Pojmová jurisprudence

ZDROJE

• přelom 18. a 19. stol. racionalismus a osvícenství – mohutnost lidského myšlení, možnost určování světa -> kodifikační koncepce, suverenita lidu VFR
• paradigmata kognitivismu, racionality, úplnosti, konzistentnosti, hierarchického uspořádání právního řádu
• historicko-právní škola a škola pandektního práva – zobecnění masy civilního práva do soustavy obecných pojmů, tvorba právního pojmosloví
• noetický optimismus (Descartes, Kant), lidské myšlení schopné apriorního uchopení světa -> kodifikace, radikální interpretace suverenity lidu (VFR), nedůvěra vůči soudům

HLAVNÍ TEZE

• myslitelé pojmové jurisprudence tuto materii uspořádají do logicko-deduktivní soustavy
• domnívají se, že nalézání práva se děje výlučně cestou logické dedukce – subsumpce skutkové podstaty pod právní pravidlo
• Puchta – deduktivní metodou dospět od nejobecnějších normativních východisek k pravdivým závěrům o konkrétním právu nebo povinnosti při subsumpci skutkových zjištění
• kritika -> zrod sociologicko-právního myšlení a právního realismu
• úsilí o dedukci normativních vět z právních pojmů – důkaz toho, že zákon je plodným vycházeje ze sebe sama

GEORG FRIEDRICH PUCHTA – úkolem vědy je poznávat právní věty v jejich systematické souvislosti jako navzájem se podmiňující a od sebe pocházející, abychom mohli sledovat genealogii jednotlivé právní věty nahoru až k jejímu principu -> právní věty vznikají jako produkt vědecké dedukce - pojmová jurispridence – pandektistika, právní exegeze – francouzská, rakouská o analytický charakter právní vědy – dedukce pomáhá odkrýt genealogii právních pojmů až k základním principům

Představitelé: G. Puchta, K.M. Bergbohm, Windscheid, F.C. von Savigny

• snaha vytvořit právo jako systém pojmů, deduktivním způsobem (od obecných ke konkrétním). Úplnost se však v této souvislosti ukázala jako nedosažitelná.