Dotčený orgán
Obsah
Dotčený orgán jako subjekt správního řízení
Za subjekty správního řízení[1] lze v obecné rovině označit:
- Další subjekty správního řízení[5]
Subjekty správního řízení, a tedy i dotčené orgány, jsou „nositelé procesních práv a procesních povinností, kteří mají rozhodující vliv na průběh a výsledek správního řízení“.[2]
Definice dotčeného orgánu
Dotčenými orgány jsou:[9]
- orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon[10], a
- správní orgány a jiné orgány veřejné mocí příslušné k vydání závazného stanoviska[11] nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu.
Postavení dotčených orgánů mají také uzemní samosprávné celky[12], jestliže se věc týká práva územního samosprávného celku na samosprávu.[13] Správní řád jako správní orgány označuje orgány územních samosprávných celků, kterými jsou zejména:[14]
- obecní úřady,
- městské úřady,
- úřady městyse,
- magistráty statutárních měst a úřady městských částí a obvodů statutárních měst,
- Magistrát hlavního města Prahy a úřady městských částí hlavního města Prahy a
- krajské úřady.
Z rozsudku č.j. 1 As 68/2008-126 ze dne 17. 12. 2008 se Nejvyšší správní soud vyjádřil ke vztahu mezi dotčenými orgány a správními orgány vedoucími (hlavní) řízení tak, že dotčené orgány „[n]ejsou v pozici účastníků řízení, nýbrž zaujímají postavení sui generis; podstatou tohoto postavení je odborná pomoc stavebnímu úřadu, který územní řízení vede, a dále hájení zájmů, které jsou svěřeny do jejich věcné působnosti. Zmíněná pomoc se projevuje ve formě vyjádření, stanovisek, závazných stanovisek, rozhodnutí atd…“[15]
Závazná stanoviska[16]
Závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu. Správní orgány příslušné k vydání závazného stanoviska jsou dotčenými orgány.[17]
Závazné stanovisko můžeme definovat jako správní akt, který je závazný jak pro správní orgán, který ho vydal, tak i pro správní orgán, kterému je určen (který vede řízení). Závaznost se dotýká výrokové části finálního správního aktu.[18] V ust. § 149 s.ř. je dále mj. řešena problematika:
- obsahu závazného stanoviska (odst. 2),
- lhůt pro jeho vydání (odst. 4),
- vad závazného stanoviska (odst. 5),
- odvolání proti obsahu závazného stanoviska (odst. 7),[19]
- následky nezákonného závazného stanoviska (odst. 8),
- zrušení nebo změna závazného stanoviska (odst. 9).
Charakterem závazných stanovisek se zabýval Nejvyšší správní soud a ve svém usnesení 23. 8. 2011, č.j. 2 As 75/2009–113, ve kterém konstatoval, že „závazná stanoviska vydaná dle § 149 správního řádu z roku 2004 nejsou rozhodnutími ve smyslu § 67 správního řádu ani § 65 s. ř. s., jelikož sama o sobě nezakládají, nemění, neruší nebo závazně neurčují práva nebo povinnosti.“. Vždy bude tedy třeba posuzovat, zda ten který správní akt splňuje podmínky pro to, aby mohl být označen jako závazné stanovisko (srov. shora uvedené obsahové náležitosti dle § 149 odst. 1 s.ř.).
Procesní práva dotčených orgánů
Procesní práva dotčených orgánu odpovídají v zásadě právům účastníků řízení. Mezi taková práva lze zařadit:[20]
- Právo na nahlížení do spisu (právo nahlížet do spisu není omezeno pouze na dobu trvání správního řízení, ale lze jej uplatnit i tehdy, pokud je rozhodnutí již v právní moci[21]).
- Právo vyjadřovat se k podkladům pro vydání rozhodnutí.
- Právo obdržet kopii materiálů tvořících součást spisu, jsou-li pro výkon jejich působnosti podstatné.
- Právo podat podnět k přezkumnému řízení.[22]
- Další práva dle zvláštních právních předpisů (zákonů).[23]
Dotčené orgány však nemohou například podávat opravné prostředky proti rozhodnutím správního orgánu.[24]
Povinnosti dotčených orgánů
Dotčené orgány mají povinnosti správnímu orgánu, které vede řízení, poskytnout informace důležité pro řízení, nebude-li tím porušena povinnost podle zvláštního zákona.[25]
Společné úkony[26]
Správní orgán, který vede řízení a dotčené orgány mohou v mezích své působnosti činit společné úkony, s výjimkou vydání rozhodnutí, popřípadě může být v řízení před správním orgánem využito výsledků úkonu dotčeného orgánu, jestliže s tím správní orgán i dotčený orgán souhlasí a jestliže tím nemůže být účastníkům řízení způsobena újma na jejich právech.[27]
Řešení rozporů[28]
Mezi správním orgánem, který vede řízení a dotčenými orgány mohou vznikat rozpory. Rozpory mohou vznikat také mezi dotčenými orgány navzájem. V případě rozporů bude postupováno přiměřeně podle ustanovení o řešení sporů o příslušnost.[29]
-----------------------------------------------------------------------------
- ↑ Správní řízení viz § 9 s.ř.
