Roscoe Pound

Roscoe Pound (1870-1964) byl přírodovědcem, sociologem a právníkem, v letech 1916 -1936 působil jako děkan právnické fakulty na Harvardu a je považován za zakladatele americké sociologie práva.

Vědecký přístup k právu

Pro filosofii Roscoe Pounda je typický vědecký přístup k právu, který má kořeny v jeho zájmu o přírodní vědy. Pound se v mládí zabýval botanickým výzkumem krajiny v oblasti amerického státu Nebraska a dokonce z botaniky získal v roce 1897 doktorát. Stejně systematicky jako jsou v botanice utříděny jednotlivé druhy rostlin, chtěl Pound třídit i právní pojmy. Neomezoval se ovšem pouze na pojmovou analýzu práva, kterou kritizoval jako tzv. mechanickou jurisprudenci. Poznatky o něm chtěl získávat prostřednictvím empirického zkoumání práva jako určitého společenského jevu.  

Právní věda a sociologie

Právní věda zkoumala svůj předmět často izolovaně od prostředí, ve kterém právo působí (společnost). Pound prosazoval jiný přístup. K lepšímu porozumění právu je dle něj třeba využívat metod tehdy se teprve rozvíjející sociologie, díky čemuž může právní věda vnímat právo v jeho kontextu.  Nastíněný přístup k právu je typický pro představitele sociologické jurisprudence, za jejíhož vůdčího představitele je Pound považován. Uvedené obohacení právní vědy o sociologické metody pomůže mimo jiné odhalit i účel (funkci), kterou by mělo právo ve společnosti plnit, a případně odpovědět na otázku jak efektivně tuto svou funkci plní.  

Právo jako nástroj sociální kontroly

O chápání práva jako instituce plnící funkci sociální kontroly zajišťující právní pořádek (legal order) vypovídá název Poundovy práce z roku 1942 Social Control through Law. Pojem sociální kontrola zde ovšem není chápan represivně ale spíše jako prostředek, jak zajistit, aby mohlo být vyhověno co největšímu počtu různých zájmů existujících ve společnosti. Pro uvedené pojetí měl Pound blízko k filosofii pragmatismu (W. James, J. Dewey) případně utilitarismu (J. Bentham). Pod vlivem německého právního filosofa Rudolfa von Jheringa (1818-1892) chápal právo jako prostředek k prosazování určitých zájmů (interests). Může se jednat o zájmy jednotlivců nebo zájmy celospolečenské, jež se budou s vývojem společnosti měnit. Navíc se bude často jednat o protichůdné zájmy (zájem státu - vysoké příjmy státního rozpočtu x zájem jednotlivce - odvádět co nejnižší daně) a úkolem práva bude tyto zájmy vyvažovat k co největší spokojenosti všech.

Law in Books a Law in Action

Právo se podle Pounda vyvíjí spolu s prostředím, v němž působí, tedy se společností. Tato změna spolu s působením mimoprávních vlivů na rozhodování soudů vede k tomu, že právo, které je zachyceno v právních předpisech či odborné literatuře (law in books) neodpovídá tomu, jak právo skutečně působí (law in action). Úkolem sociologické jurisprudence je působení práva zkoumat a poskytnout jeho pravdivější obraz, než jaký je zachycen „ v knihách“.  Právník by měl být nejen znalcem právních textů, ale i znalcem společnosti, jakýmsi „společenským inženýrem“, schopným využít těchto poznatků v právní praxi k řešení konfliktů mezi protichůdnými společenskými zájmy.