebo ochraně kulturních památek, tradic nebo životního prostředí.

Negativním předpokladem je to, že sbírka nesmí být pořádána v rozporu s bezpečností státu, ochranou veřejného pořádku, ochranou majetku nebo ochranou práv a svobod druhých.

Způsoby konání

Způsoby, kterými může být sbírka konána jsou uvedeny v § 9 odst. 1 zákona o veřejných sbírkách a jedná se o následující:

a) shromažďováním příspěvků na předem vyhlášeném zvláštním bankovním účtu zřízeném pro tento účel u banky, a to po dobu uvedenou v oznámení o konání sbírky,

b) sběracími listinami,

c) pokladničkami,

d) prodejem předmětů, jestliže je příspěvek zahrnut v jejich ceně,

e) prodejem vstupenek na veřejná kulturní nebo sportovní vystoupení anebo jiné všeobecně přístupné akce pořádané za účelem získání příspěvku, jestliže je příspěvek zahrnut v ceně vstupenek,

f) dárcovskými textovými zprávami prostřednictvím telekomunikačního koncového zařízení, nebo

g) složením hotovosti do pokladny zřízené právnickou osobou.

Jedná se však pouze o demonstrativní výčet. Pořadatel si může vybrat i jiný způsob konání, přičemž musí postupovat podle § 9 odst. 2 zákona o veřejných sbírkách, které poté budou ad hoc podléhat schválení krajským úřadem.

Pokud se pořadatel rozhodne konat sbírku prostřednictvím shromažďování příspěvku na bankovním účtu, bude muset pro účel sbírky založit zvláštní bankovní účet, na který převede hrubý výtěžek sbírky. Nevyžaduje se, aby byl účet zřízen jako transparentní.

Založení

Doklady

K založení veřejné sbírky jsou nutné tyto doklady, a to v originále nebo úředně ověřené kopii:

1. oznámení o konání veřejné sbírky (dále jen „Oznámení“), obsahující náležitosti dle § 5 odst. 1-4 zákona o veřejných sbírkách:

a. účel sbírky,

b. území, na němž se sbírka bude konat,

c. datum zahájení a ukončení sbírky, popřípadě informaci, že sbírka bude konána na dobu neurčitou,

d. způsob provádění sbírky,

e. název a adresu banky nebo její pobočky nebo pobočky zahraniční banky, u níž je zřízen bankovní účet ke shromažďování příspěvků,

f. podmínky pro otevření a zjištění obsahu pokladniček,

g. určení výše příspěvku při prodeji předmětů, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut,

h. určení výše příspěvku na vstupenkách, v jejichž ceně je příspěvek zahrnut,

i. den v roce, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování, koná-li se sbírka na dobu neurčitou nebo na dobu určitou po dobu delší než 1 rok,

j. den v roce, ke kterému bude zpracováno první roční průběžné vyúčtování, není-li tento den totožný se dnem, ke kterému bude zpracováno roční průběžné vyúčtování.

2. vzor sběrací listiny, koná-li se sbírka sběracími listinami,

3. souhlas Ministerstva zahraničních věcí s konáním sbírky, má-li být výtěžku sbírky použito v zahraničí,

4. potvrzení (ne starší 30 dnů) o bezdlužnosti,

5. čestné prohlášení o tom, že právnická osoba nevstoupila do likvidace, že není v insolvenčním řízení, o úpadku či hrozícím úpadku nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku, anebo na ni nebyla vyhlášena nucená správa,

6. čestné prohlášení o tom, zda fyzická osoba oprávněná jednat ve věci sbírky jménem právnické osoby se v posledních 3 letech před podáním oznámení zdržovala či nezdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území České republiky,

7. podklad pro žádost o výpis z rejstříku trestů pro fyzickou osobu oprávněnou jednat ve věci veřejné sbírky,

8. pokud se fyzická osoba oprávněná jednat ve věci veřejné sbírky v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce mimo území ČR – doklad o bezúhonnosti této fyzické osoby.

Datum zahájení sbírky

Je potřeba stanovit datum zahájení sbírky, které lze určit libovolně, ale je možné, že bude veřejná sbírka schválena krajským úřadem později než bylo pořadatelem zamýšleno – má na schválení 30 dnů od přijetí oznámení a může sám určit datum zahájení.

Má-li k tomu pořadatel důvod hodný zvláštního zřetele, může požádat o zahájení sbírky ve zkrácené lhůtě od oznámení. Tímto důvodem může být například zmírnění následků ozbrojeného konfliktu, živelní pohromy nebo ekologické nebo průmyslové havárie (například tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku v roce 2021).

Doba konání

Sbírku lze konat na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Sbírku na dobu určitou lze konat nejdéle po dobu 3 let ode dne oznámení sbírky. Zároveň platí, že sbírka, která je konaná na dobu určitou nejde následně prodloužit na dobu neurčitou.

Forma

Všechny doklady musí být samozřejmě v písemné formě, neexistují ovšem žádné povinně předepsané formuláře, což vyplývá z webu samotného Ministerstva vnitra, pouze různé vzory, které můžeme nebo nemusíme využít. Například Plzeňský kraj má na svých webových stránkách ke stažení vzory ke všem potřebným dokumentům. Formuláře nejsou nijak specifické pro kraj, takže je může použít kdokoli.

Odeslání

Všechny doklady lze poslat buď v originále (bez úředně ověřených podpisů) poštou na adresu příslušného krajského úřadu, nebo elektronicky datovou schránkou – naskenované se zaručeným elektronickým podpisem (nemusí být konvertované).

Řízení a opravné prostředky

Řízení o schválení veřejné sbírky vede příslušný krajský úřad. Ten může rozhodnout, že sbírku nelze konat a to v případě, že účel oznámené sbírky je v rozporu s zákonem o veřejných sbírkách, nebo že právnická osoba, která konání sbírky oznámila, nesplnila jiné podmínky stanovené tímto zákonem.

Pokud je veřejná sbírka již schválena a probíhá, krajský úřad může rozhodnout o tom, že sbírku nejde konat i po jejím zahájení, a to v případě, že nastanou nebo dodatečně vyjdou najevo okolnosti, které jsou v rozporu se zákonem a pro něž není nebo by nebylo možno sbírku konat, nebo jestliže se ukáže, že údaje uvedené v oznámení anebo v dokladech k němu připojených nebyly pravdivé. Krajský úřad za této situace rozhodne o dočasném zastavení sbírky a poskytne pořadateli lhůtu na nápravu nedostatku podmínek uvedených v oznámení nebo změnu pořádání sbírky v rozporu se zákonem o veřejných sbírkách. Pokud tak pořadatel neučiní, krajský úřad rozhodne, že sbírku nelze konat.

Odvolání proti rozhodnutí o dočasném zastavení a nemožnosti konání nemá odkladný účinek. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí krajského úřadu je podle § 178 odst. 2 správního řádu Ministerstvo vnitra. Tato rozhodnutí lze rovněž přezkoumat v přezkumném řízení či podat žádost o obnovu řízení. Rozhodnutí krajský úřad zveřejní na své úřední desce.

Propagoval-li již pořadatel sbírku, vzniká mu povinnost seznámit veřejnost s rozhodnutím o tom, že sbírku nelze konat, nebo s rozhodnutím o jejím dočasném zastavení srovnatelným způsobem, jakým sbírku propagovala, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí; o způsobu zveřejnění rozhodnutí je právnická osoba povinna bez zbytečného odkladu informovat příslušný krajský úřad.