Ústavní právo
Ústavní právo je souhrn principů a norem nejvyšší právní síly, které upravují základní společenské vztahy. Spadá do práva veřejného.
Obsah
Předmět ústavního práva
-vznik ČR jako suverénního, demokratického právního státu s republikánskou formou vlády, s oficiálním názvem, státní symbolikou a státní ideou -podstata a formy vlády lidu, principy její organizace, formy uskutečňování, stanovení základů občanské společnosti -vztah jednotlivce a státu, zejm. stanovení základních práv a svobod člověka a občana, záruk jejich uskutečňování a systému jejich ochrany -vymezení veřejné moci, její procesní organizace na základě principu dělby moci, vztahy státní moci a samosprávy -účast ČR v mezinárodních vztazích, zahraniční politika, -vztah mezinárodního a vnitrostátního práva -změny ústavy, ochrana ústavnosti -ochrana a bezpečnost státu
Subjekty ústavního práva
-stát a jeho orgány - Ve veřejném právu je stát považován za veřejnoprávní korporaci, která je mocensky vybavena k plnění úkolů veřejného práva, zejm. k výkonu moci v oblasti zákonodárné, výkonné a soudní. Stát může být také i právnickou osobou soukromého práva tam, kde je subjektem soukromoprávníh vztahů a nevystupuje ve vrchnostenském postavení, ale je v postavení rovnoprávném s ostatními subjekty. -územní jednotky -fyzické osoby -skupiny fyzických osob
Pyramida právních norem
1. Podstatné náležitosti demokratického právního státu - materiální právo ústavy, je to součást ÚP, která je nezměnitelná, je to nepřípustné, nemohou být v rozporu s ničím, ani samy mezi sebou!! 2. Evropské právo - právo státu musí být jak celek v souladu s Evropským právem 3. Ústavní pořádek + mezinárodní smlouvy o lidských právech 4. Mezinárodní smlouvy - čl. 10 5. Úroveň zákonná - zákonné předpisy 6. Podzákonné předpisy – nařízení, vyhlášky
Prameny ústavního práva
-pramen práva = zdroj práv a povinností a nositel poznání těchto práv a povinností -prameny ústavního práva se odlišují od ostatních pramenů: diferenciací formálních a materiálních pramenů, právní sílou norem, strukturou a charakterem norem ústavního práva
Materiální prameny
–jsou podstatně významnější než materiální prameny jiných právních odvětví -faktory, které podmiňují a předurčují podobu a obsah formálních pramenů 1. materiální podmínky života společnosti 2. politické prostředí, politická kultura, vztahy mezi politickými stranami a hnutími, paraústavní orgány
Formální prameny
-právní akty, které obsahují právní normy, ale i principy a instituty, které ve svém souhrnu tvoří ústavní právo, resp. formy, ve kterých platné právní normy nacházejí své vyjádření -3 hlavní prameny: právní předpisy, precedenty, smlouvy
1. Právní předpisy
- Ústava, ústavní zákony, podstatné náležitosti demokratického právního státu
- Mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách - tvoří součást ústavního pořádku
- "Obyčejné" zákony
-prováděcí zákony – přijímány na základě přímého blanketu -všeobecné zákony – přijímány Parlamentem na základě realizace jeho zákonodárné pravomoci
- Zákonná opatření senátu
- Právní akty Evropské unie - nařízení, směrnice
2. Precedenty
-mají jiný charakter než právní předpisy, jelikož tvoří právo opačným způsobem -vytváří právo na základě konkrétního společenského stavu, který se stal již v minulosti a platí jen pro ten samý společenský vztah, který by nastal v budoucnosti -precedenty ÚS, precedenty ESLP, precedenty SD EU, výjimečně rozhodnutí všeobecných soudů -obecné soudy jsou povinny výklad (ratio decidendi nálezů) ÚS reflektovat = následovat ve skutkově obdobných případech, anebo přednést seriózní argumenty, více konformnější s právním řádem, které vedou k závěru, že není vhodné aplikovat vyslovený princip
3. Smlouvy
-tradiční pramen práva, mají zvláštní způsob vzniku a zvláštně působí -jsou odlišné od soukromého práva
- jedním z účastníků je stát
- právní účinky jsou zpravidla erga omnes = platí proti všem
-smlouvy vnitrostátní (výjimečně pramen práva) a mezistátní -některé potřebují pro výkon zákon -některé ukládají přímo povinnosti fyzickým či právnickým osobám
- ↑ JIRÁSEK Jiří a kol. - Ústavní základy organizace státu