Povinný díl

(článek není kompletní)

Pojem

Nepominutelným dědicům náleží z pozůstalosti povinný díl (§ 1642 OZ). Povinný díl je podle § 1654 odst. 1 OZ peněžitá částka určená v závislosti na hodnotě pozůstalosti (hodnota se určí v souladu s § 1655 odst. 1 OZ – soupis majetku a odhad jeho hodnoty), zákonném podílu stanoveném v první dědické třídě pro každé zůstavitelovo dítě a z tohoto podílu následně zkrácen na minimální výši v závislosti na zletilosti či nezletilosti nepominutelného dědice. Lze uplatnit započtení na povinný díl. Takto určený povinný díl se musí nepominutelným dědicům vždy dostat, ledaže nedědí.

Příklad: Zůstavitel měl dvě děti – syna a dceru. Syn zemřel dříve než zůstavitel, zanechal však po sobě tři syny (ti jsou tedy ve vztahu k zůstaviteli jeho vnuky). Tito vnuci vstoupili na místo svého otce. Pokud by jedinými dědici byly pouze děti zůstavitele, činil by pro každé dítě jeho zákonný podíl na pozůstalosti 1/2. Jelikož však na místo zůstavitelova syna vstoupili tři vnuci, připadá těmto rovným dílem zákonný podíl jeho otce, tedy každému 1/3 podílu jeho otce, tedy 1/6 podílu na pozůstalosti zůstavitele. To znamená, že zákonný podíl pro dceru je ve výši 1/2 pozůstalosti a pro každého vnuka pak 1/6 z pozůstalosti.

Zletilý a nezletilý nepominutelný dědic

Z určeného zákonného podílu se musí v souladu s § 1643 odst. 2 OZ dostat zletilému nepominutelnému dědici peněžní částka odpovídající alespoň 1/4 jeho zákonného podílu a nezletilému nepominutelnému dědici peněžní částka odpovídající alespoň 3/4 jeho zákonného podílu (i pokud by byl již plně svéprávný).

Příklad: Pokračujme v předešlé situaci. Pokud by pozůstalosti byla odhadnuta na 6 mil. Kč, pak by zákonný podíl pro dceru byl ve výši 3 mil. Kč a pro každého vnuka 1 mil. Kč. Uvažujme, že dcera je již zletilá, proto její povinný díl bude zkrácen na 1/4 zákonného podílu, tedy na 750 tis. Kč. Jeden vnuk je již zletilý, další dva nezletilý. Zletilému tedy bude náležet 250 tis. Kč, každému ze zletilých 750 tis. Kč.

Vydání povinného dílu

Vydání takto určené peněžité částky můžou jako obligační nárok uplatnit vůči ostatním dědicům či odkazovníkům.
Jelikož může vyplacení povinného dílu znamenat vznik povinnosti vyplatit velkou peněžní částku, zákon umožňuje vyplácení povinného dílu na splátky či odložit jeho splatnost, avšak toto musí povolit soud (§ 1654 odst. 1 věta druhá OZ).
Povinný díl však nemusí být vždy striktně vydán pouze v peněžité částce. OZ nechává v § 1654 odst. 2 smluvním a zákonným dědicům možnost ujednat s nepominutelným dědicem jinak, ledaže toto zůstavitel zakázal.

Příklad: Představme si situaci, kdy závětním dědicům vznikne povinnost vydat nepominutelným dědicům 1 mil. Kč. Tyto peníze však nemají k dispozici a pozůstalost se nemusí podařit v dohledné době zpeněžit. Rozhodli se proto učinit vůči nepominutelným dědicům návrh na uzavření tzv. dědické dohody, která spočívá v tom, že by nepominutelným dědicům připadl podíl na pozůstalosti ve výši jejich povinného dílu (např. spoluvlastnický podíl na rodinném domku) namísto peněžní částky. Nepominutelní dědicové mají možnost návrh této dohody odmítnout.

Nezatíženost povinného dílu

Povinný díl stanovený odkazem či v podobě dědického podílu musí nepominutelným dědicům zůstat zcela nezatížen (§ 1644 odst. 1 OZ). Pokud by zůstavitel v pořízení pro případ smrti povinné díly zatížil či je snížil, nebude k tomuto přihlíženo. Pokud by však určil nepominutelným dědicům více, než kolik činí jejich povinné díly, uplatní se tato omezení na tu část, která převyšuje výši povinného dílu (§ 1644 odst. 2 OZ).

Zůstavitel může dále nepominutelnému dědici stanovit, aby se rozhodl pro podíl zůstavený mu s omezením (pakliže tento je vyšší než povinný díl), nebo pro povinný díl (§ 1644 odst. 3 OZ).

Zároveň je možné mezi dědici a nepominutelným dědicem uzavřít dohodu o odbytném. To znamená, že se dohodnou na částce, která bude vyplacena namísto povinného dílu. Může se stát, že tato částka bude nižší než povinný díl. Tuto dohodu musí schválit soud. Zákon možnost odbytného zakládá v § 1657 OZ.