Legitimitak moci

Stát, především moderní stát, zakládá svou moc na politické legitimitě a zároveň na legalitě uskutečňování své moci.

Politická legitimita spočívá v uznání a respektování autority politického subjektu společností nebo její částí. Podstatná je zde schopnost systému vytvořit a udržet víru lidu v to, že jeho politické instituce maximálně odpovídají zájmům společnosti.

Legitimita moci představuje oprávnění vládnoucích rozhodovat a zároveň dobrovolné uznání jejich rozhodnutí ovládanými (ti, vůči kterým rozhodování vládnoucích směřuje, ho dobrovolně akceptují, protože respektují vládnoucího, uznávají jeho oprávnění vládnout).

S legitimitou moci úzce souvisí i Weberova legitimita panství. Panství Max Weber definuje jako očekávání – očekávání toho, kdo rozhoduje/rozkazuje, že jeho nařízení bude uposlechnuto, ale nesmíme opomenout ani očekávání těch, kteří poslouchají, že vydaný příkaz bude mít právě takový charakter, který očekávají a uznávají.

Max Weber rozlišil tři typy ospravedlnění moci:

   • panství legální je odvozeno od obecně závazných pravidel, které mají racionální původ – legitimita příkazu je ospravedlněna potud, pokud odpovídá těmto pravidlům
     
   • panství tradiční je založeno na autoritě, která pramení z „posvátné“ tradice, z toho co vždy tak bylo
     
   • panství charismatické vychází z „okouzlení“, uchvácení něčím mimořádným, čím daná osobnost disponuje (může se jednat o charisma, ale také o víru, že daná osoba je prorokem nebo byla „vyvolena“) 

Legitimita státní moci je založena na politické legitimitě a legalitě jejího uplatňování. K jejímu zajištění přispívají mechanismy dělení výkonu státní moci, její kontroly, zajišťování ochrany jednotlivce a ústavně zakotveného práva na odpor.