Ústava 1920

Z Iurium Wiki
  • československá ústava z 29 února 1920, publikovaná ve Sbírce zákonů a nařízení československého státu pod č. 121, byla první defininitvní ústavou nově vzniklého státu
  • předcházel jí zákon č. 11 z 28. října o zřízení samostatného státu československého na který navazuje zákon o prozatimní ústavě z listopadu 1918 novelizovaný v květnu a červnu 1919
  • navzdory mnohým nedostatkům je ústava z roku 1920 nejctihodnějším ústavním dokumentem v československé historii vůbec, navazuje na ni dokonce i ústava z roku 1948 a česká ústva z roku 1992
  • ústava se nesla v duchu samostatnosti státu, republikanismu a demokracie
  • vzorem jí byla zejména ústava 3. francouzské republiky, zejména svou republikánskou formou a slabým prezidentem

organizační přípravy

- osnova byla v lednu a únoru 1920 projednávána ústavním výborem revolučního Národního shromáždění - autorem prvotního textu byl profesor Jiří Hoetzel, za politického tvůrce můžeme považovat Antonína Švehlu - pro vznik ústavy byla rozhodující účast vysoce odborných tvůrců, nicméně tento stav podléhal kritice, zejména pro, že příprava ústavy postrádala účast veřejnosti a byla přijata nevoleným parlamentem - účast reprezentantů slovenského národa nebyla dostačující a národnostní menšiny nebyly do příprav zahrnuty vůbec

vlastnosti ústavy

1) polylegálnost - vedle vlastního textu působila preambule a uvozovací zákon 2) rigidnost - pozoruhodné je, že ústava byla rigidní i z hlediska faktického (sama ústava nebyla po dobu své platnosti nikdy změněna, pouze doplněna, např. předpisy o státním občanství)


- ve smyslu materiálním se kryla se smyslem formálním

  • co se týče občanských práv, ústava navazovatela na základní úpravu z rakousko-uherské monarchie
  • ochrana menšin byla převzata z minoritní mírové smlouvy

- ústava byla především statutem - ústava stanovila, jak moc vzniká, jaké má funkce a jaké orgány tyto funkce vykonávají

- ústava dbala na to, aby stanovila prostředky, jak napravit neústavní a neprávní stav v zemi - specifickým orgánem měl být ústavní soud (nevyzkoušená a úzce vymezená provomoc)

- pro udržení právního pořádku byl vedle obecných soudů zřízen nejvyšší správní soud, který fakticky příspíval svou rozsáhlou a efektivní judikaturou

- ústava měla velmi národní povahu, jak již vyjadřovala preambule (národ československý, sebeurčovací právo)

- ústava vytvořila státotvorný národ většinový - tato kompetence však upírala oběma národům svébytnost a mohla zdůvodnit absenci autonomie Slovenska i malý podíl slovenské reprezentace v centrálním vládnutí a obsenci národních státních orgánů Slovenska, toto přispělo k omezení samostatného politického prostředí na Slovensku ústící až ve destabilizaci státu a následnou fašizaci

- instituciálních záruk se nedostalo ani početnýn národnostím menšinám, jejichž příslušníci si byli však individuálně rovni s ostatním obyvatelstvem a navíc požívali jako příslušníci národnostního kolektivu zvláštní ochrany

Stěžejní obsah ústavy

- ústavní listina je uvedena tzv. uvozovacím zákonem (č. 121/1920 Sb. z. a n.) - všemu předchází slavnostní prohlášení a preambule (ustanovení fundamentální) - formálně byla ústava rozdělena do šesti hlav - s vyjímkou hlavy třetí se již dál nečlení

první hlava

- obsahující ustranovení všeobecná

druhá hlava

- moc zákonodárná

třetí hlava

- moc vládní

čtvrtá hlava

- moc výkonná a soudcovská

pátá hlava

- povinnosti a práva občanů

šestá hlava

- ochrana menšin

fundamentální ustanovení

Preambule

Autoři článku: Jana