- ↑ 2,0 2,1 Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. 4 vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 91.
- ↑ Definici správní orgánu můžeme nalézt v § 1 odst. 1 s.ř.
- ↑ Obecně k účastníkům řízení § 27 an. s.ř.
- ↑ Kopecký, M. Správní právo. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 352.
- ↑ Například znalci, tlumočníci a další. K tomu také v rovině správního soudnictví srov. § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.
- ↑ Dožádání viz § 13 s.ř. dle kterého dožádaným správním orgánem může být podřízený nebo nadřízený správní orgán anebo jiný věcně příslušný správní orgán.
- ↑ Nadřízený správní orgán může vedle případů, kdy na něj přejde pravomoc rozhodovat, např. jako odvolací správní orgán, vystupovat jako subjekt řízení např. pokud činí opatření proti nečinnosti (§ 80 s.ř.), rozhoduje o změně příslušnosti (§ 131 s.ř.), řeší spor o věcnou příslušnost (§ 133 s.ř.) atd. (Kopecký. M, 2021, s. 353).
- ↑ § 136 odst. 1 s.ř.
- ↑ Např.: - Ministerstvo vnitra a hasičský záchranný sbor kraje jsou dotčenými orgány na úseku požární ochrany [§ 24 odst. 1 písm. g) a § 26 odst. 2 písm. b) z.č. 133/1985 sb., o požární ochraně], - orgán ochrany veřejného zdraví je podle § 77 odst. 1 z.č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy (například zákon č. 50/1976 Sb.), které se týkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví. (Kopecký. M, 2021, s. 352).
- ↑ Povahu závazného stanoviska má například: - Závazné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí dle § 4 odst. 2 z. č. 114/1992 Sb., zákona o ochraně přírody a krajiny. - Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody dle § 4 z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. - Souhlas dle § 9 z.č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
- ↑ Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
- ↑ § 136 odst. 2 s.ř.
- ↑ POTĚŠIL, Lukáš. § 1 [Předmět úpravy a rozsah působnosti]. In: POTĚŠIL, Lukáš, HEJČ, David, RIGEL, Filip, MAREK, David. Správní řád. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 11, marg. č. 24.
- ↑ Rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. č.j. 1 As 68/2008-126 ze dne 17. 12. 2008.
- ↑ Problematika závazných stanovisek je obecně upravena v ust. § 149 s.ř.
- ↑ § 149 odst. 1 s.ř.
- ↑ Kopecký, M. Správní právo. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 385.
- ↑ Jedná se o odvolání proti rozhodnutí podmíněného závazným stanoviskem, které fakticky směřuje (může směřovat) proti závaznému stanovisku.
- ↑ § 136 odst. 4 s.ř.
- ↑ Skulová, S. a kol. Správní právo procesní. 4 vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2020, s. 131.
- ↑ § 94 an. s.ř.
- ↑ Srov. např. v souvislosti s koncentrací řízení procesní práva či povinnosti uvedené v § 115 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) nebo § 89 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánovaní a stavebním řádu.
- ↑ Kopecký, M. Správní právo. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 353.
- ↑ § 136 odst. 3 s.ř. V této souvislosti Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku č.j. 5 As 56/2009-63 ze dne 23. 9. 2010 uvedl, že „[d]otčené orgány zaujímají ve správním řízení specifické postavení, jejich úkolem je poskytování odborné pomoci správnímu orgánu, který vede řízení, v otázkách, v nichž disponují dostatečnými znalostmi a kompetencemi. Tato odborná pomoc má formu vydávání vyjádření, stanovisek, závazných stanovisek atd., jimiž se dotčené orgány vyjadřují k odborným otázkám, které se týkají předmětu správního řízení.
- ↑ Dle důvodové zprávy jsou společné úkony vhodné tam, kde by jinak docházelo ke zdvojování určitých fází správního řízení.
- ↑ § 136 odst. 5 s.ř.
- ↑ Srov. zejména § 136 odst. 6 s.ř.
- ↑ Na tomto místě je odkazováno na ust. § 133 s.ř., kterým je stanoven postup pro řešení sporů o věcnou příslušnost.
